Institucionální záležitosti v prosinci 2018

10.01.2019
Euroskop

Rada schválila dohodu o dalším snižování rizik v bankovním sektoru, Příprava na tvrdý brexit zahájena, Brexit není povinnost, konstatoval generální advokát SD, Jednání o brexitu pokračují, EU má rozpočet na rok 2019, Evropská rada se věnovala nejzásadnějším otázkám EU, Dohoda institucí by měla pomoci předcházet hromadění nesplacených úvěrů

Rada schválila dohodu o dalším snižování rizik v bankovním sektoru

Proposal for a Directive of the European parliament and of the Council amending Directive 2013/36/EU as regards exempted entities, financial holding companies, mixed financial holding companies, remuneration, supervisory measures and powers and capital conservation measures (COM(2016)854)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (KOM(2016)853)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 806/2014 as regards loss-absorbing and Recapitalisation Capacity for credit institutions and investment firms (COM(2016)851)

Proposal for a Directive of the European parliament and of the Council amending Directive 2014/59/EU on loss-absorbing and recapitalisation capacity of credit institutions and investment firms and amending Directive 98/26/EC, Directive 2002/47/EC, Directive 2012/30/EU, Directive 2011/35/EU, Directive 2005/56/EC, Directive 2004/25/EC and Directive 2007/36/EC (COM(2016)852)

• Rada 4. 12. 2018 potvrdila dohodu ohledně klíčových opatření komplexního legislativního balíku, jehož cílem je snížení rizik v bankovním sektoru EU.

Pozadí

V listopadu 2016 přijala Komise komplexní balík reforem („balík opatření EU v oblasti bankovnictví“) s cílem dále posílit reformy zaměřené na odolnost bank v EU (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“, Institucionální záležitosti v listopadu 2016). Řešení, na němž se dohodly EP a Rada, zachovává klíčové prvky tohoto návrhu Komise.

V reakci na finanční krizi zahájila EU reformu systému finanční regulace s cílem obnovit finanční stabilitu a důvěryhodnost trhu. Předložené návrhy mají doplnit tento reformní program provedením některých ještě nerealizovaných prvků pro další posílení odolnosti bank vůči případným otřesům. Rovněž upřesňují některé aspekty nového regulačního rámce. Obsahuje rovněž opatření na podporu malých a středních podniků a investic do infrastruktury.

Těmito opatřeními se mění nařízení o kapitálových požadavcích č. 648/2012 a směrnice o kapitálových požadavcích č. 36/2013, které byly přijaty v roce 2013 a které stanoví obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce (tj. banky) a investiční podniky a pravidla pro řízení a dohled; směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank č. 59/2014 a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí č. 806/2014, které byly přijaty v roce 2014 a které stanoví pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize (bankovních) institucí v selhání a zavádějí jednotný mechanismus pro řešení krizí.

Klíčové a sporné body

Dohodnutými opatřeními budou naplněny některé cíle stanovené v plánu Rady na dotvoření bankovní unie, který byl odsouhlasen v červnu 2016:

1. posílení rámce pro řešení krizí bank, zejména stanovení nezbytné úrovně a kvality podřízení závazků (MREL) k zajištění účinné a spořádané rekapitalizace z vnitřních zdrojů;
2. zavedení možnosti, aby orgány příslušné k řešení krize pozastavily platby nebo smluvní závazky banky, která se nachází v režimu řešení krize – tzv. nástroj pro uložení moratoria – s cílem pomoci stabilizovat její situaci;
3. posílit kapitálové požadavky na banky k omezení stimulů pro nadměrné podstupování rizik zavedením závazného pákového poměru, závazného ukazatele čistého stabilního financování a stanovením rizikově citlivých pravidel pro obchodování s cennými papíry a deriváty.

