10.10.2017
Euroskop
V rámci brexitu se jedná o Irsku a Severním Irsku, Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku, Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017, Nový kodex chování komisařů, EU chce posílit evropskou občanskou iniciativu, Rada ukončila postup při nadměrném schodku vedený vůči Řecku, Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie
|
V rámci brexitu se jedná o Irsku a Severním Irsku
|
Guiding Principles for the dialogue on Ireland/Northern Ireland
- Komise 7. 9. 2017 představila zásady pro politický dialog o Irsku a Severním Irsku v rámci jednání o brexitu.
Pozadí
V červnu 2017 bylo zahájeno vyjednávání mezi EU a VB o Irsku a Severním Irsku. Cílem tohoto dialogu je dosáhnout politické dohody o ochraně tzv. Velkopáteční dohody (Velká Británie je podle mezinárodního práva společným garantem).
Představený dokument navazuje na pokyny Evropské rady z dubna 2017, a na směrnici Rady pro jednání z května 2017. Oba tyto texty uznávají „výjimečné okolnosti na irském ostrově“ a nutnost hledat „flexibilní a inovativní řešení“, která by respektovala integritu právního řádu EU. Jedinečné postavení a zvláštní situaci irského ostrova uznává rovněž usnesení EP z dubna 2017.
Klíčové a sporné body
Dle dohody by i po vystoupení VB měly být nadále chráněny a posilovány všechny části Velkopáteční dohody. Rovněž by mělo být uznáno pokračování společného prostoru cestování, který usnadňuje vzájemné vztahy.
K hlavním cílům patří ochrana spolupráce (zejména spolupráce mezi Irskem a Severním Irskem) ve všech příslušných odvětvích a aby bylo plně zohledněno nezadatelné právo osob narozených v Severním Irsku hlásit se buď k britské, nebo irské národnosti a případně k obojí.
Snahou je vyhnout se vzniku „tvrdé“ hranice uprostřed irského ostrova. Tato řešení musí respektovat řádné fungování vnitřního trhu a celní unie a také úplnost a účinnost právního řádu EU.
Předpokládaný další vývoj
Jednání budou pokračovat a měla by být ukončena s předstihem před odchodem VB z EU.
Odkazy
- Guiding Principles for the dialogue on Ireland/Northern Ireland
- Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie
- Pokyny Evropské rady (článek 50) pro jednání o brexitu
- Brexit: Evropská komise zveřejnila hlavní zásady pro jednání o Irsku a Severním Irsku
- Negotiating documents on Article 50 negotiations with the United Kingdom
Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku
|
- Komise se 12. 9. 2017 rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko, pokud jde o polský zákon o organizaci obecných soudů.
Pozadí
Komise v červenci 2017 rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti, jakmile zákon o obecných soudech vstoupí v platnost. Komise poté zaslala výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy. Polské orgány na výzvu odpověděly na konci srpna 2017 (více v příspěvku: „Komise opětovně řešila stav právního státu v Polsku a vydala k němu doporučení“, Institucionální záležitosti v červenci 2017). Toto nesplnění povinnosti by nemělo mít vliv na pokračující dialog o právním státu, který Komise zahájila s Polskem v lednu 2016.
Klíčové a sporné body
Komise podrobně analyzovala odpověď polských orgánů na výzvu zaslanou v červenci 2017, která se týkala zákona o organizaci obecných soudů.
Komise trvá na tom, že polský zákon není slučitelný s právem EU, neboť zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), čímž diskriminuje osoby na základě pohlaví. To je v rozporu s čl. 157 SFEU a se směrnicí č. 54/2006 o rovnosti žen a mužů v zaměstnání.
Skutečnost, že ministr spravedlnosti může sám rozhodovat o prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a může odvolávat a jmenovat předsedy soudů, vyvolává u Komise rovněž právní obavy z oslabení nezávislosti polských soudů. Jedná se o rozpor s čl. 19 odst. 1 SEU vykládaným ve spojení s čl. 47 Listiny základních práv EU. Nová pravidla umožňují ministru spravedlnosti ovlivňovat jednotlivé soudce zejména díky vágním kritériím pro prodlužování jejich mandátu a chybějící lhůtě pro přijetí rozhodnutí o jeho prodloužení, čímž je narušena zásada neodvolatelnosti soudců. Kromě toho může ministr spravedlnosti sám odvolávat a jmenovat předsedy soudů, což mu rovněž umožňuje ovlivňovat soudce při rozhodování o věcech, které zahrnují uplatňování práva EU. Komise se proto rozhodla přistoupit k další fázi řízení o nesplnění povinnosti.
