Vnitřní trh v říjnu 2019

Komise 8. 10. 2019 zveřejnila 2. Monitor kulturních a kreativních měst. Jedná se o nástroj, jehož cílem je porovnat a posílit tvůrčí a kulturní potenciál evropských měst a má zásadní vliv na podporu hospodářského růstu a sociální soudržnost. Po úspěchu prvního vydání v roce 2017 přináší to letošní aktualizovaný portrét kulturního a kreativního bohatství. Bylo do něj zařazeno 190 měst ze 30 zemí, včetně Norska a Švýcarska. Monitor sestavilo Společné výzkumné středisko – útvar Komise pro vědu a znalosti. Jeho součástí je i zdokonalený on-line nástroj, který má umožnit městům přidávat své vlastní údaje v zájmu většího záběru a podrobnějšího srovnávání. Paříž (Francie), Kodaň (Dánsko), Florencie (Itálie) a Lund (Švédsko) zaujímají v příslušných skupinách obyvatelstva nejvyšší místo, přičemž Lund je oproti vydání z roku 2017 mezi ostatními městy „nováčkem“. Zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích rostla zejména ve městech na severu a východě Evropy, s průměrným ročním nárůstem přibližně o 12 % v Budapešti (Maďarsko), Tallinnu (Estonsko), Vilniusu (Litva), Krakově a Vratislavi (Polsko) a Tartu (Estonsko). Výsledky makroregionálních strategií ukazují, že nejlépe si vede severní Evropa. Západní Evropa je v čele „kulturní dynamiky“, po ní těsně následují severní a jižní Evropa. Západní Evropa je rovněž nejúspěšnější v „kreativní ekonomice“ a dohání ji severní Evropa. Nejlepší dynamiku tvorby pracovních míst vykazovala v průměru severoevropská a východoevropská města. Budoucí fondy politiky soudržnosti EU by mohly dále podpořit socioekonomickou konvergenci a územní soudržnost tím, že se zaměří na kreativní pracovní místa a inovace, dopravní spojení a správu – oblasti, kde přetrvávají největší rozdíly. Nejlepší kulturní a kreativní města více prosperují. Dle EU existuje pozitivní a významná spojitost mezi hodnotami indexu kulturních a kreativních měst a výší příjmů měst. První vydání Monitoru kulturních a kreativních měst inspirovalo orgány místní správy v celé EU. Například Madridu pomohly informace obsažené v monitoru zjistit, na která kulturní a tvůrčí aktiva (památky, muzea, kina, divadla a umělecké galerie) se má tato španělská metropole zaměřit ve své strategii budování značky, aby si vylepšila pořadí v mezinárodním hodnocení. Výsledkem bylo zveřejnění nového letáku „Madrid – fakta a čísla 2018“ propagujícího bohatou kulturní činnost tohoto města. Maďarskému Győru zase monitor pomohl analyzovat budoucí investiční potřeby a poskytl mu poznatky, které podpořily rozhodnutí města přijmout strategii pro kulturní a kreativní ekonomiku. Ve strategii jsou stanovena hlavní opatření, která se budou realizovat, např. kreativní prostor pro umělce a projekt inkubačního centra. Švédské město Umeå využilo nástroj ke zvýšení povědomí místních partnerů o tom, jakou úlohu hrají investice do kultury při podpoře udržitelného růstu. Monitor kulturních a kreativních měst poprvé vydaný v červenci 2017 využívá kvantitativní a kvalitativní data pro měření kulturního a tvůrčího potenciálu měst. Kvantitativní informace monitoru jsou zachyceny v 29 jednotlivých ukazatelích týkajících se 9 dimenzí politiky, které odrážejí 3 hlavní aspekty kulturní a socioekonomické životaschopnosti města: kulturní dynamika, kreativní ekonomika, příznivost prostředí. Ve vydání z roku 2019 bylo doplněno 22 evropských měst ze 14 členských států; celkem jich je nyní 190; byly použity nové zdroje webových dat (OpenStreetMap), aby bylo možno lépe porozumět kulturní dynamice Evropy. Monitor podporuje politiku EU v oblasti kultury: byl základem pro posouzení hospodářského dopadu u „Nové evropské agendy pro kulturu“ z roku 2018 a je jedním z opatření, jež jsou součástí „evropského akčního rámce pro kulturní dědictví“, které má pomoci zajistit, aby měl Evropský rok kulturního dědictví 2018 trvalý dopad. Monitor by měl být aktualizován každé 2 roky.

Rada přijala nová pravidla pro clearingové instituce

Rada 15. 10. 2019 přijala revidovaná pravidla pro clearingové instituce na jednotném trhu. Nový rámec by měl stanovit, jak by měl v budoucnu vypadat dohled nad unijními i mimounijními clearingovými institucemi, a to zejména se zřetelem k dopadu brexitu na evropský finanční systém. Prováděn má být prostřednictvím revize nařízení č. 600/2014 o infrastruktuře evropských trhů (EMIR). Clearingové instituce (ústřední protistrany) mají usnadňovat provádění transakcí s cennými papíry a deriváty tím, že centralizují a standardizují veškeré kroky vedoucí k platbě. Vstupem mezi prodávajícího a kupujícího na sebe rovněž přebírají riziko protistrany a poskytují tak záruky, že danou transakci lze dokončit. V současnosti je v EU povoleno 16 ústředních protistran. Dalších 33 ústředních protistran ze třetích zemí je uznáno na základě ustanovení EMIR týkajících se rovnocennosti, což jim umožňuje poskytovat služby v EU. V případě brexitu se 3 ústřední protistrany se sídlem ve VB fakticky stanou ústředními protistranami ze třetí země. Cílem reformy je dohled nad ústředními protistranami posílit, aby se zohlednila narůstající velikost, složitost a přeshraniční dimenze clearingu v EU. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude disponovat systémem soustřeďujícím odborné znalosti v oblasti dohledu nad ústředními protistranami a zajišťujícím užší spolupráci mezi orgány dohledu a centrálními bankami odpovědnými za měny v EU. Po podpisu nařízení by měl být akt 12. 12. 2019 vyhlášen v Úředním věstníku a v platnost má vstoupit o 20 dní později.

Komise připravuje nový program přeshraniční mobility evropských umělců