Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2017

09.06.2017
Euroskop

Komise představila kroky vedoucí k větší interoperabilitě bezpečnostních systémů v EU, Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil v platnost, Komise žádá konec kontrol na hranicích, Znovuzavedení víz pro USA není na místě, Činnost pohraniční a pobřežní stráže byla zhodnocena

Komise představila kroky vedoucí k větší interoperabilitě bezpečnostních systémů v EU

Seventh progress report towards an effective and genuine Security Union (COM(2017)261)

• Komise 16. 5. 2017 předložila sedmou zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v úsilí o vytvoření bezpečnostní unie. Stanovila rovněž nový přístup směrem k dosažení interoperability informačních systémů EU zabývajících se bezpečností, správou hranic a řízením migrace do roku 2020.

Pozadí

Evropský program pro bezpečnost určuje činnost Komise v této oblasti, vymezuje hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Unii, což vede k vytváření účinné a skutečné bezpečnostní unie. Závěry Evropské rady z prosince 2016 zdůraznily význam překonání nedostatků v oblasti správy dat a zlepšení interoperability stávajících informačních systémů. Nedávné teroristické útoky rovněž ukázaly na potřebu informační systémy propojit a odstranit tak jejich slabá místa, která způsobují, že osoby podezřelé ze spáchání teroristických činů jsou v nich sice vedené, ale v jednotlivých, navzájem nepropojených databázích figurují pod různými jmény.

• Předkládaná zpráva se vedle aktuálních informací o pokroku dosaženém v hlavních oblastech zaměřuje na kroky, které jsou podnikány ke zlepšení správy informací týkajících se ochrany hranic a bezpečnosti. Ve zprávě je také představen nový přístup k interoperabilitě informačních systémů. V návaznosti na nedávný celosvětový kybernetický útok zpráva zdůrazňuje závazek Komise k urychlení přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti EU z roku 2013, aby se zajistila efektivní reakce na tyto hrozby.

Zpráva navazuje na předchozí sdělení Komise z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro hranice a bezpečnost (více v příspěvku „Komise zahájila diskuzi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). Vychází také z doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zřízena Komisí a navrhuje další kroky k řešení strukturálních nedostatků ve třech hlavních oblastech: 1. optimalizace využití stávajících informačních systémů, 2. v případě potřeby vytvoření doplňkových systémů s cílem zaplnit informační mezery a 3. zajištění interoperability mezi systémy.

Komise již předložila několik návrhů, jejichž účelem je zaplnit zbývající mezery v přenosu informací, včetně zavedení nových systémů (více v příspěvku „Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016) a také posílení stávajících opatření jako je Schengenský informační systém, systém Eurodac (více v příspěvku „Ochrana hranic a azylové řízení nefunguje, Komise proto navrhuje reformu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016) či Evropský informační systém rejstříků trestů – ECRIS (více v příspěvku „Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v lednu 2016).

Klíčové a sporné body

Všechny centralizované informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace by měly být na základě přístupu zprávy interoperabilní a zároveň by při tom měla být plně dodržována pravidla ochrany údajů a základních práv. Navrhovaný přístup by měl odstranit stávající nedostatky a slabá místa evropských systémů pro správu údajů. Hlavní prvky nového přístupu jsou:

• Evropský portál pro vyhledávání: měl by umožnit souběžné vyhledávání v systémech v plném souladu se zárukami ohledně ochrany údajů a pravděpodobně se budou také uplatňovat jednodušší pravidla pro přístup k těmto systémům ze strany donucovacích orgánů.
• Sdílená služba pro porovnávání biometrických prvků: umožní vyhledávat v různých informačních systémech obsahujících různé biometrické údaje a případně ihned naznačí vztah k souvisejícím biometrickým údajům, nalezne-li je v jiném systému.
• Společné úložiště údajů o totožnosti: založené na alfanumerických údajích o totožnosti (např. datum narození, číslo pasu); umožní zjistit, zda je osoba zaregistrována v různých databázích pod různými identitami

Zásadní úlohu při poskytování technických znalostí bude mít evropská agentura odpovědná za řízení informačních systémů (eu-LISA), která by měla práci na dosažení interoperability informačních systémů urychlit. V červnu 2017 předloží Komise legislativní návrh na posílení mandátu agentury eu-LISA, aby se mohl tento nový přístup co nejrychleji realizovat.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude o novém přístupu jednat s EP a Radou s cílem dosáhnout do konce roku 2017 obecnou shodu o dalším postupu. Výsledky jednání poslouží jako podklad návrhu o interoperabilitě, který Komise předloží co nejdříve.

Odkazy

• Evropský program pro bezpečnost: Komise představila nový přístup k interoperabilitě informačních systémů
• Communication delivering on the European Agenda on Security to fight against terrorism and pave the way towards an effective and genuine Security Union
• Závěry Evropské rady, 15. prosince 2016
• High-level expert group on information systems and interoperability
• Stronger and Smarter Information Systems for Borders and Security

Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil v platnost

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech

• Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil 22. 5. 2017 v platnost a měl by zjednodušit práci justičních orgánů v situacích, kdy žádají o důkazy, jež se nacházejí v jiné zemi EU.

Pozadí

Ve Stockholmském programu přijatém v prosinci 2009 Evropská rada uvedla, že je třeba dále usilovat o zavedení komplexního systému pro získávání důkazů v případech, jež mají přeshraniční rozměr; tento systém by měl být založen na zásadě vzájemného uznávání. Podnět týkající se evropského vyšetřovacího příkazu předložilo 7 členských států EU (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Slovinsko a Švédsko) dne v květnu 2010. Směrnice byla přijata společně Radou a EP v roce 2014 (více v příspěvku „Vymáhání pohledávek přesahujících hranice státu bude v EU jednodušší“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2013).

