Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2017

08.12.2017
Euroskop

Komise chce usnadnit vojenskou mobilitu, Program relokace se pomalu dokončuje, Finanční pomoc pro uprchlíky v Turecku pokračuje, Komise chystá strategii boje proti dezinformacím, Rada a EP schválily revizi systému vstupu a výstupu

  • Vojenská mobilita by se měla dle Komise zlepšit

  • Fungování Evropské agendy pro migraci bylo zhodnoceno

  • Turecko by mělo mít možnost lépe pomáhat uprchlíků

  • Boj pro fake news se musí zintenzivnit

  • Režim vstupu a výstupu má byt upraven, dohodly se na tom členské státy

Komise chce usnadnit vojenskou mobilitu

Joint communication to the European Parliament and the Coucil – Improving Military Mobility in the European Union (JOIN(2017) 41)

  • Lepší vojenská mobilita by měla zajistit vyšší míru ochrany obyvatel EU.

  • Komise vydala sdělení, které navrhuje kroky, jež by měly usnadnit pobyt vojenských sil.

  • Akce nemají omezit svrchovanost členských států.

  • V březnu 2018 by měl být navržen akční plán pro vojenskou mobilitu.

  • Komise společně s vysokým představitelem 10. 11. 2017 navrhla v rámci úsilí o lepší ochranu občanů a zlepšení bezpečnostního prostředí Unie opatření na zlepšení vojenské mobility.

Pozadí

Evropské obranné síly jsou závislé na schopnosti přesunu v EU i v NATO. EU se již delší dobu snaží zlepšit vojenskou mobilitu a v rámci této snahy členské státy prosazují řadu projektů v rámci Evropské obranné agentury (např. Projekt Multimodal Transport Hub – spolupracuje i ČR).

Představené sdělení je v souladu s globální strategií EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a se zásadami, které jsou základem obranného balíčku z roku 2016.

Klíčové a sporné body

Sdělení navrhuje kroky, které by měly být podniknuty při řešení překážek, které brání pohybu vojenského materiálu a personálu v celé EU, s cílem usnadnit a urychlit jejich mobilitu, aby rychle a účinně reagovaly na vnitřní a vnější krize.

  • Představené sdělení by mělo pracovat na usnadnění a pomoci při urychlení vojenské mobility, od rutinních potřeb až po strategické předběžné nasazení vojenských sil a zdrojů. Komise v plném rozsahu uznává svrchovanost členských států a chce pracovat bez narušení civilního využívání infrastruktury. Každá akce má být koordinována nejen mezi EU a členskými státy, ale také s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s NATO.

Klíčovými opatřeními pro posílení vojenské mobility by mělo být dle návrhu:

– Rozvíjet společné chápání potřeb a požadavků, které by měly členské státy dále zkoumat.

– Rozvíjet společné chápání infrastruktury, která má být využita, a jejího dopadu na normy infrastruktury.

– Věnovat se problematice regulačních a procesních otázek (cla, nebezpečné zboží, jiné právní překážky, vnitrostátní postupy).

Společné sdělení mimo jiné také navrhuje vybudovat stávající transevropskou dopravní síť (TEN-T). Zahrnuje i dvojí využívání sítě pro civilní a vojenské účely a spolupráci se zúčastněnými stranami v oblasti obrany.

Předpokládaný další vývoj

V březnu roku 2018 by měli vysoký představitel a Komise společně navrhnout akční plán pro vojenskou mobilitu. Plán by měl představit doporučené akce, provádějící subjekty a časové lhůty, jak řešit zjištěné překážky, které mohou bránit vojenské mobilitě.

Odkazy

Program relokace se pomalu dokončuje

Report from the Commission to the European Parliament, The European Council and the Council Progress report on the European Agenda on Migration (COM(2017)669)

  • EU vydala kompletní hodnotící zprávu týkající se migrace.
  • Po 2 letech zbývá k relokaci jen asi 750 osob v Řecku a 3 100 v Itálii.

  • Celkem bylo dosud relokováno více než 31 tis. osob.

  • Komise 15. 11. předložila zprávu o pokroku dosaženém v rámci evropské agendy pro migraci.

Pozadí

V květnu 2015 Komise navrhla prostřednictvím evropského programu pro migraci strategii, jak lépe řešit bezprostřední problémy probíhající krize a jak vybavit EU nástroji pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015).

