Institucionální záležitosti v říjnu 2017

09.11.2017
Euroskop

Komise ve svém sdělení vyzvala k dokončení úplné bankovní unie, Komise chce jednodušší právní úpravu, Co Komise plánuje v následujícím roce?, Transparentnost a digitalizace mají vylepšit přístup k informacím na vnitřním trhu, Členské státy potvrdily vnik Úřadu evropského veřejného žalobce, Proběhlo další kolo jednání o brexitu, Schodek veřejných financí v EU klesá

Komise ve svém sdělení vyzvala k dokončení úplné bankovní unie

Communication from the Commission: Completing the banking union (COM(2017)592)

• Komise 11. 10. 2017 vyzvala ve svém sdělení k dokončení všech částí bankovní unie do roku 2018, aby dosáhla svého plného potenciálu, přispěla ke stabilnější a odolnější hospodářské a měnové unii (HMU), a přitom omezila přenášení rizika na daňové poplatníky.

Pozadí

Komise v roce 2012 předložila návrh na vytvoření bankovní unie, která by měla bankovnímu sektoru poskytnout pevnější základy a obnovit důvěru v euro. Bankovní unie vychází z přísnějších obezřetnostních požadavků na banky. Skládá se z dohledu nad bankami, pravidel pro řízení bank v problémech a lepší ochrany vkladatelů. Prvních 2 pilířů bylo dosaženo zřízením jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí, dosud však nebyl zaveden společný systém pojištění vkladů. Komise předložila návrh evropského systému pojištění vkladů v listopadu 2015 (více v příspěvku „Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů“, Institucionální záležitosti v listopadu 2015). Podle názoru Komise může bankovní unie plně rozvinout svůj potenciál a poskytnout všechny nástroje potřebné k řešení budoucích krizí právě v tom případě, že budou plně zavedeny všechny její prvky.

Klíčové a sporné body

• Komise vyzvala EP a členské státy, aby co nejdříve přijaly její návrhy na snížení rizik a posílení odolnosti evropských bank. Komise předložila tento balík reforem v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“ Institucionální záležitosti v listopadu 2016). Návrhy obsahují zbývající prvky pravidel dohodnutých v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Rady pro finanční stabilitu (FSB). Jejich cílem je vyřešit zbývající problémy po hospodářské krizi, které ohrožují finanční stabilitu. Reforma by zároveň měla umožnit, aby banky i nadále financovaly reálnou ekonomiku.

Aby Komise usnadnila vytvoření jednotného evropského systému pojištění vkladů (EDIS) a podpořila pokrok v probíhajících jednáních, navrhla některé kroky s ohledem na harmonogram a jednotlivé fáze zavádění tohoto systému. Ve sdělení se k projednání navrhuje zejména pozvolnější zavedení evropského systému pojištění vkladů oproti původnímu návrhu z listopadu 2015. Byly by jen 2 fáze: omezenější fáze zajištění, a poté fáze soupojištění. Podmínkou pro vstup do této druhé fáze by však bylo dosažení pokroku ve snižování rizik. Ve fázi zajištění by EDIS poskytoval pouze krytí likvidity pro vnitrostátní systémy pojištění vkladů. Dočasně by tedy poskytl prostředky k zajištění plné výplaty v případě, že se banka dostane do krize, přičemž vnitrostátní systémy pojištění vkladů by musely tuto podporu splatit. Tím by se mělo zajistit, že případné ztráty budou nadále kryty na vnitrostátní úrovni. Ve fázi soupojištění by ztráty postupně kryl i evropský systém.

Jednotný fond pro řešení krizí k ochraně finanční stability byl zřízen v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí. Poté, co soukromí investoři utrpí ztráty v důsledku rekapitalizace z vnitřních zdrojů, by měl fond pro případ nutnosti ochránit finanční stabilitu dostatkem prostředků k řešení problémů velké banky, nebo i problémů několika bank v rychlém sledu za sebou. Dokument Komise o prohloubení HMU označil za nejúčinnější možnost úvěrovou linku z Evropského mechanismu stability (více v příspěvku „Další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie“, Institucionální záležitosti v květnu 2017). To bude zformulováno v nadcházejícím balíku návrhů Komise na prohloubení HMU, který by měl zahrnovat návrh na transformaci ESM do Evropského měnového fondu v rámci práva EU. Bude rovněž důležité zajistit účinný rozhodovací proces, který v krajních situacích umožní pojistku rychle použít.

Komise již také pracuje na komplexním souboru opatření, která má snížit úroveň stávajících úvěrů v selhání a předejít jejich hromadění v budoucnu (více v příspěvku „Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU“, Vnitřní trh v červenci 2017). Balík, který má být přijat na jaře roku 2018, bude zahrnovat: plán pro vnitrostátní společnosti pro správu aktiv; legislativní opatření pro další rozvoj sekundárních trhů s úvěry v selhání a posílení schopnosti věřitelů vymáhat hodnotu ze zajištěných půjček; zprávu, která prověří možnost legislativního návrhu na zavedení povinných obezřetnostních pojistek před nedostatečnou tvorbou opravných položek a rezerv u nových úvěrů v selhání a cestu k posílení transparentnosti ohledně úvěrů v selhání v EU. Kromě toho vyjasňuje Komise pravomoci dohledových orgánů upravit v bankách pro účely dohledu úroveň tvorby opravných položek a rezerv u úvěrů v selhání.

S cílem omezit vazby mezi bankami a státy připomíná Komise práci Evropské rady pro systémová rizika v oblasti cenných papírů zajištěných státními dluhopisy. Komise zohlední výsledky její práce s cílem předložit v roce 2018 návrh, který umožní rozvoj těchto cenných papírů. Ty by mohly bankám pomoci diverzifikovat státní dluhopisy v jejich držení. Mohly by být rovněž novým zdrojem vysoce kvalitního zajištění v přeshraničních finančních transakcích.

Komise rovněž v prosinci 2017 navrhne, aby velké investiční podniky, které provádějí činnosti bankovní povahy, byly považovány za úvěrové instituce a podléhaly dohledu nad bankami. V bankovní unii by se dohled nad nimi vykonával v rámci jednotného mechanismu dohledu. Tím by se zajistilo, že obezřetnostní pravidla budou uplatňována jednotně a že velké investiční podniky i úvěrové instituce budou podléhat stejně přísnému dohledu.

Odkazy

• Komise vyzývá k dokončení všech částí bankovní unie do roku 2018
• Completing the Banking Union by 2018
• Completing the Banking Union
• Communication from the Commission: Completing the banking union

Komise chce jednodušší právní úpravu

• Komise 24. 10. 2017 představila návrh, jak dokončit program zlepšování právní úpravy.

Pozadí

Komise na začátku svého funkčního období stanovila priority, mezi které patřil závazek zlepšení právní úpravy (better regulation). Vedle interních reforem Komise představila a úspěšně vyjednala novou interinstitucionální dohodu s EP a Radou, jíž se má modernizovat a prohloubit společný pohled na zlepšování právní úpravy. Sdělení navazuje na předchozí iniciativy Komise v oblasti zlepšování právní úpravy. V květnu 2015 Komise představila sdělení Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků a následně v září 2016 publikovala sdělení Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii. (zdroj)

Klíčové a sporné body

Komise v představeném dokumentu analyzuje zavedené reformy a navrhuje plán do budoucna. Z přezkumu programu vyplývá, že díky zavedeným novým nástrojům je možné přijímat včasná politická rozhodnutí. Komise se zaměřuje na základních 10 politických priorit a chce nadále jednat pouze tam, kde je to na úrovni EU nutné.

Komise chce investovat do rozvoje několika nových nástrojů, díky nimž by se mohli lépe zapojit občané a zainteresované subjekty. Za tímto účelem vznikly nové internetové stránky s názvem Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU, kde se zainteresované subjekty mohou zapojit do tvorby politik ve všech fázích legislativního cyklu. Dosud bylo na stránkách ke konzultaci v různých fázích legislativního procesu předloženo celkem 643 inciativ. Měsíčně stránky navštíví téměř 50 tis. uživatelů.

• Komise se zavázala k tomu, že předtím, než provede přezkum právního předpisu nebo předloží návrh, bude uplatňovat zásadu „nejprve hodnotit“. V roce 2016 bylo zhodnoceno téměř 50 % posouzení dopadů, v roce 2017 se pak jednalo o téměř 70 %.

Prostřednictvím Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) chce Komise zajistit, aby byla právní úprava EU jednoduchá a srozumitelná, aby se odstranila zbytečná byrokratická zátěž a provedla se úprava stávajících právních předpisů při zachování politických cílů. Platforma REFIT, která sdružuje odborníky a zástupce členských zemí, dosud vydala 58 stanovisek ke zjednodušování platných předpisů. Ty pak Komise zohledňuje ve svém každoročním pracovním programu. Komise rovněž provádí rozsáhlý program pro účelnost právních předpisů a od roku 2015 zahájila ke zjednodušení legislativy 137 iniciativ.

Pozice ČR

ČR pozitivně hodnotí snahy o lepší regulaci a podporuje iniciativy Komise směřující ke zlepšení tvorby a zefektivnění uplatňování práva EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise chce ve zlepšování právní úpravy pokračovat. Ještě před koncem svého funkčního období plánuje provést celkové posouzení toho, jak tento program funguje. Zároveň mají být během roku 2017 a 2018 představeny iniciativy, jejichž cílem je zjednodušit současný stav. Jmenovitě se jedná o problematiku zdanění a DPH, právo společností, požadavky na vykazování v právních předpisech v oblasti životního prostředí a oblast spotřebitelského práva.

Odkazy

• Dokončení programu zlepšení právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků
• Dokončení programu zlepšování právní úpravy
• Flash Eurobarometer: pohled obchodního sektoru na regulaci a Cílený průzkum mínění členů platformy REFIT
• Informační přehled týkající se zlepšování právní úpravy (13. září 2017)
• Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů
• Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU – internetové stránky
• Portál věnovaný snižování administrativní zátěže
• Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků
• Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii
• Pracovní dokument útvarů Komise o úsilí EU zjednodušit a snížit regulační zátěž
• Program REFIT
• Program zlepšování právní úpravy – otázky a odpovědi
• Srovnávací přehled programu REFIT
• Tisková zpráva o programu zlepšování právní úpravy

Co Komise plánuje v následujícím roce?

2018 Commission Work Programme

• Komise 24. 10. 2017 představila svůj pracovní program pro rok 2018.

Pozadí

Komise pravidelně na podzim představuje svůj pracovní program na následující rok. V návaznosti na SOTEU předložila kroky, kterými chce před koncem mandátu dokončit práci na 10 politických prioritách a další iniciativy zaměřené na budoucnost Evropy.

Klíčové a sporné body

• Představený pracovní program by se měl zaměřit na 26 nových iniciativ.

Nové iniciativy jsou dvojí povahy: 1) Jedná se o konkrétně zaměřená legislativní opatření k dokončení práce na prioritních oblastech politiky. Komise by je měla předložit do května 2018, aby umožnila EP a Radě dokončit legislativní postup před volbami do EP v červnu 2019. (2) Dále jsou součástí dlouhodobější opatření a iniciativy, kterými Unie 27 členských států má formovat vývoj do roku 2025 a následující období. Zde Komise navazuje na návrhy, které odstartovala bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a projev předsedy Komise Junckera o stavu Unie v roce 2017.

• Dále Komise představila celkem 66 prioritních projednávaných návrhů, které Komise v uplynulých 2 letech předložila a které by měly být přednostně dokončeny. Prioritní projednávané návrhy, které vyžadují urychlené přijetí v EP a Radě, se týkají, např. evropské občanské iniciativy, jednotného digitálního trhu, CMU, vysílání pracovníků atd.