Kromě toho obsahuje bankovní balík opatření ke zlepšení úvěrové kapacity bank a k usnadnění jejich významnější role na kapitálových trzích. Zahrnuje např. opatření ke snížení administrativní zátěže pro menší a méně složité banky, zejména v souvislosti s požadavky týkajícími se výkaznictví a poskytování informací. Zároveň by mělo dojít k posílení kapacity bank poskytovat úvěry malým a středním podnikům a financovat infrastrukturní projekty. Mělo by také dojít ke snížení nákladů na vydání/držení určitých nástrojů, jako jsou sekuritizované nástroje nebo kryté dluhopisy.

Bankovní balík rovněž obsahuje rámec pro spolupráci a sdílení informací mezi jednotlivými orgány, které se podílejí na dohledu nad přeshraničními bankovními skupinami a na řešení jejich krizí. Dohodnutá opatření zachovávají rovnováhu dosaženou v postoji Rady, pokud jde o pravomoci domovských a hostitelských orgánů dohledu, aby se usnadnily přeshraniční toky kapitálu a likvidity a současně zajistila přiměřená ochrana vkladatelů, věřitelů a finanční stabilita ve všech členských státech. Dohoda rovněž přináší změny, jež mají zlepšit spolupráci mezi příslušnými orgány v záležitostech souvisejících s dohledem nad aktivitami namířenými proti praní peněz.

Předpokládaný další vývoj

Po politické dohodě budou následovat další odborné rozhovory k dokončení textu. Konečnou dohodu by měl předložit Corper v rámci Rady ministrů a EP.

Odkazy

• Dokončení bankovní unie Komise vítá politickou dohodu o dalším snížení rizik v bankovním sektoru EU
• Bankovní unie: Rada potvrdila balíček opatření ke snížení rizik

Příprava na tvrdý brexit zahájena

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: provádění alternativního akčního plánu (KOM(2018)890)

• Komise 19. 12. 2018 zahájila provádění alternativního akčního plánu pro brexit bez dohody, což je v souladu se závazkem Komise přijmout do konce roku všechny potřebné návrhy pro tvrdý brexit uvedeným v jejím druhém sdělení o připravenosti z listopadu 2018.

Pozadí

V listopadu 2018 se vyjednavači Komise a VB dohodli na podmínkách dohody o vystoupení. Následně Komise kompletní dohodu o vystoupení schválila a Evropská rada dohodu o vystoupení potvrdila a vyzvala Komisi, EP a Radu, aby učinily nezbytná opatření, aby dohoda mohla vstoupit v platnost 30. 3. 2019 (více v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018).

V prosinci 2018 přijala Komise 2 návrhy rozhodnutí Rady o podpisu a uzavření dohody o vystoupení. Aby mohla dohoda o vystoupení vstoupit v platnost, musí nyní Rada schválit podpis jejího znění jménem EU a EP musí poté vyslovit svůj souhlas před tím, než ji Rada uzavře. VB bude muset dohodu o vystoupení ratifikovat v souladu se svými vlastními ústavními požadavky.

Ratifikace dohody o vystoupení je i nadále cílem a prioritou Komise. Jak Komise zdůraznila ve svém 1. sdělení týkajícím se připravenosti na brexit z července 2018, přinese rozhodnutí VB vystoupit z EU bez ohledu na předpokládaný scénář značné komplikace (více v příspěvku „Přípravy na brexit pokračují“, Institucionální záležitosti v červenci 2018).

K otázkám brexitu se vyjádřili také nejvyšší představitelé EU na summitu v prosinci 2018, kteří se shodli na tom, že Evropská rada potvrzuje dohodu o vystoupení. Dle nich EU za touto dohodou stojí a má v úmyslu přistoupit k její ratifikaci. Dle Evropské rady není dohoda otevřena k opětovnému vyjednání.

Zainteresované subjekty, stejně jako vnitrostátní a unijní orgány, se mají připravit na 2 možné hlavní scénáře: (1) Pokud bude dohoda o vystoupení ratifikována před 30. 3. 2019, přestane právo EU ve VB platit dne 1. 1. 2021, tj. po uplynutí přechodného období v délce 21 měsíců; (2) Pokud dohoda o vystoupení do 30. 3. 2019 ratifikována nebude, žádné přechodné období nenastane a právo Unie přestane ve VB platit od 30. 3. 2019. Jednalo by se o tzv. scénář bez dohody.

Komise v průběhu roku 2018 vydala více než 78 oznámení týkajících se připravenosti pro jednotlivá odvětví, v nichž informuje veřejnost o důsledcích tvrdého brexitu.

Klíčové a sporné body

• Předložený balík týkající se tvrdého brexitu obsahuje 14 opatření pro oblasti, v nichž by tvrdý brexit znamenal výrazné komplikace. Mezi tyto oblasti patří mimo jiné finanční služby, letecká doprava, celní systém a politika v oblasti změny klimatu. Tato opatření nemohou však dle Komise zmírnit celkový dopad scénáře bez dohody a zároveň nebudou žádným způsobem kompenzovat nedostatečnou připravenost zainteresovaných subjektů.

Práva občanů na prvním místě: právo na pobyt a koordinace sociálního zabezpečení

Komise staví zájmy občanů na první místo, ať už během jednání, nebo v rámci své činnosti týkající se připravenosti na brexit bez dohody a práci na alternativních opatřeních. Ve sdělení vyzývá členské státy, aby k právům občanů VB v EU zaujaly „velkorysý“ přístup za předpokladu, že stejný přístup bude recipročně uplatňovat i VB.

Pokud jde o koordinaci sociálního zabezpečení, Komise považuje za nezbytné, aby členské státy přijaly veškerá možná opatření k zajištění právní jistoty a ochrany práv nabytých občany EU-27 a státními příslušníky VB, kteří uplatnili své právo na volný pohyb před 30. 3. 2019.

Finanční služby

Pro zajištění finanční stability v EU-27 je nutné přijmout pouze omezený počet alternativních opatření. Komise proto přijala tyto akty: dočasné a podmíněné rozhodnutí o rovnocennosti na pevně stanovenou omezenou dobu 12 měsíců, aby se zajistilo, že nedojde k okamžitému narušení centrálního clearingu derivátů; dočasné a podmíněné rozhodnutí o rovnocennosti na pevně stanovenou omezenou dobu 24 měsíců, aby se zajistilo, že nedojde k narušení služeb centrálních depozitářů pro provozovatele z EU, které v současnosti využívají subjekty z VB; 2 nařízení v přenesené pravomoci usnadňující po pevně stanovenou dobu 12 měsíců novace určitých OTC derivátových smluv, pokud je smlouva převedena z protistrany ve VB na protistranu v EU-27.

Komise také přijala 2 opatření, která v případě neexistence dohody zabrání úplnému přerušení letecké dopravy mezi EU a VB. Tato opatření mají zajistit pouze základní spojení a v žádném případě nereprodukují významné výhody členství v jednotném evropském nebi. Podmíněno je to tím, že VB poskytne leteckým dopravcům z EU rovnocenná práva a že zajistí podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž. Jedná se o (1) návrh nařízení, kterým se dočasně (po dobu 12 měsíců) zajistí poskytování určitých leteckých služeb mezi VB a EU, a (2) návrh nařízení, kterým se dočasně (po dobu 9 měsíců) prodlužuje platnost některých osvědčení o bezpečnosti v letectví.

• Komise rovněž přijala návrh nařízení, který hospodářským subjektům z VB umožňuje dočasně (po dobu 9 měsíců) přepravovat zboží do EU za předpokladu, že VB poskytne provozovatelům silniční nákladní dopravy z EU rovnocenná práva, a za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže.

Cla a vývoz zboží

Ve scénáři bez dohody se má na zboží pohybující se mezi EU a VB vztahovat veškeré příslušné právní předpisy EU týkající se dovozu a vývozu zboží. Komise kvůli tomu přijala následující technická opatření: (1) nařízení v přenesené pravomoci, kterým se začleňují moře obklopující VB do ustanovení o lhůtách, ve kterých musí být před vstupem na celní území Unie a před opuštěním tohoto území podávána vstupní souhrnná celní prohlášení a prohlášení před výstupem zboží, a (2) návrh nařízení, kterým se VB přidává na seznam zemí, pro něž v celé EU platí všeobecné povolení k vývozu zboží dvojího užití.

Politika EU v oblasti změny klimatu

Komise přijala následující akty v oblasti právních předpisů EU týkajících se klimatu, aby zajistila, že scénář bez dohody neovlivní fungování a systém obchodování s emisemi:

1. Rozhodnutí Komise pozastavit dočasně pro VB přidělování bezplatných povolenek na emise, dražení a výměnu mezinárodních kreditů s účinkem od 1. 1. 2019.
2. Prováděcí rozhodnutí, které umožní, aby společnosti ve VB získaly odpovídající roční kvótu pro přístup na trh EU-27 (do 31. 12. 2020).
3. Prováděcí nařízení, které zajistí, aby podniky při zveřejňování informací rozlišovaly mezi trhem EU a trhem VB, a umožnily tak správné přidělování kvót v budoucnosti.

Všechny předložené a projednávané akty jsou dostupné na speciálních stránkách Komise tykajících se brexitu.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby zajistily přijetí navrhovaných legislativních aktů tak, aby vstoupily v platnosti do 29. 3. 2019. Komise rovněž vyzvala, aby akty v přenesené pravomoci vstoupily v platnost co nejrychleji. U aktů v přenesené pravomoci se obvyklá lhůta pro přezkum EP a Radou zpravidla pohybuje mezi 2 až 3 měsíci.

Odkazy

• Communication of 19 December 2018 : “Preparing for the withdrawal of the United Kingdom from the European Union on 30 March 2019: Implementing the Commission’s Contingency Action Plan”
• Legislative initiatives and other legal acts
• Proposal for a Council decision on the conclusion of the Agreement on the withdrawal of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland from the European Union and the European Atomic Energy Community
• Proposal for a Council decision on the signing of the Agreement on the withdrawal of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland from the European Union and the European Atomic Energy Community
• Vyjednavači Evropské komise a Spojeného království se dnes shodli na podmínkách dohody o vystoupení z EU podle článku 50.
• Závěry – Mimořádné zasedání Evropské rady (článek 50) (13. prosince 2018)

Krátce…

Brexit není povinnost, konstatoval generální advokát SD

Jednání o brexitu pokračují

EU má rozpočet na rok 2019

Evropská rada se věnovala nejzásadnějším otázkám EU

Dohoda institucí by měla pomoci předcházet hromadění nesplacených úvěrů

EP a Rada 18. 12. 2018 dospěly k politické dohodě o obezřetnostních opatřeních, jež mají dále řešit problematiku tzv. úvěrů se selháním. Tato dohoda, politická dohoda o bankovním balíku ze stejného měsíce a údaje o omezování rizik by měly přispívat k rychlému dokončení bankovní unie. Ujednaná opatření by měla zajistit, že si budou banky vyhrazovat finanční prostředky, aby z nich posléze mohly krýt rizika spojená s budoucími úvěry, u nichž by mohly vyvstat potíže se splácením. To by mělo zabránit hromadění nevýkonných expozic v bankovních rozvahách a v konečném důsledku to finančním domům má umožnit plnit jejich nezbytnou úlohu ve financování ekonomiky a podpoře růstu. Úvěry v selhání jsou ty, u kterých dlužník není schopen provádět plánované platby k pokrytí úroků nebo splátek jistiny. V případě, že platby jsou více než 90 dní po splatnosti nebo se usoudí, že dlužník pravděpodobně úvěr nesplatí, je klasifikován jako úvěr v selhání. V důsledku finanční krize a následné recese nebyl větší počet dlužníků schopen splatit své úvěry. Opatření je součástí balíku zaměřeného na řešení problematiky nesplácených úvěrů v EU, který Komise prezentovala v březnu 2018 (více v příspěvku „Nová opatření Komise mají snížit podíl úvěrů v selhání v EU“, Institucionální záležitosti v březnu 2018).