V září 2017 Komise zhodnotila pokrok v plnění evropské agendy pro migraci a Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2017 představila dosažené výsledky v různých oblastech. V návaznosti na hodnocení vydala Komise pravidelnou konsolidovanou zprávu o dosaženém pokroku evropské agendy v oblasti migrace.

Klíčové a sporné body

Sdělení vytyčuje hlavní aktuální otázky, které vyžadují pozornost. Shrnuje různé oblasti práce popsané ve zprávách o pokroku týkajících se prohlášení EU a Turecka, relokace a přesídlování, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráže a rámce pro partnerství se třetími zeměmi do jedné zprávy. Tím chce EU kompletně hodnotit fungování programu pro migraci.

Řešení hlavních příčin a záchrana životů:

Od září 2017 zintenzivnila EU svoji pomoc při řešení hlavních příčin migrace. Do konce roku 2017 by měla být uzavřena smlouva s Tureckem v hodnotě 3 mld. € v rámci nástroje pro uprchlíky. Od října 2017 získávají syrští uprchlíci měsíc elektronicky finanční podporu. V rámci svěřenského fondu EU pro byly doposud schváleny programy v hodnotě téměř 2 mld. €.

V úzké spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizací pro migraci a organizací UNICEF se klade větší důraz na zlepšení podmínek, kterým migranti čelí v Libyi.

Boj proti převaděčství a záchrana životů v poušti a na moři:

Svěřenský fond EU pro Afriku podporuje činnost mezinárodní organizace pro migraci a nigerských orgánů při pátracích a záchranných misích v poušti, přičemž v roce 2017 bylo do bezpečí dopraveno více než 1 100 migrantů, které opustili převaděči (více v příspěvku „Komise se vyjádřila k tomu, jak lépe řídit migraci“,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2017).

Podporu v rámci režimu asistovaného dobrovolného návratu získalo více než 15 tis. migrantů, včetně 10 tis. z Libye. Připravují se projekty na posílení spolupráce se zeměmi sousedícími s Libyí zaměřené na pomoc migrantům při návratu z Libye domů.

Operace EU Triton a Sophia podporují činnost členských států na moři zaměřenou na záchranu životů a zadržení osob podezřelých z obchodování s lidmi a z převaděčství.

Solidarita EU s uprchlíky a hostitelskými zeměmi a jejich podpora:

Evropský program znovuusídlování přijatý v červenci roku 2015 je před dokončením a přesídlování na základě prohlášení EU a Turecka pokračuje s ustálenou rychlostí – od zahájení uvedených režimů bylo celkem přemístěno více než 25 700 osob (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

  • V září 2017 Komise spustila nový program, v jehož rámci se má do října 2019 přemístit nejméně 50 tis. nejzranitelnějších uprchlíků, zejména na trase přes centrální Středomoří. 16 členských států se dosud zavázalo přijmout více než 34 tis. osob.

Po 2 letech zbývá k relokaci jen asi 750 osob v Řecku a 3 100 v Itálii a relokační program EU se úspěšně dokončuje. Celkem bylo dosud relokováno více než 31 tis. osob. Přestože téměř všechny členské státy své právní povinnosti plní, Česká republika, Maďarsko a Polsko ne.

Výsledky v oblasti navracení a zpětného přebírání osob:

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla být kontaktním místem pro navracení na úrovni EU. Míra navracení na úrovni EU je i nadále nedostatečná. Od členských států se očekává, že budou shromažďovat a poskytovat lepší údaje o navracení, aby bylo možno lépe posuzovat účinnost navracení a zjistit, kde by mohla mít užitečný přínos Evropská pohraniční a pobřežní stráž. EU by měla i nadále společně zkoumat možnosti využití všech pobídek a pák k dosažení pokroku v oblasti navracení, jak je schválila Evropská rada.

Na základě prohlášení EU a Turecka musí řecké orgány zvýšit úsilí a poskytnout zdroje, aby bylo zajištěno účinné navracení do Turecka. Od března 2016 se uskutečnilo pouze 1 969 návratů (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje vydávat hodnotící zprávy v pravidelných intervalech.

Odkazy

Krátce…

Finanční pomoc pro uprchlíky v Turecku pokračuje

  • Komise zhodnotila stav provádění a podepsala nové smlouvy, jejichž prostřednictvím může být poskytnuta podpora.
  • Z celkového rozpočtu 3 mld. € bylo přiděleno již 2,9 mld. €.