Komise rovněž navrhla stáhnout 15 projednávaných návrhů, u nichž nelze očekávat dosažení shody mezi aktéry. V rámci REFIT Komise navrhla v programu 15 opatření pro účelnost a účinnost právních předpisů.

Pro období po roce 2025 navrhuje Komise nabídnout přesvědčivou perspektivu rozšíření hlavním kandidátům z oblasti západního Balkánu. EU se musí také dle Komise připravit na následný vývoj po odstoupení VB. Komise plánuje přijmout diskusní dokument k tématu udržitelné evropské budoucnosti a sdělení o budoucnosti politiky EU v oblasti energetiky a klimatu a navrhnout rozšíření mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce. V rámci posilování demokratičnosti Unie by měla Komise předložit návrh na vytvoření funkce stálého evropského ministra hospodářství a financí, iniciativy k posílení zásady subsidiarity a proporcionality a sdělení o posílení efektivity předsednictví Evropské unie.

Místopředseda Komise Frans Timmermans v souvislosti s pracovním programem 19. 10. 2017 poděkoval členům ECOSOC za svůj příspěvek k pracovnímu plánu Komise pro rok 2018. Zdůraznil, že příspěvek výboru měl dopad na program. ECOSOC v červenci 2017 představil příspěvek k pracovnímu programu Komise pro rok 2018. Výbor vyzval Komisi, aby podporovala udržitelný rozvoj a to zejména ve 3 pilířích udržitelnosti: (1) posílení ekonomických základů Evropy; (2) posilování jejího sociálního rozměru a (3) usnadnění přechodu k nízkouhlíkovému a kruhovému hospodářství. EHSV vypracoval mimo jiné také podrobné doporučení a návrhy na opatření strukturované v 6 prioritních oblastech politiky:

• další rozvoj jednotného trhu;
• podpora podnikání, inovací a průmyslového rozvoje;
• sociální rozměr EU;
• soustředění veřejných financí na udržitelný růst, inovace, zaměstnanost a soudržnost;
• ochrana Evropy před bezpečnostními hrozbami;
• a rozvoj strukturovaného občanského dialogu.

Pozice ČR

Vláda ČR by měla po vypracování rámcové pozice určit národní priority, na které by měl být aplikován speciální mechanismus přípravy národní pozice.

Předpokládaný další vývoj

Na základě diskuzí by mělo být vypracováno společné prohlášení EP, Rady a Komise, které by mělo vytyčit obecné cíle a priority.

Odkazy

• Strengthen Europe’s economic foundations and its social dimension, the EESC urges Vice-President Timmermans
• Pracovní program Komise na rok 2018 – klíčové dokumenty
• Pracovnímu program Komise na rok 2018 – otázky a odpovědi
• Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy
• Projev předsedy Komise Junckera o stavu Unie v roce 2017
• Deset politických priorit Komise

Krátce…

Transparentnost a digitalizace mají vylepšit přístup k informacím na vnitřním trhu

Rada 9. 10. 2017 zveřejnila zavedení své politiky veřejně přístupných dat stanovením podmínek pro opětovné použití dokumentů Rady. Toto rozhodnutí představuje zásadu, že všichni občané smí bezplatně opětovně používat informace uvedené v dokumentech Rady, aniž by museli podávat zvláštní žádost. Tato politika Rady bude uplatňována v souladu s pravidly na ochranu osobních údajů a s bezpečnostními pravidly na ochranu utajovaných informací EU a jejímu rozvoji by měl napomoci portál veřejně přístupných dat EU, jenž by měl být rovněž jednotným místem přístupu k údajům z orgánů a institucí EU. Rada se na této iniciativě podílí od roku 2015 s využitím těchto 3 souborů údajů: metadata veřejného rejstříku Rady; metadata žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům Rady a hlasování Rady o legislativních aktech. Rada považuje informace veřejného sektoru za významný zdroj znalostí a inovací v soukromém sektoru, které podporují vytváření lepších digitálních služeb v EU.

Členské státy potvrdily vnik Úřadu evropského veřejného žalobce

Proběhlo další kolo jednání o brexitu