Institucionální záležitosti v červnu 2018

10.07.2018
Euroskop

Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce, Změny ve volbách do EP přijaty Radou, Pokrok v brexitu – dohoda o DPH nebo např. soudní spolupráci, EU plánuje změny v evropské občanské iniciativě, Jaké bude rozdělení křesel v novém EP

Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání Víceletý finanční rámec na období 2021-2027 (KOM(2018)321)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing Horizon Europe – the Framework Programme for Research and Innovation, laying down its rules for participation and dissemination (COM(2018)435)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the Connecting Europe Facility and repealing Regulations (EU) No 1316/2013 and (EU) No 283/2014 (COM(2018)438)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the InvestEU Programme (COM(2018)439)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the European Solidarity Corps programme and repealing [European Solidarity Corps Regulation] and Regulation (EU) No 375/2014 (COM(2018)440)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the Programme for single market, competitiveness of enterprises, including small and medium-sized enterprises, and European statistics and repealing Regulations (EU) No 99/2013, (EU) No 1287/2013, (EU) No 254/2014, (EU) No 258/2014, (EU) No 652/2014 and (EU) 2017/826 (COM(2018)441)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the Asylum and Migration Fund (COM(2018)471)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of The Council establishing the European Defence Fund (COM(2018)476)

• Komise od 6. 6. do 13. 6. 2018 představila návrhy jednotlivých částí dlouhodobého rozpočtu na období po roce 2020.

Pozadí

Víceletý finanční rámec (VFR) stanovuje limity pro roční souhrnné rozpočty EU. Určuje celkovou částku a dílčí částky pro jednotlivé oblasti činnosti, jež by EU mohla během období nejméně 5 let každý rok použít a v jejichž mezích může přijímat právní závazky. Víceleté finanční rámce uplatňované v poslední době se obvykle vztahovaly na období 7 let. Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví za prvé stropy pro prostředky na závazky, které kryjí celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody nebo rozhodnutí), které může EU přijmout v jednotlivých rozpočtových letech, na něž se víceletý finanční rámec vztahuje. Jinými slovy, jedná se o částky, jejichž vynaložení v jednom daném roce může EU přislíbit a které lze poté vynaložit v témže roce nebo během několika let. Za druhé stanovuje prostředky na platby, které kryjí výdaje, které jsou v daném roce víceletého finančního rámce vynaloženy. Tyto výdaje vyplývají z právních závazků, jež EU přijala v témže roce nebo v dřívějších letech.

Klíčové a sporné body

Zajišťování bezpečnosti a obrany

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise zvýšit strategickou autonomii EU, posílit její schopnost chránit své občany a učinit z ní silnějšího globálního hráče. Navrhovaný Evropský obranný fond s rozpočtem 13 mld. € by měl poskytnout poskytne 4,1 mld. € na přímé financování konkurenceschopných a kolaborativních výzkumných projektů, zejména prostřednictvím grantů. Kromě výzkumné fáze má fond disponovat částkou 8,9 mld. €, ze které by měl doplňovat investice členských států prostřednictvím spolufinancování nákladů na vývoj prototypů a nákladů na certifikaci a testování.

Hlavními rysy Evropského obranného fondu mají např. být:

• financování projektů, jež pomohou zajistit větší bezpečnost v EU a jež jsou v souladu s prioritami, které členské státy schválily v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a jiných regionálních a mezinárodních organizací, jako je NATO,
• způsobilé jsou pouze kolaborativní projekty, jichž se účastní nejméně 3 subjekty ze 3 různých členských států,
• EU by měla spolufinancovat vývoj společných prototypů pouze v případě, kdy se členské státy zaváží ke koupi konečného produktu,
• zaměří se na přelomové inovace, přičemž 5 % finančních prostředků má být určeno na průlomové technologie a inovativní vybavení umožňující EU udržet si dlouhodobě své vedoucí postavení v oblasti technologií,
• způsobilé projekty v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) by měly moci získat bonus ve výši dalších 10 % spolufinancování.

Evropský mírový nástroj

Vysoká představitelka navrhuje s podporou Komise Evropský mírový nástroj, což by měl být nový mimorozpočtový fond s rozpočtem 10,5 mld. €. Nástroj by měl zvýšit účinnost financování vojenských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.

Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Komise 13. 6. 2018 navrhla více než zdvojnásobit objem prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) z 1 mld. € na 2,5 mld. €. Tento fond je hlavním finančním nástrojem na podporu členských států v oblasti bezpečnosti. Nový fond by měl obsahovat:

• Nový soubor cílů: Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost má mít 3 nové cíle zaměřené na posílení (1) výměny informací mezi donucovacími orgány EU; (2) přeshraničních společných operací a (3) kapacit pro prevenci trestné činnosti a boj proti ní a potírání radikalizace. Členské státy tak budou mít pružnější a účinnější podporu při realizaci svých bezpečnostních priorit, jimiž je: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů.
• Větší flexibilita a lepší reakce na mimořádné situace: pro členské státy má být z fondu vyčleněno 1,5 mld. €. na posílení bezpečnosti. Zbývající 1 mld. €. Má být vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní problémy.
• Větší koordinace politik EU: Aby byla odezva EU na veškeré bezpečnostní výzvy co nejúčinnější, má být posílený ISF uplatňován v součinnosti s dalšími fondy EU.
• Silný vnější rozměr: Fond pro vnitřní bezpečnost má i nadále podporovat opatření v zemích, které nejsou členy EU, a zároveň zajistit, aby byla tato opatření plně v souladu s prioritami EU a s cíli, které EU sleduje v těchto zemích.
• Posílení agentur EU: V návrhu je mimo rámec tohoto fondu vyčleněno téměř 1,1 mld. € na další posílení role agentur EU působících v oblasti bezpečnosti – Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

V EU nadále trvá důraz na bezpečnost při vyřazování jaderných zařízení. Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v EU (NDAP) mají členským státům pomoci při odstavování a vyřazování těchto jaderných zařízení. V období 2021–2027 by měla EU poskytnout finanční podporu ve výši 118 mil. €. na vyřazování zařízení v Bulharsku a na Slovensku a 552 mil. €. na vyřazování jaderných zařízení v Litvě. Dalších 348 mil. € má být přiděleno na vyřazování zařízení jaderného výzkumu Komise a nakládání s radioaktivními odpady a 160 mil. € má být určeno na podporu všeobecných činností v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.

Posílení správy hranic a migraci

Komise navrhuje téměř ztrojnásobit finanční prostředky určené na migraci a správu hranic, a to na 34,9 mld. €. (oproti 13 mld. €. v předchozím období). Na správu hranic navrhuje Komise vyčlenit celkem 21,3 mld. €. Dále chce zřídit nový Fond pro integrovanou správu hranic ve výši přesahující 9,3 mld. €.

Nový fond má mít následující prvky:

• Posílení vnějších hranic Evropy: Finanční prostředky mají směřovat na boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.
• Přísnější a účinnější vízová politika: Fond by měl zajistit další rozvoj a modernizaci unijní vízové politiky a přispěje ke zvýšení bezpečnosti a zmírnění rizika nelegální migrace.
• Podpora členských států: Z nového fondu má být vyčleněno 4,8 mld. € na dlouhodobé financování opatření členských států při správě hranic a ve vízové politice. Financování má odrážet potřeby členských států a při přezkumu v polovině období budou zohledněny nové nebo dodatečné tlaky. Každý členský stát má obdržet pevně stanovenou částku 5 mil. €, zbývající finance by se měly rozdělit podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 %), vnějších námořních hranicích (35 %), letištích (20 %) a na konzulárních úřadech (15 %).
• Pružná a rychlá reakce: 3,2 mld. € má být věnováno na cílenou podporu členských států. Fond by měl s dostatečnou pružností směřovat do členských států mimořádné finanční prostředky a zaměřit se na nové a kritické priority.
• Lepší vybavení pro celní kontroly na vnějších hranicích: Z nového nástroje má být věnováno 1,3 mld. € na pomoc členským státům při nákupu, údržbě, resp. výměně špičkového celního vybavení. Jde např. o nové skenery, automatizované systémy detekce poznávacích značek, cvičené psy a pojízdné laboratoře pro analýzu vzorků.
• Posílení agentur EU zaměřených na správu hranic: Nad rámec tohoto fondu a v návrhu, který bude předložen samostatně, má být více než 12 mld. € určeno na další rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a agentury eu-LISA.

Migrace: podpora rozhodné, realistické a spravedlivé politiky

Komise navrhuje zvýšit finanční prostředky určené na problematiku migrace o 51 % na 10,4 mld. €, a to v rámci revidovaného Azylového a migračního fondu (AMF). Fond má podporovat úsilí členských států ve 3 klíčových oblastech: azyl, legální migrace a integrace; boj proti nelegální migraci a navracení. Z fondu má směřovat další zdroje na podporu brzké integrace státních příslušníků třetích zemí, kteří pobývají v EU legálně v krátkodobém horizontu. Fond by měl podporovat koordinovanější přístup k potírání nelegální migrace, zlepšit efektivitu navracení a dále zintenzivnit spolupráci se zeměmi mimo EU při zpětném přebírání osob. Z fondu má být 6,3 mld. € věnováno na dlouhodobé financování podporující řízení migrace. Celkově 4,2 mld. € má být vyhrazeno na cílenou podporu, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc členským státům tam, kde ji právě potřebují.

Azylový a migrační fond by měl být doplněn o dodatečné finanční prostředky vyčleněné v rámci nástrojů vnější politiky EU na zintenzivnění spolupráce ohledně migrace s partnerskými zeměmi, včetně úsilí o řešení nelegální migrace, zlepšení příležitostí v zemích původu, prohloubení spolupráce při navracení, zpětném přebírání osob a legální migraci. Nad rámec tohoto fondu a v rámci samostatného návrhu má být téměř 900 mil. € věnováno na další posílení nové Agentury Evropské unie pro azyl.

Nový program Evropského sboru solidarity po roce 2020

Komise navrhuje 1,26 mld. € na rozšíření příležitostí, které sbor nabízí. Revidovaný program má zahrnovat dobrovolnické činnosti na podporu operací humanitární pomoci v zemích mimo EU. Začlenění tohoto zavedeného program EU pro humanitární pomoc, který doposud operoval pod názvem Humanitární dobrovolníci EU, do programu Evropského sboru solidarity má přinést možnosti dobrovolnické činnosti mimo EU. Podpořeny by měly být také specifické činnosti krátkodobějšího rázu nebo specifické činnosti v zemi, v níž účastníci bydlí, aby byla usnadněna účast znevýhodněných mladých lidí v Evropském sboru solidarity.

Nový program pro jednotný trh

Na období 2021–2027 Komise navrhuje nový specifický program ve výši 4 mld. €, který má posílit postavení spotřebitelů, chránit je a umožnit mnoha evropským malým a středním podnikům, aby plně využívaly dobře fungujícího jednotného trhu.

Mezi oblasti, které by měl nový program pro jednotný trh podpořit, patří:

• ochrana a posílení postavení spotřebitelů: nový program má zaručit vymáhání práv spotřebitelů, zajistit vysokou úroveň jejich ochrany a bezpečnosti výrobků.
• konkurenceschopnost podniků, a to zejména malých a středních: v návaznosti na úspěch stávajícího Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) navrhuje Komise posílit podporu pro malé podniky.
• vysoká úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin: v rámci nového programu mají být finanční prostředky použity na podporu bezpečné produkce potravin, na prevenci a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin, jakož i na zlepšení životních podmínek zvířat v EU.
• účinné prosazování a prvotřídní standardy: program má posílit spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit, aby byla pravidla EU řádně prováděna a vymáhána.
• spravedlivá hospodářská soutěž v digitálním věku: program Komisi má pomoci vylepšovat její nástroje informačních technologií a odborné znalosti.
• vysoce kvalitní evropské statistiky: program má poskytovat finanční prostředky národním statistickým úřadům pro tvorbu a šíření evropských statistik, které jsou nezbytné pro rozhodování ve všech politických oblastech.

Výzkumný a inovační program

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise 100 mld. € na výzkum a inovace. Nový program Horizont Evropa má navázat na předchozí program pro výzkum a inovace Horizont 2020. Navrhovaný rozpočet ve výši 100 mld. € na období 2021–2027 zahrnuje 97,6 mld. € pro program Horizont Evropa (z čehož 3,5 mld. € má být přiděleno v rámci fondu InvestEU) a 2,4 mld. € pro program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Program Euratomu, který financuje výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a radiační ochrany, se má více zaměřit na využití v oblastech mimo energetiku, jako je zdravotní péče a lékařské vybavení, a v rámci akcí „Marie Skłodowska-Curie“ rovněž podpořit mobilitu jaderných výzkumných pracovníků.

Program InvestEU

Komise navrhuje vytvořit program InvestEU, který by zajistil centralizované financování z rozpočtu EU ve formě úvěrů a záruk. Nový program by se měl skládat z investičního fondu, poradenského centra a internetového portálu.