Komise 9. 11. 2017 informovala o pokroku při provádění nástroje EU pro uprchlíky v Turecku, konkrétně v rámci 8. zasedání řídícího výboru tohoto nástroje. Navíc byly podepsány nové smlouvy v oblasti humanitární pomoci, socioekonomické podpory ve výši 115 mil. €. Z celkového rozpočtu 3 mld. € bylo přiděleno již 2,9 mld. €. Z toho byly podepsány smlouvy na 55 projektů v hodnotě přesahující 1,78 mld. €, z nichž již bylo vyplaceno 908 mil. €. Nově by měla být podpořena nemocnice, která by mohla poskytnout až 300 lůžek. Podpora by měla plynout znovu do oblasti vzdělání a školství.

Komise chystá strategii boje proti dezinformacím

  • Komise chce bojovat proti fake news společně s nově založenou expertní skupinou.
  • Informace týkající se fake news mají být zjištěny v rámci veřejné konzultace.

Komise 13. 11. 2017 zahájila veřejnou konzultaci týkající se problematiky falešných zpráv (tzv. fake news) a šíření dezinformací na internetu. Informovala také o tom, že by měla nově fungovat expertní skupina na vysoké úrovni, v níž má být zastoupena akademická obec, online platformy, zpravodajská média a organizace občanské společnosti. Na základě práce nové expertní skupiny a výsledků veřejné konzultace by měla být vypracována strategie EU proti šíření falešných zpráv, která bude představena na jaře 2018. Veřejná konzultace, ve které se mají vyjádřit občané, sociální média, zpravodajské organizace (provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, tištěná média, tiskové agentury, internetová média a subjekty ověřující faktickou správnost údajů), výzkumní pracovníci i veřejnoprávní orgány, poběží do poloviny února 2018. Cílem je zjistit, jaká opatření by se podle respondentů mohla na úrovni EU přijmout, aby občané dokázali snadno rozpoznat spolehlivé a ověřené informace a uměli se lépe vypořádat s nástrahami digitální éry. Dotazník konzultace se zaměřuje na 3 hlavní oblasti: (1) rozsah problému, tj. jak falešné zprávy vnímají občané a jednotlivé zainteresované subjekty, jaké mají povědomí o šíření dezinformací na internetu a jak důvěřují jednotlivým médiím; (2) zhodnocení kroků, které již platformy, zpravodajská média a organizace občanské společnosti proti šíření falešných zpráv na internetu podnikly a (3) možná budoucí opatření, aby měli občané lepší přístup ke spolehlivým a ověřeným informacím a zabránilo se šíření dezinformací na internetu. Komise mimo jiné vyzvala odborníky, kteří mají o účast ve skupině na vysoké úrovni pro potírání falešných zpráv zájem, aby se jí přihlásili. Přihlášky je možné podávat do poloviny prosince 2017. Skupina by měla zahájit činnost v lednu 2018 a bude pracovat po dobu několika měsíců.

Rada a EP schválily revizi systému vstupu a výstupu

  • Rada po EP také přijala revizi systému vstupu a výstupu.
  • Systém by měl fungovat od roku 2020.

Rada 20. 11. 2017 přijala nařízení týkající se systému vstupu/výstupu a nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex ve vztahu k systému vstupu/výstupu. EP v říjnu 2017 přijal v prvním čtení návrh nařízení, kterým se má zřídit takzvaný systém vstupu/výstupu s cílem urychlit, zjednodušit a zlepšit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí přijíždějících do EU (více v příspěvku „Systém vstupu/výstupu schválen EP“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2017). Systém má zajistit registraci údaje o vstupu a výstupu a údaje o odepření vstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice schengenského prostoru. Systém by měl dle EU přispět k omezení prodlev při hraničních kontrolách a ke zlepšení kvality hraničních kontrol tím, že bude automaticky vypočítávat délku povoleného pobytu každého cestujícího; k zajištění systematické a spolehlivé identifikace osob překračujících povolenou délku pobytu a k posílení vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu tím, že umožní donucovacím orgánům přístup k záznamům o předešlých cestách. Rada a EP musí legislativní akty podepsat a podepsané znění bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Agentura eu-LISA spolu s členskými státy by měla zahájit budování nového systému, který by měl být uveden do provozu do roku 2020.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality