Institucionální záležitosti v listopadu 2018

10.12.2018
Euroskop

Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem, Dohoda o brexitu uzavřena, Rozpočet na rok 2019 ještě pořád nebyl schválen, Lidé se obávají možného ovlivňování evropských voleb, Občanská iniciativa o brexitu je nepřípustná

  • Všechny ekonomiky EU by měly i v roce 2019 růst, což přinese více pracovních míst. Stoupá však vnější i vnitřní nejistota a rizika a to se začíná projevovat na tempu hospodářské činnosti.

  • Dohoda o brexitu byla konečně schválena

  • Komise musí navrhnout nový rozpočet pro rok 2019

  • Volby do EP jsou ohroženy kyberútoky, myslí si občané

  • Občanská iniciativa týkající se brexitu nebyla podpořena

Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem

  • V roce 2017 podporovala silnou hospodářskou činnost a investice v EU i v eurozóně výjimečně příznivá globální situace.

  • Navzdory větší nejistotě budou podle prognózy všechny členské státy díky silné domácí spotřebě a investicím růst i nadále, i když pomalejším tempem.

  • Pokud nedojde k větším otřesům, měl by hospodářský růst v EU zůstat nad potenciálem, dále vznikat nová pracovní místa a nezaměstnanost klesat.

  • Prognózu však provází vysoká míra nejistoty a řada vzájemně propojených rizik nepříznivého vývoje.

  • Komise 8. 11. 2018 zveřejnila svou podzimní hospodářskou prognózu.

Pozadí

Komise od roku 2018 vydává každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 průběžné prognózy (zimní a letní) namísto 3 souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovávala od roku 2012 (více v příspěvku „Ekonomika EU nadále poroste, nezaměstnanost se bude snižovat, odhaduje Komise“, Institucionální záležitosti v prosinci 2017). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající a následující rok pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu prognóz a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. ECB, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Klíčové a sporné body

Hrubý domácí produkt (HDP) by měl ve všech členských státech i nadále růst, tempo růstu však zpomalí a bude zřejmě o něco slabší, než se předpokládalo. Faktory růstu by měly být stále více domácího původu, protože růst mezd a fiskální opatření v některých členských státech by měly posilovat soukromou spotřebu. Podmínky financování a vysoká míra využití kapacity budou stále příznivé pro investice. V roce 2019 by se podle předpokladů měly poprvé od roku 2007 investice ve všech členských státech zvýšit. Tempo růstu bude ale v EU tlumit rostoucí globální nejistota, mezinárodní napětí v oblasti obchodu a vyšší ceny ropy. Je rovněž možné, že v některých členských státech se zpomalí růst trhu práce a více se projeví omezení na straně nabídky.

Nezaměstnanost v EU-27 by měla v roce 2018 dosáhnout 7,4 % a poté klesnout na 7 % v roce 2019 a dále na 6,6 % v roce 2020. Trvalý růst a provádění strukturálních reforem v některých členských státech podporuje tvorbu pracovních míst. Nezaměstnanost se ale bude snižovat pomalejším tempem než v minulosti. Růst zaměstnanosti bude tlumen stoupajícím nedostatkem pracovních sil a pomalejším hospodářským růstem.

Celková inflace pravděpodobně zůstane během období prognózy mírná. Inflaci momentálně zvyšují rostoucí ceny ropy a silný kladný vliv srovnávací základny se očekává i v prvním čtvrtletí roku 2019. Jádrová inflace, jež nezahrnuje ceny energií a nezpracovaných potravin, je sice letos zatím relativně nízká, v roce 2020 se však zřejmě znovu stane hlavní hnací silou celkové inflace, a to v důsledku zvyšování mezd při napjaté situaci na trzích práce.

Schodek veřejných financí v EU-27 vzroste z 0,6 % HDP v roce 2018 na 0,8 % v roce 2019 a poté se v roce 2020 sníží na 0,6 %. Celkovým trendem jsou i nadále výrazná zlepšení v porovnání se situací před deseti lety (2009), kdy schodek dosahoval nejvyšší úrovně, a to 6,2 % v eurozóně a 6,6 % v EU. Míra zadlužení (poměr dluhu k HDP) se bude snižovat z 80,6 % HDP v roce 2018 na 78,6 % v roce 2019 a pak na 76,7 % v roce 2020, a to díky primárním přebytkům snižujícím zadlužení a pokračujícímu hospodářskému růstu.

Prognózu provází vysoká míra nejistoty a řada vzájemně propojených rizik nepříznivého vývoje. Přehřátí ekonomiky USA podporované procyklickou fiskální stimulací by mohlo vést k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, což by mohlo zhoršit napětí na finančních trzích. Očekávaný nárůst schodku běžného účtu USA by rovněž mohl vést k dalšímu napětí v obchodních vztazích s Čínou. Tím by se vzhledem k míře zadlužení podniků a finanční nestabilitě mohlo zvýšit riziko nesourodé korekce v Číně. Případný nárůst napětí by ovlivnil důvěru na trhu a investice. V rámci EU by se mohly pochybnosti o kvalitě a udržitelnosti veřejných financí ve vysoce zadlužených členských státech přenést do vnitrostátních bankovních sektorů, což by vyvolalo obavy ohledně finanční stability a zbrzdilo hospodářskou činnost. Kromě toho stále přetrvávají rizika v souvislosti s výsledky jednání o brexitu.

Předpokládaný další vývoj

Příští prognózu Komise vydá v únoru 2019 v rámci průběžné zimní hospodářské prognózy 2019.

Odkazy

Dohoda o brexitu uzavřena

  • Dohoda o brexitu řeší nejzásadnější otázky odchodu VB z EU.

  • Členské státy předloženou dohodu schválily na zasedání Evropské rady.

  • Komise navrhla, aby po vystoupení VB z EU mohli občané cestovat po EU bez víz.

  • Komise předložila právní akty, které je nutné schválit před odchodem VB.

Draft Agreement on the withdrawal of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland from the European Union and the European Atomic Energy Community, as agreed at negotiators‘ level on 14 November 2018 (TF50(2018)55)

Pozadí

Předsedkyně britské vlády Theresa Mayová v březnu 2017 oznámila Evropské radě záměr VB odejít z EU (článek 50 Smlouvy o EU). Dopis zaslaný prezidentu Evropské rady Donaldu Tuskovi formálně zahájil proces odstoupení. V souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU má být před odchodem sjednána dohoda s daným členským státem o podmínkách vystoupení a budoucích vztazích s Unií.

Jednání o podmínkách vystoupení byla zahájena v červnu 2017. Bylo dohodnuto, že jednání se nejprve zaměří na nejdůležitější oblasti. V prosinci 2017 zveřejnila EU a VB společnou zprávu, v níž byly vymezeny oblasti dohody mezi oběma stranami.

V únoru 2018 Komise zveřejnila návrh dohody o vystoupení mezi EU a VB. Tento návrh převedl do právního ustanovení společnou zprávu vyjednavačů EU a vlády VB o pokroku v první fázi jednání, která byla zveřejněna v prosinci 2017 (více v příspěvku „Komise představila návrh dohody o brexitu“, Institucionální záležitosti v únoru 2018). V červnu 2018 bylo zveřejněno společné prohlášení, které popisuje další pokrok v jednáních o dosažení dohody.

Klíčové a sporné body

  • Komise 13. 11. 2018 zveřejnila podrobné informace o probíhající činnosti týkající se připravenosti na brexit a zahrnula i možnost, že by se během jednání nedosáhlo dohody. Sbor komisařů přijal s ohledem na vystoupení VB z EU 2 legislativní návrhy změn stávajících právních předpisů EU týkajících se víz a energetické účinnosti. Tyto cílené legislativní úpravy jsou důležité bez ohledu na výsledek jednání o brexitu.

Komise také 13. 11. 2018 navrhla, aby po vystoupení VB z EU mohli jeho občané cestovat po EU bez víz. Pokud VB opustí EU bez dohody, měl by bezvízový styk začít platit k 30. 3. 2019. Pokud bude dohody dosaženo, začal by se uplatňovat od konce přechodného období. Tento návrh je plně závislý na tom, zda VB také recipročně a nediskriminačně zaručí bezvízové cestování pro všechny členské státy EU, v souladu se zásadou vzájemnosti v oblasti víz.

