Vnitřní trh v listopadu 2017

Komise chce posílit ochranu duševního vlastnictví

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee – A balanced IP enforcement system responding to today’s societal challenges (COM(2017)707)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee – Guidance on certain aspects of Directive 2004/48/EC of the European Parliament and of the Council on the enforcement of intellectual property rights (COM(2017)708)

Pozadí

Iniciativy, které Komise představila, byly oznámeny ve strategii pro jednotný trh z roku 2015, což je plán k plnění politického závazku předsedy Komise plně rozvinout potenciál jednotného trhu (více v příspěvku „Komise usiluje o prohloubení jednotného trhu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015). V rámci plnění strategie pro jednotný trh již Komise předložila návrhy týkající se elektronického obchodování, pokyny týkající se ekonomiky sdílení, kroky k modernizaci normalizační politiky EU, iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, opatření k oživení odvětví služeb a kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU.

Protože Komise není stále spokojená se situací při řešení přeshraničních sporů a s množstvím nedovolených napodobenin, které přestavují 5 % zboží dováženého do EU (v hodnotě 85 mld. €), tak se rozhodla představit novou iniciativu, která by měla řešit tyto problémy.

Klíčové a sporné body

Mnoho klíčových technologií, které jsou součástí celosvětových průmyslových standardů (např. Wi-Fi nebo 4G), jsou patenty vázané k normě (Standard Essential Patents). Komise představila pokyny a doporučení pro vyvážený a účinný systém, který by měl sladit 2 cíle: (1) zajistit, aby výrobci měli přístup k technologiím na základě transparentních a předvídatelných pravidel pro udělování licencí na patenty a (2) zajistit, aby držitelé patentů byli za své investice do výzkumu a vývoje a činnosti v oblasti normalizace odměňování, a tudíž byli motivováni nabízet své nejlepší technologie k zahrnutí do norem.

Přijatá opatření zahrnují zejména posílení boje proti padělání a pirátství. Komise se snaží komerční porušovatele práv duševního vlastnictví připravit o příjmy. Jedná se o tzv. přístup „sledování peněz“, který se nezaměřuje na jednotlivce.

• Cílem iniciativy Komise je zajistit stejně vysokou úroveň právní ochrany a předvídatelnost soudního rámce v celé EU, podporovat průmysl v boji proti porušování práv duševního vlastnictví a snížit objem padělaného zboží na trhu EU.

V rámci naplnění cílů chce Komise posílit programy spolupráce se třetími zeměmi (Čínou, jihovýchodní Asií a Latinskou Amerikou) a vytvořit černou listinu trhů, na kterých bylo zaznamenáno významné porušování práv duševního vlastnictví nebo které toto porušování usnadňují. Nové pokyny by měly také vyjasnit způsob provádění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví z roku 2004.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla zveřejnit aktualizovanou zprávu o vymáhání práv duševního vlastnictví ve třetích zemích a taky chce sledovat pokrok navrhovaných opatření a posoudí, zda je zapotřebí učinit další kroky.

Odkazy

• Duševní vlastnictví: ochrana evropského know-how a vedoucího postavení v oblasti inovací
• Sdělení: Vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám
• Sdělení: Pokyny ke směrnici o vymáhání práv duševního vlastnictví
• Zpráva o fungování memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet
• Zpráva o přezkumu směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví
• Sdělení: Stanovení přístupu EU k patentům vázaným k normě
• Směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví

Krátce…

Nová pravidla schválená Radou podpoří oživení financování ekonomiky EU

Rada přijala 20. 11. 2017 pravidla zaměřená na usnadnění rozvoje sekuritizačního trhu v Evropě. Týkají se 2 návrhů nařízení: (1) návrh stanovující pravidla pro sekuritizace a kritéria definující JTS sekuritizaci, který spojuje do jediného aktu pravidla, která platí pro všechny sekuritizace, včetně JTS sekuritizací, a která jsou v současnosti rozptýlena v několika různých právních aktech; a 2) návrh revidující nařízení č. 575/2013 týkající se kapitálových požadavků na banky pro pozice v sekuritizaci. Ve vztahu k JTS sekuritizacím zavádí regulační zacházení citlivější vůči riziku. Rámec pro sekuritizaci je jedním z hlavních prvků plánu EU z roku 2015, jehož cílem je vytvořit do konce roku 2019 plně funkční unii kapitálových trhů (CMU). Rozvoj sekuritizačního trhu by měl přispět k vytváření nových investičních příležitostí a poskytnout další zdroj financování, zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky. Měl být definován model pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace. Sekuritizace je proces, při němž věřitel – zpravidla banka – refinancuje soubor úvěrů nebo aktiv, jako jsou hypotéky, automobilový leasing, spotřebitelské úvěry či účty kreditních karet, jejich přeměnou na cenné papíry. Pokud správně funguje, tak by měla zvýšit efektivitu a stabilitu finančního systému, poskytovat investiční příležitosti a být přínosem pro podniky a občany díky levnějším a dostupnějším úvěrům. EP vyslovil souhlas v říjnu 2017 v návaznosti na dosažení dohody s předsednictvím z května 2017 (více v příspěvku „Rada chce zlepšit financování ekonomiky EU“, Vnitřní trh v květnu 2017).