Předpokládaný další vývoj
Polské orgány mají nyní měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud polské orgány nepřijmou odpovídající opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.
Odkazy
- Směrnice č. 54/2006
- Komise zahajuje řízení o porušení Smlouvy proti Polsku ohledně opatření, jež zasahují do nezávislosti soudů
- Evropská komise podnikla kroky na ochranu právního státu v Polsku
- Nezávislost soudnictví: Evropská komise činí druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku
Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017
|
- Předseda Komise 13. 9. 2017 přednesl před poslanci EP ve Štrasburku projev o stavu Unie v roce 2017.
Pozadí
Každý rok v září přednáší předseda Komise před EP projev o stavu Unie, v němž bilancuje dosažené výsledky za předešlý rok a představuje priority na rok následující. Předseda Komise rovněž nastiňuje, jak by měla Komise řešit nejzásadnější výzvy, kterým EU čelí. Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog, který vede ve vypracování pracovního programu Komise na následující rok. Projev o stavu Unie vychází také z Lisabonské smlouvy a je stanoven v Rámcové dohodě o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Jean-Claude Juncker přednesl svůj třetí projev.
Klíčové a sporné body
Juncker v projevu představil své priority pro nadcházející rok a vizi, jakým směrem by se EU měla do roku 2025 ubírat. Představen byl také plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Komise má ve své legislativní činnosti navazovat na základní priority, které jsou platné po celé funkční období. Prohlášení o záměru, které Jucker zaslal předsedovi EP a předsedajícímu premiérovi Estonska, počítá s 10 prioritami. Juncker prezentoval 5 iniciativ, které jsou podle něj obzvláště důležité. Jedná se o posílení obchodní agendy při současné obraně strategických zájmů EU či o silnější a konkurenceschopnější průmysl. Evropa by dle jeho představ měla být lídrem v boji proti změně klimatu a měla by lépe chránit Evropany v digitálním věku. Poslední a pátá priorita je dle předsedy Komise migrace a ochrana vnějších hranic. Předseda zopakoval, že osoby, které nemají právo v EU pobývat, musí být navráceny do zemí původu.
Projev předsedy Komise doprovázelo také prezentace konkrétních iniciativ v oblastech obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu, dat a demokracie.
- Sdělení: Vyrovnané a progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace – Komise představila iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky.
- Sdělení o vstřícnosti k přímým zahraničním investicím a současné ochraně základních zájmů – Komise navrhuje rámec pro prověřování přímých zahraničních investic.
- Návrh nařízení: revize nařízení o evropské občanské iniciativě a Návrh nařízení: změna statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací – Komise navrhuje snazší organizaci občanské iniciativy a zvýšit transparentnost financování evropských politických stran.
- Obnovená strategie průmyslové politiky pro Evropu – Komise prostřednictvím strategie chce spojit všechny stávající i nové horizontální a odvětvové iniciativy do jedné společné průmyslové strategie.
- Nařízení o volném pohybu neosobních údajů – Komise usiluje o uvolnění plného potenciálu datové ekonomiky EU.
- Kodex chování komisařů z roku 2017 – Komise navrhuje nový kodex chování pro členy Komise.
Pozice ČR
ČR pozitivně přivítala, že předseda Komise v projevu umínil problematiku dvojí kvality potravin.
Předpokládaný další vývoj
Komise se bude snažit naplnit stanovené cíle, které by se měly projevit i v pracovním plánu Komise na rok 2018. Předseda Komise přednese projev opět na podzim roku 2018.
Odkazy
- Plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie
- Prohlášení o záměru
- Projev o stavu Unie v roce 2017 – Balíček k obchodní politice Evropská komise navrhuje rámec pro prověřování přímých zahraničních investic
- Stav Unie v roce 2017: Rámec pro volný pohyb neosobních údajů v EU
- Stav Unie v roce 2017 – Demokracie: reforma občanské iniciativy a financování politických stran
- Stav Unie v roce 2017 – Kybernetická bezpečnost: Komise zintenzivňuje boj proti kybernetickým útokům v EU
- Stav Unie v roce 2017 – Strategie průmyslové politiky: Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu
- Tisková zpráva o aktualizovaném Kodexu chování komisařů
Nový kodex chování komisařů
|
Draft Commission decision of 12. 9. 2017 on a Code of Conduct for the Members of the European Commission (C(2017)6200)
- Jean-Claude Juncker 13. 9. 2017 představil u příležitosti projevu o stavu Unie nový kodex chování pro členy Komise.
Pozadí
Komise se snaží stanovovat pravidla pro chování komisařů. Juncker pokračuje v prosazování větší transparentnosti, o kterou usiluje od začátku funkčního období. V rámci toho nedávno předložil návrh na prodloužení zákazu výkonu určitých činností po odchodu z funkce (tzv. cooling off) ze současných 18 měsíců na 2 roky u bývalých komisařů a na 3 roky u předsedy Komise. V současné době je platný kodex chování z roku 2011.
Klíčové a sporné body
Kodex chování členů Komise se novým návrhem mění zejména v těchto oblastech:
- Zamezení střetu zájmů: Nový kodex chování poprvé definuje termín střet zájmů a jako zásadu stanoví nejen to, že se komisaři musí střetu zájmů vyvarovat, ale rovněž se musí vyhýbat všem situacím, které by mohly jako střet zájmů působit. V případě, že bývalí komisaři budou chtít pracovat v oblastech, jež předtím spadaly do jejich portfolia, budou nejdříve muset konzultovat nezávislý etický výbor.
- Finanční zájmy: Komisaři budou muset přiznávat veškeré investice nad 10 tis. € bez ohledu na to, zda mohou střet zájmů představovat či nikoli.
- Transparentnost a odpovědnost: Pracovní cesty komisařů musí být z hlediska nákladů co nejefektivnější. Informace o cestovních výdajích jednotlivých komisařů mají být zveřejňovány každé 2 měsíce.
- Prosazování pravidel: V případě nejasností při uplatňování kodexu se komisaři budou moci obrátit na nezávislý etický výbor, který by měl získat nové pravomoci. V případě porušení kodexu, které nebude vyžadovat předložení věci Soudnímu dvoru EU, bude moci Komise udělit komisaři důtku a případ zveřejnit.
Součástí nových pravidel je i Junckerův návrh z listopadu 2016, jenž komisařům, kteří chtějí kandidovat do EP, umožňuje, aby byli ze své funkce na čas uvolněni.
Předpokládaný další vývoj
Předseda Komise na základě rámcové dohody mezi EP a Komisí konzultuje věc s EP a navrhovaný kodex chování vstoupí v platnost 1. 2. 2018. Poté začne platit pro všechny současné členy Komise. Komise by měla zveřejňovat výroční zprávy o uplatňování kodexu.
Odkazy
- Stav Unie v roce 2017: V novém kodexu chování zpřísňuje předseda Komise Juncker etická pravidla pro komisaře
- Kodex chování komisařů z roku 2017
- Kodex chování komisařů z roku 2011
EU chce posílit evropskou občanskou iniciativu
|
Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European citizens’ initiative (COM(2017)482)
Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU, Euratom) No. 1141/2014 of the European Parliament and the Council of 22 October 2014 on the statute and funding of European political parties and European political foundations (COM(2017)481)
- Komise 13. 9. 2017 představila v rámci Zprávy o stavu Unie 2 legislativní návrhy, které tvoří tzv. demokratický balíček.
Pozadí
Zvýšení demokratické legitimity v EU prostřednictvím většího zapojení občanů je jednou z 10 priorit Junckerovy Komise (priorita č. 10 – demokratická změna). V rámci projevu o stavu Unie 2017 předseda Komise představil svůj plán EU, která má být jednotnější, silnější a demokratičtější Unie, s čímž souvisí i představené návrhy.
Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012 vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě. Když je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může minimálně 1. mil. občanů z alespoň 1/4 členských států Komisi vyzvat, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce.
Evropské politické strany jsou zakotveny ve Smlouvě o EU. Nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací z roku 2014 má zvyšovat viditelnost, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací. Politické strany a nadace, které splňují stanovené podmínky, se mohou registrovat na evropské úrovni, stát se tak evropským právním subjektem a získat evropskou finanční podporu.