Coreper 14. 11. 2018 udělil předsednictví Rady mandát k tomu, aby s EP jednalo o změně pravidel pro hodnocení subjektů pověřených inspekcemi lodí s cílem zajistit po vystoupení VB z EU právní jistotu a kontinuitu činností. Podle stávajících pravidel musí Komise minimálně jednou za 2 roky hodnotit subjekty pověřené inspekcemi lodí, které jsou uznány na úrovni EU. Kromě toho má každý subjekt jeden „podporující“ členský stát, tj. zemi, která původně podala žádost o uznání daného subjektu a která se účastní hodnocení. Toto ustanovení by subjektům, u nichž jako podporující země vystupovala VB, umožnilo pokračovat v provádění inspekcí, a tím by zajistilo nepřetržitou bezpečnost evropských lodí.

Dohoda o vystoupení upravuje všechny aspekty brexitu: občanská práva, finanční vypořádání, přechodné období, systém správy, protokoly týkající se Irska, Gibraltaru a Kypru, jakož i řadu dalších otázek vyplývajících z vystoupení z EU. Týká se především práv občanů EU ve VB a Britů v jiných zemích EU, vyrovnání britských finančních závazků a přechodného období po VB z EU.

  • Návrh dohody počítá s dvouletým přechodným obdobím do konce roku 2020. Přechodné období by mělo moci být prodlouženo na nespecifikovanou dobu. Během tohoto období bude muset VB plnit své povinnosti pod právem EU včetně svých příspěvků do společného rozpočtu, ale již se nebude moci účastnit probíhajících jednání.

Návrh také stanovuje, že až 4 roky po konci přechodného období bude moci Komise napadnout VB před SD EU z porušování hospodářské soutěže, nebo pravidel týkajících se nepřímých daní.

Vyjednavači obou stran dosáhli dohody v tom, jak předejít pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Obě strany mají budoucí dohodu uzavřít do 1. 7. 2020, tedy ještě do konce přechodného období. Pokud se toto nepodaří, EU a VB by mohly přechodné období prodloužit. Další možností je použít od ledna 2021 pro Irsko a Severní Irsko tzv. pojistku neboli záložní řešení, které by podléhalo společnému mechanismu přezkumu. Mělo by to znamenat, že vznikne jednotné celní území EU-VB, které bude fungovat od konce přechodného období do doby, kdy začne platit následná dohoda. Severní Irsko má zůstat součástí téhož celního území jako zbytek VB. Jednotné celní území se vztahuje na veškeré zboží s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury.

Součástí dohody je i Protokol o Gibraltaru, který stanovuje úzkou spolupráci mezi Španělskem a VB v souvislosti s Gibraltarem týkající se správní spolupráce mezi příslušnými orgány v řadě oblastí politiky.

Předseda Evropské rady Donald Tusk 15. 11. 2018 nastínil další vývoj po zveřejnění dohody. Následně z prohlášení Michela Barniera na zasedání Rady pro obecné záležitosti z 19. 11. 2018 vyplývá, že dohoda může umožnit odchod, který je ve společném zájmu, když řekl, že „stanovení jasných podmínek pro odchod je podmínkou pro vytvoření silného budoucího partnerství.“

Dne 22. 11. 2018 zaslal předseda Evropské rady Donald Tusk členským státům EU-27 návrh politického prohlášení stanovující rámec budoucích vztahů mezi EU a VB.

  • Vedoucí představitelé EU-27 se 25. 11. 2018 setkali na mimořádném zasedání Evropské rady a potvrdili dohodu o vystoupení VB a Severního Irska z EU. Dohodu před zasedáním měly analyzovat všechny členské státy EU-27. Velvyslanci následně projednali hodnocení dohody.

Evropská rada v rámci svého prohlášení deklarovala, že schvaluje „Politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi EU a VB a Severního Irska.“ Evropská rada opětovně prohlásila, že EU je odhodlána dosáhnout v budoucnu s VB co možná nejbližšího partnerství v souladu s uvedeným politickým prohlášením. Lídři rovněž schválili politické prohlášení o budoucích vztazích mezi EU a VB, které je připojeno k dohodě o vystoupení a na nějž tato dohoda odkazuje.

Na úrovni trialogu došlo 27. 11. 2018 k prozatímní dohodě o návrhu změnit pravidla EU v oblasti schvalování typu vozidel. Jedná se o příklad jednoho z návrhů Komise týkající se připravenosti na brexit. Ustanovení navržená v návrhu nařízení nemají zmírnit požadavky týkající se bezpečnosti vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo jejich vlivu na životní prostředí. Nemá poskytnout výrobcům, kteří jsou držiteli schválení typu vydaných ve VB, žádné výhody v porovnání s výrobci se schváleními typu vydanými v zemi EU-27. Naopak, iniciativa by měla jednoduše povolit výrobcům pokračovat ve výrobě svých výrobků v souladu s platnými zákonnými požadavky, aniž by museli stávající výrobu přerušit.

Předpokládaný další vývoj

Jakmile bude dohoda schválena (článek 50), je třeba, aby ji ratifikovala EU i VB. Následně může vstoupit v platnost. Za EU schvaluje podpis dohody o vystoupení Rada EU. Poté musí dohodu odsouhlasit EP. Ratifikace ve VB poběží podle vlastního ústavního pořádku.

Odkazy

Krátce…

Rozpočet na rok 2019 ještě pořád nebyl schválen

  • Pokud nebude na začátku příštího roku unijní rozpočet s konečnou platností přijat, uplatní se systém prozatímních dvanáctin.

  • Postoj Rady představuje celkem 164,1 mld. € v prostředcích na závazky a 148,2 mld. € v prostředcích na platby, tedy mírné zvýšení oproti rozpočtu na rok 2018.

Po zasedáních ve dnech 16.-19. 11. 2018 skončila jednání o rozpočtu EU na rok 2019 mezi Radou a EP a to bez dohody. Nyní bude muset Komise předložit nový návrh rozpočtu. Jednání mezi Radou a EP poté budou pokračovat až do konce roku. Pokud nebude na začátku příštího roku unijní rozpočet na rok 2019 s konečnou platností přijat, uplatní se systém prozatímních dvanáctin. To znamená, že každý měsíc bude možné čerpat nejvýše 1/12 rozpočtových prostředků stanovených na předchozí rok. Na konci října 2018 Rada informovala EP o tom, že nemůže přijmout všechny změny týkající se rozpočtu EU na rok 2019, které EP přijal (více v příspěvku „Rada neschválila návrh rozpočtu na rok 2019“, Institucionální záležitosti v říjnu 2018). Tím bylo zahájeno třítýdenní dohodovací období běžící ode dne 30. 10. 2018 do 19. 11. 2018, ale dohody dosaženo nebylo. Ve svém návrhu rozpočtu na rok 2019 navrhla Komise stanovit celkovou výši závazků ve výši 165,6 mld. € a platby ve výši 148,7 mld. €. Postoj Rady přijatý v září 2018 počítá se závazky ve výši 164,1 mld. € a celkové platby ve výši 148,2 mld. €. EP požaduje, aby se celkové závazky zvýšily na 166,3 mld. € a celkové platby na 149,3 mld. €. Jedná se tedy o závazky ve výši 1,1 mld. € nad stropy stanovené víceletým finančním rámcem EU na období 2014-2020. Rada se domnívá, že rozpočet na rok 2019 by měl mít za cíl posílit růst, podpořit zaměstnanost a vytvářet nová pracovní místa; posílit účinnou soudržnost a zemědělství v EU; podpořit konkurenceschopnost; řešit vnitřní a vnější rozměr migrace a zajistit ochranu vnějších hranic.

Lidé se obávají možného ovlivňování evropských voleb

  • Skoro polovina obyvatel EU by si přála mít více informací o EU a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život.

  • Komise se bude před volbami do EP snažit zamezit jejich ovlivňování.

