Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2019

EP a Rada 8. 11. 2019 přijaly nové nařízení na posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže. To umožní, aby se společné operace a rozmístění prováděly v zemích mimo bezprostřední sousedství EU. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž má mít stálý sbor 10 tis. pohraniční stráže, silnější mandát pro návraty a bude také moci užší spolupráci se zeměmi mimo EU, včetně zemí mimo bezprostřední sousedství EU (více v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018). Komise v září 2018 navrhla posílit Evropskou pohraniční a pobřežní stráž (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Návrh konkrétně obsahuje vytvoření stálého sboru složeného z 10 tis. operativních pracovníků. Tím by měly být zajištěny zdroje a agentura by mohla spoléhat na své vlastní zaměstnance a vlastní vybavení, jako jsou plavidla, letadla a vozidla. Příslušníci stálého sboru by měli být schopni plnit úkoly vyžadující výkonné pravomoci, jako je ověření totožnosti, povolení nebo odepření vstupu na vnějších hranicích a zadržení osob na hranicích, aby se zajistila jejich plná operativní účinnost.

Rada 11. 11. 2019 přijala rámec pro omezující opatření uložená v reakci na nepovolené vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří. Tento rámec umožní ukládat sankce vůči osobám a subjektům, které jsou odpovědné za nepovolenou těžbu uhlovodíků ve východním Středomoří nebo jsou do ní zapojeny. Sankce mají spočívat v zákazu vstupu dotčených osob na území EU a ve zmrazení majetku dotčených osob a subjektů. Osoby a subjekty z EU kromě toho nemají smět osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. Rámec pro omezující opatření umožňuje ukládat sankce vůči: (1) osobám a subjektům, které jsou odpovědné za vrtné činnosti související s průzkumem a těžbou uhlovodíků, které nebyly povoleny Kyprem a jsou prováděny v jeho teritoriálních vodách, jeho výlučné ekonomické zóně či jeho kontinentálním šelfu. V případech, kdy výlučná ekonomická zóna nebo kontinentální šelf nebyly vymezeny v souladu s mezinárodním právem, se vrtnou činností rozumí i činnosti, které mohou ohrozit dosažení dohody o vymezení nebo mu bránit; (2) osobám a subjektům, které poskytují finanční, technickou či materiální podporu pro výše uvedené vrtné činnosti; (3) osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny. Rada ve svých závěrech z července 2019 vyjádřila politování nad tím, že i přes opakované výzvy EU k ukončení protiprávních činností ve východním Středomoří Turecko pokračuje v provádění vrtných činností v kyperských teritoriálních vodách. Rada opětovně zdůraznila závažný bezprostřední negativní dopad, který tyto protiprávní činnosti mají na celé spektrum vztahů mezi EU a Tureckem. Rada znovu vyzvala Turecko, aby se zdrželo takových kroků, jednalo v duchu dobrých sousedských vztahů a respektovalo svrchovanost a svrchovaná práva Kypru v souladu s mezinárodním právem. S ohledem na pokračující i nové protiprávní vrtné činnosti Turecka Rada již tehdy rozhodla pozastavit jednání o komplexní dohodě o letecké dopravě a dohodla se prozatím nepořádat zasedání Rady přidružení a další zasedání dialogů EU–Turecko na vysoké úrovni. Potvrdila také návrh Komise na snížení předvstupní pomoci Turecku na rok 2020 a vyzvala Evropskou investiční banku, aby přezkoumala své úvěrové činnosti v Turecku, zejména s ohledem na poskytování státem zajištěných úvěrů. Rada také rozhodla, že vysoká představitelka a Komise mají pokračovat v práci na možnostech cílených opatření. V říjnu 2019 Rada připomněla a potvrdila předchozí závěry Rady a Evropské rady, včetně závěrů Evropské rady z března 2018 a června 2019, v nichž byly odsouzeny pokračující protiprávní akce Turecka ve východním Středomoří. Rada vyjádřila vážné znepokojení nad protiprávními vrtnými činnostmi Turecka ve východním Středomoří, jakož i politování nad tím, že Turecko dosud nereagovalo na opakované výzvy EU k ukončení těchto činností.

EU 19. 11. 2019 podepsala dohodu se Srbskem o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Srbskem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Tato dohoda umožňuje Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž pomáhat Srbsku v oblasti správy hranic, provádět společné operace a vysílat týmy v regionech Srbska, které hraničí s EU. Cílem těchto činností je boj proti nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti a může zahrnovat poskytování zvýšené technické a operační pomoci na hranicích. Posílená spolupráce mezi prioritními třetími zeměmi a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž rovněž má přispět k dalšímu posílení bezpečnosti na vnějších hranicích EU. Návrh rozhodnutí o uzavření dohody bude zaslán EP, který k uzavření dohody potřebuje souhlas. Dohoda o statusu je 3. taková dohoda, která má být uzavřena se třetí zemí poté, co byly podobné dohody podepsány s Albánií v říjnu 2018 a Černou Horou v říjnu 2019. Jednání se Srbskem byla uzavřena v srpnu 2018 a návrh dohody o statusu byl parafován komisařem Dimitrisem Avramopoulosem. Podobné dohody o statusu byly rovněž parafovány se Severní Makedonií (červenec 2018) a Bosnou a Hercegovinou (leden 2019) a čekají na dokončení (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude v Srbsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018). Evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila v květnu 2019 svou první společnou operaci na území sousední země mimo EU, a to v Albánii (více v příspěvku „První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2019). Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž může provádět rozmístění a společné operace na území sousedních zemí s výhradou předchozího uzavření dohody o statusu mezi EU a dotyčnou zemí.

Komise 27. 11. 2019 představila ve svém měsíčním balíku rozhodnutí o porušení právních předpisů právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU. Komise rovněž uzavírá 103 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. (1) Komise vyzývá ČR, aby rozšířilo svoji síť Natura 2000, a tím splnilo své povinnosti podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice Rady č. 43/92). Daná směrnice je jedním z hlavních nástrojů EU pro ochranu biologické rozmanitosti. Členským státům ukládá povinnost chránit přírodní stanoviště v rámci sítě Natura 2000, která hrají klíčovou úlohu z hlediska biologické rozmanitosti, a obnovovat jejich příznivý stav z hlediska ochrany. ČR v květnu 2016 aktualizovala svůj seznam navrhovaných lokalit, ale z posouzení Komise vyplynulo, že nedostatky přetrvávají. ČR má vyhlásit další lokality pro 3 typy přírodních stanovišť a 5 druhů a některé lokality, které byly vyhlášeny, je třeba vylepšit. K rozšíření znalostí o určitých přírodních stanovištích a druzích, které se v dané zemi vyskytují, jsou zapotřebí další vědecké studie. To si zase může vyžádat, aby bylo v budoucnu vyhlášeno více lokalit. Kromě toho je Komise znepokojena tím, že ČR vyloučila z vyhlášení určité lokality nebo zmenšila oblast lokalit kvůli hospodářským zájmům např. kvůli plánované výstavbě plavebních stupňů na Labi. Dle Komise se členské státy nemohou dovolávat ekonomických důvodů nebo jiných nevědeckých hledisek s cílem odůvodnit nedostatečný návrh lokalit, proto se Komise rozhodla zaslat ČR odůvodněné stanovisko, které mu poskytuje 2měsíční lhůtu na to, aby tyto problémy vyřešilo. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že věc předloží SDEU. (2) Komise vyzývá Řecko, ČR, Irsko, Polsko a Francii, aby uvedly své právní předpisy do souladu s nařízením č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Toto nařízení stanoví pravidla pro prevenci, minimalizaci a zmírnění nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost spojených jak se záměrným, tak nezáměrným zavlékáním nebo vysazováním invazních nepůvodních druhů do EU a s jejich šířením v EU. Pokud jde o Řecko, ČR, Irsko a Polsko, tyto členské státy ještě musí přijmout a oznámit Komisi právní předpisy, kterými se stanoví pravidla pro sankce, jež by byly použitelné v případě porušení uvedeného nařízení. Francie musí ještě přijmout všechny seznamy invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na 5 jejích nejvzdálenějších regionů a oznámit tyto seznamy Komisi. Komise proto zasílá odůvodněná stanoviska těmto členským státům, které nyní mají 2 měsíce na to, aby odpověděly. Pokud tak neučiní, může Komise věc předložit SDEU. (3) Komise podnikla další kroky proti 4 členským státům v souvislosti s jejich národními pravidly pro zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí. Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska ČR a Polsku kvůli nesouladu jejich právních předpisů se směrnicemi z roku 2014 o zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí (směrnice č. 24/2014, č. 25/2014 a č. 23/2014), a rovněž se rozhodla zaslat dodatečné výzvy Bulharsku a Itálii, v nichž tyto země žádá o další informace ohledně jejich vnitrostátních pravidel pro provedení těchto právních předpisů EU. Všechna 4 rozhodnutí, která byla přijata, navazují na výzvy zaslané v lednu 2019; obdobné výzvy byly zaslány i v říjnu 2019. Všechny uvedené členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí v dodatečných výzvách a odůvodněných stanoviscích zareagovaly. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout o zaslání odůvodněného stanoviska ve věci Bulharska a Itálie nebo o předložení SDEU ve věci Česka a Polska. (4) Komise žádá 24 členských států, aby dodržovaly pravidla EU o uznávání odborných kvalifikací. Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska 22 zemím (Bulharsku, Česku, Estonsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku a Švédsku) a dodatečné výzvy Německu a Maltě z důvodu nesouladu jejich právních předpisů a postupů s pravidly EU pro uznávání odborných kvalifikací (směrnice č. 36/2005 ve znění směrnice č. 55/2013). Díky těmto pravidlům zavedla EU systém, který má přispět k větší flexibilitě na trhu práce, usnadnit poskytování služeb mezi členskými státy a zavádět automatické uznávání odborných kvalifikací v zemích EU pro některé profese, jako jsou architekti, lékaři nebo zdravotní sestry. Komise zaslala tato odůvodněná stanoviska a dodatečné výzvy kvůli předpisům, které se týkají svobody usazování, volného pohybu služeb, automatického uznávání kvalifikací, zjednodušení správních požadavků na postupy uznávání, uznávání odborného výcviku a správní spolupráce. Všechny dotčené členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí zareagovaly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že Německu a Maltě zašle odůvodněné stanovisko nebo že předloží SDEU věci ostatních členských států, kterým bylo určeno odůvodněné stanovisko. (5) Komise požaduje, aby 9 členských států zmodernizovalo propojení svých vnitrostátních elektronických rejstříků silničních dopravců s novými evropskými rejstříky podniků v silniční dopravě. Komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Belgii, ČR, Dánsku, Kypru, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Portugalsku a VB z důvodu, že nezmodernizovaly propojení vnitrostátních rejstříků podniků silniční dopravy s novou verzí evropských rejstříků podniků silniční dopravy (ERRU), jak požaduje prováděcí nařízení č. 480/2016. Systém ERRU umožňuje výměnu informací mezi členskými státy o podnicích silniční dopravy usazených v EU. Jedná se o zásadní nástroj k zajištění prosazování právních předpisů EU. S příchodem nové a dokonalejší verze systému ERRU je třeba, aby členské státy upravily své systémy na vnitrostátní úrovni. Lhůta pro zprovoznění aktualizovaného propojení vnitrostátních elektronických rejstříků uplynula 30. 1. 2019. Pokud orgány dotčených členských států nezareagují do 2 měsíců, může Komise předložit věci SDEU. (6) Komise žádá Kypr, Česko, Německo, Řecko, Itálii, Lucembursko a Španělsko, aby oznámily vnitrostátní prováděcí opatření týkající se mechanismů řešení daňových sporů. Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Kypru, ČR, Německu, Řecku, Itálii, Lucembursku a Španělsku, protože tyto členské státy neoznámily do června 2019 vnitrostátní prováděcí opatření týkající se mechanismů řešení daňových sporů v EU (směrnice č. 1852/2017). Pokud tyto členské státy nezareagují během 2 měsíců, může se Komise rozhodnout, že věci předloží SDEU. Komise se zároveň rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti proti Litvě, která nyní splnila své povinnosti v tomto ohledu.