10.02.2020
Euroskop
Cestující v EU nejsou dostatečně informováni o svých právech, Výbor TRAN přijal balík mobility
|
Krátce…
Cestující v EU nejsou dostatečně informováni o svých právech
|
Komise 13. 1. 2020 zveřejnila výsledky průzkumu Eurobarometru o právech cestujících v EU. Dle tohoto průzkumu celkem 43 % občanů EU, kteří v předchozích 12 měsících cestovali letadlem, dálkovou železniční dopravou, autobusem, lodí nebo trajektem, ví o tom, že EU zavedla práva pro cestující. Výsledky průzkumu mají být podkladem 2 probíhajících legislativních postupů týkajících se práv cestujících v železniční a letecké dopravě i hodnocení práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, práv cestujících v lodní a trajektové přepravě a práv cestujících se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu v letecké dopravě. Práva cestujících jsou definována na úrovni EU a uplatňují je poskytovatelé dopravy a vymáhají je vnitrostátní orgány. Kvůli rozdílům mezi jednotlivými vnitrostátními postupy může být pro cestující obtížné získat jasnou představu o tom, co v případě potřeby dělat a na koho se obrátit, zvláště když v rámci EU překračují často hranice jednotlivých států. Z výsledků vyplývá, že celkem 32 % všech respondentů (včetně těch, kteří během posledních 12 měsíců necestovali jedním z výše uvedených druhů dopravy) je informováno o tom, že v EU existují práva cestujících v dopravě. Konkrétně informováno o právech v letecké dopravě je ale pouze 14 % respondentů, v železniční dopravě 8 %, v autobusové dopravě 5 % a v lodní a trajektové přepravě 3 %. Respondenti, kteří alespoň jedním z těchto druhů dopravy cestovali, si lépe uvědomují práva cestujících (43 % oproti 32 %). Procentní podíl cestujících, kteří se domnívají, že je přepravci dobře informují o jejich právech, se liší v závislosti na druhu dopravy: 40 % v letecké dopravě, 29 % v lodní či trajektové přepravě, 26 % v železniční dopravě a 26 % v autobusové dopravě. Procentní podíly jsou ještě nižší, týkají-li se informací získaných během cesty a po ní. Respondenti, kteří zažili narušení cesty v letecké dopravě, si stěžovali s větší pravděpodobností než respondenti využívající jiné druhy dopravy: stěžovalo si 37 % cestujících v letecké dopravě oproti 26 % cestujících v autobusové dopravě, 24 % cestujících v železniční dopravě a 18 % cestujících v lodní nebo trajektové přepravě. U všech druhů dopravy v kombinaci činí podíl podaných stížností 26 %. Mezi respondenty, kteří se setkali s narušením cesty, ale nepodali oficiální stížnost (72 %), byl nejpravděpodobnějším důvodem, proč si nestěžovali, pocit, že je to zbytečné (45 %), a následně názor, že se jedná o příliš nízkou částku (25 %). Pokud jde o osoby, které během posledních 12 měsíců zažily narušení cesty v letecké dopravě, celkem 53 % z nich uvedlo, že jim letecká společnost nabídla pomoc (buď potraviny a nápoje, nebo alternativní let, náhradu, finanční kompenzaci, ubytování atd.), a to bez ohledu na to, zda si cestující stěžovali či nikoli. Pouze 43 % cestujících v železniční dopravě a 38 % cestujících autokarem, lodí nebo trajektem uvedlo, že jim dopravní společnosti nabídly pomoc v případě narušení cesty. Celkem 55 % respondentů, kteří si stěžovali u dopravní společnosti ohledně narušení cesty, uvádí, že bylo spokojeno s tím, jak společnost jejich stížnost vyřídila, ale pouze 37 % respondentů, kteří mají zkušenost s narušením cesty, uvádí, že bylo spokojeno se způsobem, jakým je společnost informovala o postupech podání stížnosti. Velká většina (81 %) osob, které někdy požádaly o pomoc pro osobu se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí (tj. 8 % respondentů), uvádí, že byla s reakcí dopravní společnosti spokojena. Méně respondentů (60 %) vyjádřilo spokojenost v případě použití více než jednoho druhu dopravy.
Výbor TRAN přijal balík mobility
|
Výbor TRAN 22. 1. 2020 schválil dohodu mezi zástupci EP a Radou o reformě odvětví silniční dopravy. Prozatímní dohoda o vysílání řidičů byla schválena poměrem 27:22:0, prozatímní dohoda o době odpočinku řidičů byla schválena poměrem 27:17:5 a prozatímní dohoda o přístupu na trh a kabotáži byla schválena poměrem 32:17:0. Cílem revidovaných pravidel pro vysílání řidičů, doby odpočinku řidičů a lepšího prosazování pravidel kabotáže (tj. přepravy zboží prováděné dočasně dopravci, kteří nejsou rezidenty v hostitelském členském státě), je ukončit narušení hospodářské soutěže v odvětví silniční dopravy a poskytnout řidičům lepší podmínky. Dohoda zachovává stávající limity pro kabotáž (3 operace do 7 dnů), ale v zájmu boje proti podvodům se pro registraci hraničních přechodů použijí tachografy vozidel. Aby se předešlo „systematické kabotáži“, má být zavedena speciální doba (4 dny), než bude možné provést více kabotážních operací ve stejné zemi se stejným vozidlem. Dohoda stanovuje, že pravidla kabotáže a mezinárodní dopravy se vztahují pro vysílání, s výjimkou tranzitních, dvoustranných a dvoustranných operací s jedním dalším nakládáním nebo vykládáním v každém směru (nebo žádným na cestě ven a dvěma při návratu). Dohodnuté znění také obsahuje změny, které mají pomoci zajistit lepší podmínky pro odpočinek řidičů a umožnit jim trávit více času doma. Společnosti budou muset uspořádat jízdní řády tak, aby se řidiči v mezinárodní nákladní dopravě mohli v pravidelných intervalech vracet domů (každé 3 nebo 4 týdny v závislosti na harmonogramu práce). Povinnou dobu odpočinku na konci týdne – pravidelný týdenní odpočinek – nelze dle dohody absolvovat v kabině kamionu. Pokud je tato doba odpočinku mimo domov, musí dle dohody společnost uhradit náklady na ubytování. Ve výjimečných případech mají nová pravidla umožnit řidičům překročit dobu řízení za přísných omezení, aby se dostali domů (více v příspěvku „Komise navrhuje nové cíle pro emise z osobních automobilů“, Doprava v listopadu 2017, v příspěvku „Rada se shodla na části opatření v prvním balíku v oblasti mobility“, Doprava v prosinci 2018 a v příspěvku „Coreper potvrdil předběžnou dohodu o balíku opatření v oblasti mobility“, Doprava v prosinci 2019). Aby dohoda vstoupila v platnost, bude ji muset schválit Rada a poté EP jako celek. Pravidla vysílání se mají použít 18 měsíců po vstupu právního aktu v platnost, pravidla týkající se doby odpočinku, včetně návratu řidičů, se mají použít 20 dní po zveřejnění aktu a pravidla pro vrácení nákladních vozidel a další změny pravidel pro přístup na trh mají použít 18 měsíců po vstupu v platnost.