Na základě Junckerova plánu má fond InvestEU mobilizovat veřejné a soukromé investice v EU. Mezi hlavní cíle nového fondu patří:

• Co nejúčinněji využívat omezených prostředků: Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 mld. €. Z rozpočtu EU by se měla moci použít záruka ve výši 38 mld. € na podporu strategicky důležitých projektů v zemích EU. Propojením soukromých a veřejných investic Komise očekává, že se během 7 let podaří v celé EU aktivovat dodatečné investice v hodnotě více než 650 mld. €.
• Vytvořit diverzifikované a pružné portfolio: Fond InvestEU se má zaměřit na podporu 4 oblastí politiky – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.
• Zjednodušit postupy: Program InvestEU má mít jednotnou a soudržnou strukturu řízení a jednotné požadavky na vykazování výsledků.
• Využít odborných znalostí finančních partnerů na místní, celostátní i celoevropské úrovni: Hlavním finančním partnerem Komise v rámci programu InvestEU má zůstat skupina EIB.
• Pomáhat členským státům se zvýšením účinnosti finančních prostředků EU: Členské státy mají mít možnost převést část přidělených prostředků z fondů politiky soudržnosti do rozpočtové záruky InvestEU.

Kosmický program

Komise navrhuje vyčlenit 16 mld. € na činnosti spojené s vesmírem. Návrh Komise pojí všechny stávající a nové činnosti v oblasti vesmíru do jediného programu. Nový kosmický program by měl zachovat stávající infrastruktury a služby a zavést řadu nových prvků. Komise navrhuje, aby se 16 mld. € z rozpočtu na období 2021–2027 přidělilo následovně:

Komise navrhuje 9,7 mld. € na Galileo a EGNOS, globální a regionální družicové navigační systémy EU. Tyto prostředky mají být využity na další investice do operací a infrastruktury, aby se dokončila a udržovala konstelace, do rozvoje přesnosti signálu a podpory tržního uplatnění služeb družicové navigace u autonomních a propojených automobilů, internetu věcí, chytrých telefonů a řízení dopravy.

Dalších 5,8 mld. € by mělo plynout na Copernicus, program EU pro pozorování Země. Nové úkoly programu Copernicus, jako je monitorování CO₂, mají EU umožnit, aby se stala technologickým lídrem v oblasti boje se změnou klimatu v souladu se závazky podle Pařížské dohody o klimatu. Služba přístupu k datům a informacím (DIAS) má usnadnit malým a středním podnikům a začínajícím podnikům využívání dat programu Copernicus a vývoj inovativních aplikací.

EU by měla poskytnout 500 mil. € na rozvoj nových bezpečnostních složek. Nový kosmický program by měl podpořit výkonnost a autonomii získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA). Družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) by měla být nová iniciativa, která umožní členským státům spolehlivý přístup k družicové komunikaci, podpoří policejní ochranu hranic, diplomatická společenství nebo civilní ochranu a humanitární zásahy.

Předpokládaný další vývoj

O budoucím dlouhodobém rozpočtu bude rozhodovat Rada jednomyslně po obdržení souhlasu EP. Dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do EP a summitem v Sibiu v květnu 2019.

Odkazy

• Decommissioning of nuclear facilities
• Evropská komise navrhuje v rámci rozpočtu EU dosud nejambicióznější výzkumný a inovační program
• Rozpočet EU: 4,8 miliardy eur na bezpečnost a Evropu, která chrání
• Rozpočet EU: Komise navrhuje 1,26 miliardy eur na posílení Evropského sboru solidarity
• Rozpočet EU: Komise navrhuje výrazně navýšit finance na posílení správy hranic a migraci
• Rozpočet EU: Kosmický program v hodnotě 16 miliard eur má podpořit vedoucí postavení EU ve vesmíru po roce 2020
• Rozpočet EU: nový program pro jednotný trh, jenž má posilovat postavení Evropanů a chránit je
• Rozpočet EU: posílit roli EU při zajišťování bezpečnosti a obrany
• Rozpočet EU: Program InvestEU má podpořit tvorbu nových pracovních míst, hospodářský růst a inovace v Evropě

Krátce…

Změny ve volbách do EP přijaty Radou

Pokrok v brexitu – dohoda o DPH nebo např. soudní spolupráci

EU plánuje změny v evropské občanské iniciativě

Jaké bude rozdělení křesel v novém EP