Klíčové a sporné body
V zájmu plnění tohoto závazku přijala Komise 2 legislativní návrhy revidující nařízení o evropské občanské iniciativě a nařízení o evropských politických stranách a nadacích.
Cílem návrhu o evropské občanské iniciativě je zejména její snazší organizace prostřednictvím užší spolupráce Komise s organizátory. Organizátoři by měli mít možnost bezplatného online shromažďování údajů, možnost použít k podpoře iniciativy elektronickou totožnost a překlad všech iniciativ do všech jazyků EU. Návrh Komise rovněž snižuje věk, od kterého lze iniciativu podpořit, ze současných 18 na 16 let.
Návrh nařízení týkající se statusu a financování evropských politických stran a nadací by měla přinést změny zejména v oblasti jejich založení, prahové hodnoty spolufinancování, poměrnosti financování z EU, možnosti zrušit registraci nebo získat zpět neoprávněně vyplacené prostředky. Návrh by měl podpořit tvorbu užší vazby mezi tím, kolik voličů strany zastupují, a jejich financováním. Návrh stanovuje zvýšení podílu finančních prostředků, které jsou přidělovány na základě volebního výsledku, z 85 % na 95 %. Nově by mělo být možné zrušit registraci, pokud politická strana nebo nadace přestane splňovat některé z kritérií.
Pozice ČR
ČR podporuje návrhy směřující ke zvýšení transparentnosti fungování a financování evropských politických stran a pozitivně hodnotí snahu o zjednodušení občanské participace.
Předpokládaný další vývoj
Oba návrhy musí být projednány EP a Radou a schváleny řádným legislativním postupem.
Odkazy
- Priority Junckerovy Komise
- Projev o stavu Unie 2017
- Stav Unie v roce 2017 – Demokracie: reforma občanské iniciativy a financování politických stran
Ve zkratce…
Rada ukončila postup při nadměrném schodku vedený vůči Řecku
|
Rada 25. 9. 2017 zrušila své rozhodnutí z roku 2009 o existenci nadměrného schodku v Řecku. Tím potvrdila, že schodek jeho veřejných financí je nyní pod unijní referenční hodnotou pro rozpočtové schodky ve výši 3 % HDP. Od schodku ve výši 15,1 % HDP, který Řecko vykázalo v roce 2009, se jeho rozpočtové saldo postupně zlepšovalo, až v roce 2016 skončil rozpočet přebytkem 0,7 % HDP. Na snižování schodku se v podstatě rovnou měrou podílelo omezování výdajů i fiskální konsolidace. Přestože za rok 2017 bude podle prognóz rozpočet opět mírně schodkový, v dalších letech se znovu očekává zlepšení. Řecký dluh dosáhl svého vrcholu v roce 2016, kdy činil 179 % HDP, a v nadcházejících letech by se měl snižovat. V důsledku zhoršování finanční situace musela řecká vláda požádat několikrát o finanční podporu eurozónu a MMF výměnou za makroekonomický ozdravný program. Na Řecko se bude nyní vztahovat preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Rozpočtový vývoj bude až do srpna 2018 nadále sledován v rámci makroekonomického ozdravného programu, na což naváže monitorování prováděné po ukončení programu. Cílem je zajistit pro Řecko návrat k udržitelnému hospodářskému růstu. Řecké orgány se zavázaly udržovat až do roku 2022 primární přebytek ve výši 3,5 % HDP a následně fiskální trajektorii, která je v souladu s fiskálními požadavky EU.
Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie
|
Komise 30. 9. 2017 zveřejnila posouzení 27 nabídek členských států na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které mají v současné době sídlo ve VB. Komise pod vedením svého generálního tajemníka všechny nabídky posoudila na základě kritérií, která stanovili předseda Komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk a potvrdili hlavy států nebo předsedové vlád EU-27 na zasedání Evropské rady v červnu 2017. Posouzení vychází z informací zaslaných členskými státy. Při posuzování byly konzultovány také samotné agentury. Na základě posouzení Komise se v říjnu 2017 uskuteční politická rozprava na zasedání Rady pro obecné záležitosti. Konečné rozhodnutí bude přijato na zasedání Rady pro obecné záležitosti v listopadu 2017. Rozhodnutí přesunout agentury EMA a EBA, které mají v současnosti sídlo v Londýně, přijmou vlády 27 členských států.