Tato směrnice se vztahuje na všechny země EU kromě Dánska a Irska, které se jí neúčastní. Směrnicí se nahrazují evropské systémy vzájemné právní pomoci pro shromažďování důkazů, a sice Úmluva EU o vzájemné právní pomoci z roku 2000 a rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV o zajištění důkazních prostředků.

Klíčové a sporné body

Evropský vyšetřovací příkaz je založen na vzájemném uznávání, to znamená, že každá země EU je povinna uznat a provést žádost jiné země stejně jako v případě, že by se jednalo o rozhodnutí vnitrostátních orgánů.

Evropský vyšetřovací příkaz by měl zajistit:

• Jednotný ucelený nástroj s širokou působností – vyšetřovací příkaz nahrazuje stávající roztříštěný právní rámec pro získávání důkazů.
• Přísné lhůty pro shromažďování požadovaných důkazů – členské státy musí od přijetí žádosti rozhodnout do 30 dnů. Na provedení požadovaného vyšetřovacího úkonu, je-li žádost přijata, je stanovena lhůta 90 dnů.
• Omezení důvodů pro zamítnutí žádostí – přijímající orgán může provedení evropského vyšetřovacího příkazu odmítnout pouze v určitých případech, např. pokud je žádost v rozporu se základními právními zásadami dané země nebo poškozuje zájmy vnitřní bezpečnosti.
• Snížení administrativy zavedením jednotného standardního formuláře přeloženého do úředního jazyka vykonávajícího státu, jehož prostřednictvím mohou orgány žádat o pomoc při opatřování důkazů.
• Ochranu základních práv na obhajobu – vydávající orgány musí posoudit nezbytnost a přiměřenost požadovaného vyšetřovacího úkonu. Evropský vyšetřovací příkaz musí vydat či potvrdit justiční orgán, přičemž o jeho vydání může v souladu s právem na obhajobu a vnitrostátními předpisy upravujícími trestní řízení požádat podezřelá nebo obviněná osoba, nebo tak může jejím jménem učinit obhájce.

Evropský vyšetřovací příkaz by měl konkrétně umožnit:

• dočasné předání osob ve vazbě s cílem shromáždit důkazy,
• prověření bankovních účtů a finančních operací podezřelých nebo obviněných osob,
• skryté vyšetřování a odposlech telekomunikačních prostředků,
• opatření k zajištění důkazů.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy měly evropský vyšetřovací příkaz ve svém vnitrostátním právu provést do 22. 5. 2017. Komise následně zanalyzuje stav provádění a s členskými státy, které dosud nepřijaly nezbytná opatření, bude situaci následně řešit.

Odkazy

• Evropský vyšetřovací příkaz bude již od dnešního dne pomáhat příslušným orgánům v boji proti kriminalitě a terorismu
• Úmluva EU o vzájemné právní pomoci z roku 2000
• Rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV
• Stockholmský program

Krátce…

Komise žádá konec kontrol na hranicích

Komise 2. 5. 2017 předložila doporučení, aby Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko během následujících 6 měsíců postupně zrušily dočasné kontroly na svých vnitřních schengenských hranicích. Celková situace dle Komise postupně stabilizuje, a proto Komise Radě doporučuje, aby naposledy preventivně prodloužila kontroly a současně zavedla alternativní opatření. To znamená, že by tyto kontroly měly být do 6 měsíců zrušeny. Během tohoto období, stejně jako v předchozích obdobích, by kontroly měly být prováděny pouze cíleně a v omezené míře a jen jako krajní řešení. Komise zároveň členské státy vyzývá, aby častěji využívaly alternativní opatření, která mohou zajistit stejnou úroveň bezpečnosti, např. přiměřené policejní kontroly v pohraničních oblastech a na hlavních dopravních trasách. Přes stabilnější situaci nejsou splněny všechny podmínky Plánu návratu k Schengenu. Členské státy by rovněž mohly posílit přeshraniční policejní spolupráci, např. v podobě společných policejních hlídek v mezinárodních vlacích, společných analýz hrozeb a posílené přeshraniční výměny informací. Rada by měla na základě doporučení Komise přijmout poslední rozhodnutí o prodloužení kontrol. Do budoucna je Komise odhodlána zajistit plné využívání již zavedených nástrojů a další stabilizaci situace (více v příspěvku „Rada doporučuje prodloužení kontrol na vnitřních hranicích“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2017).

Znovuzavedení víz pro USA není na místě

Činnost pohraniční a pobřežní stráže byla zhodnocena

Komise 2. 5. 2017 zveřejnila třetí zprávu o pokroku, v níž hodnotí průběh zajišťování plné akceschopnosti evropské pohraniční a pobřežní stráže. Zpráva uvádí, že je aktuálně nasazeno celkem 1,5 tis. členů evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří se podílí na společných operacích. V Řecku působí 866 policistů, zejména v regionu řecko-tureckých hranic a na Egejských ostrovech, jejichž úkolem je dohlížet nad prací hotspotů a pomáhat při provádění společného prohlášení mezi EU a Tureckem. V Itálii působí 345 policistů, kteří pomáhají v oblasti centrální středomořské trasy. ČR obecně podporuje nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži. Hlavním důvodem je dlouhodobý požadavek vlády na posílení ochrany vnějších hranic a související rozšíření mandátu agentury Frontex. Člesnké státy by měly vyvinout další úsilí, které je zapotřebí k tomu, aby byla evropská pohraniční a pobřežní stráž plně funkční.