Komise 26. 11. 2018 zveřejnila výsledky Eurobarometru, ze kterých vyplývá, jaká očekávání mají Evropané v souvislosti s volbami do EP v květnu 2019 a co by je mohlo motivovat k tomu, aby v volbám přišli. V roce 2014 se k volbám do EP dostavilo v rámci EU 42 % voličů. Z výsledků průzkumu vyplývá, co by mohlo volební účast zvýšit: 43 % respondentů by si přálo mít více informací o EU a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život; 31 % by chtělo, aby kandidovalo více mladých lidí. Komise proto spustila řadu kampaní, mimo jiné EU Protects a EU and Me, které se zaměřují na mladší generace. Před volbami hodlá Komise společně s EP vést kampaně na zvýšení povědomí o volbách. Data také ukazují, že Evropané mají obavy z možného ovlivňování voleb: 61 % se obává, že volby by mohly být zmanipulovány prostřednictvím kybernetických útoků; 59 % má strach, že volby ovlivní zahraniční aktéři a zločinecké skupiny; 67 % má obavy, aby nebyly osobní údaje na internetu zneužity k zacílení politických sdělení, jež se jim zobrazují. Většina Evropanů (74–81 %) se však shoduje na tom, že je proti těmto hrozbám třeba bojovat, např. zavést do internetových platforem sociálních médií větší transparentnost, mimo jiné jasně uvést, kdo stojí za reklamou na internetu; poskytnout všem politickým stranám rovné příležitosti využívat služeb online a bojovat o pozornost voličů; dát kandidátům či politickým stranám právo reagovat prostřednictvím sociálních médií; zavést i pro internet stejnou dobu zákazu volební agitace, jako je tomu u tradičních médií.

V září 2018 Komise předložila soubor konkrétních opatření, jež mají zajistit, aby nadcházející volby proběhly „svobodně, spravedlivě a bezpečně“. Mezi tato opatření patří větší transparentnost politické reklamy na internetu a možnost uložit sankce za nezákonné využití osobních údajů v zájmu záměrného ovlivňování výsledku těchto voleb. Soubor opatření na ochranu voleb do EP se zaměřuje na tyto aspekty: (1) ochrana údajů: zlepšit ochranu osobních údajů v souvislosti s volbami; (2) transparentnost: zaručit transparentnost internetové politické reklamy; (3) kybernetická bezpečnost: chránit průběh voleb před kybernetickými útoky; (4) spolupráce: zlepšit spolupráci na vnitrostátní a evropské úrovni v otázce potenciálních hrozeb v souvislosti s volbami do EP a (5) přiměřené sankce: zajistit, aby všichni dodržovali volební pravidla. Průzkum Eurobarometr o demokracii a volbách byl proveden v 28 členských státech EU na vzorku 27 474 respondentů přímo u nich doma.

Občanská iniciativa o brexitu je nepřípustná

  • Komise kvůli nesplnění podmínek pro registraci odmítla evropskou občanskou iniciativu požadující celounijní referendum.

  • EU řešila již 6 občanských iniciativ týkajících se brexitu.

Komise se 28. 11. 2018 rozhodla nezaregistrovat evropskou občanskou iniciativu požadující celounijní referendum o tom, zda si evropští občané přejí, aby VB zůstala součástí EU či nikoli. Komise usoudila, že nebyly splněny podmínky pro registraci této iniciativy, jelikož tato záležitost nespadá do kompetence orgánů EU. V průběhu posledních 2 let zaregistrovala Komise 4 iniciativy týkající se brexitu: Trvalé občanství Evropské unie; Zachování občanství EU; Občanství Unie pro Evropany – Jednota v rozmanitosti navzdory ius soli a ius sanguinis a Evropský nástroj volného pohybu. Další 2 iniciativy týkající se brexitu nesplnily podmínky registrace a byly prohlášeny za nepřípustné: Stop Brexit a Britští přátelé, zůstaňte s námi v EU. Koncept evropské občanské iniciativy zavedla Lisabonská smlouva. Jakmile je iniciativa formálně zaregistrována, může skupina alespoň 1 mil. osob z alespoň 1/4 členských zemí EU vyzvat Komisi, aby navrhla právní předpisy. Od dubna 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o evropské občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak tento nástroj, který umožňuje ovlivňovat agendu EU, mohli začít využívat občané. V roce 2017 předložila Komise v návaznosti na projev předsedy Junckera o stavu Unie reformu evropské občanské iniciativy za účelem jejího dalšího zjednodušení.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality