06.03.2020
Euroskop
Komise představuje strategie zaměřenou na data a umělou inteligenci
|
Komise představuje strategie zaměřenou na data a umělou inteligenci
|
White paper – On Artificial Intelligence – A European approach to excellence and trust (COM(2020)65)
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions – A European strategy for data (COM(2020)66)
- Komise 19. 2. 2020 představila strategii zaměřenou na to, aby digitální transformace byla přínosná pro všechny. Jejím cílem je podpořit otevřenou a demokratickou společnost a dynamické a udržitelné hospodářství. Digitální technologie mají přispět rovněž k boji proti změně klimatu a k dosažení ekologické transformace. Návrhy na vytvoření jednotného trhu s daty a na zajištění rozvoje umělé inteligence zaměřené na člověka, které byly předloženy, jsou prvními kroky k dosažení těchto cílů.
Pozadí
Od roku 2014 podnikla Komise řadu kroků k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech. Přijala např. nařízení o volném toku neosobních údajů, akt o kybernetické bezpečnosti, směrnici o veřejně přístupných údajích a obecné nařízení o ochraně osobních údajů.
V roce 2018 Komise poprvé představila strategii pro umělou inteligenci a dohodla se s členskými státy na koordinovaném plánu. Rámec pro umělou inteligenci, který byl dnes představen, rovněž vychází z práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, která předložila své etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci v dubnu 2019 (více v příspěvku „Rada přijala koordinovaný přístup pro rozvoj evropské umělé inteligence“, Informační společnost v únoru 2019, v příspěvku „Komise zveřejnila seznam etických principů pro umělou inteligenci“, Informační společnost v dubnu 2019 a v příspěvku „Rada přijala priority pro digitální politiku po roce 2020“, Informační společnost v červnu 2019).
EU tvrdí, že má všechny předpoklady, aby se stala světovým lídrem v oblasti systémů umělé inteligence, které lze bezpečně využívat a používat.
Klíčové a sporné body
Komise navrhuje zefektivnit výzkum, podpořit spolupráci mezi členskými státy a zvýšit investice do vývoje a zavádění umělé inteligence. Tato opatření vycházejí z koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence, který Komise s členskými státy zveřejnila v prosinci 2018. Dokumenty vychází z práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, a to zejména z etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence, které byly společnostmi testovány na konci roku 2019.
Zastřešující digitální strategie – Evropa připravená na digitální věk: Směrem ke skutečně digitální evropské společnosti se zaměřuje na 3 následující oblasti, na které se má Komise zaměřit v příštích 5 letech: (1) technologie, které pracují pro občany, (2) spravedlivou a konkurenceschopnou digitální ekonomiku a (3) otevřenou, demokratickou a udržitelnou digitální společnost. Komise se zároveň odkazuje na strategický dokument Zelená dohoda pro Evropu (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019). Digitální technologie by podle Komise měly přispívat také k ochraně klimatu a měly by být samy šetrné k životnímu prostředí. V neposlední řadě chce Komise posílit konkurenceschopnost Evropy v digitální oblasti z globálního hlediska a usilovat o rovné podmínky na globálním trhu. V rámci mezinárodní dimenze strategie sleduje také cíle v oblasti rozvojové a mezinárodní spolupráce.
Bílá kniha o umělé inteligenci navrhuje společný evropský přístup k regulaci oblasti umělé inteligence a zajištění právní jistoty pro podniky i spotřebitele. Komise v dokumentu naznačuje 2 hlavní cíle: budovat ekosystém excelence, který podpoří výzkum a vývoj, financování projektů ve spolupráci se soukromým sektorem a rozvoj umělé inteligence v malých a středních podnicích a za druhé budovat ekosystém důvěry, který staví na vymezení společného regulatorního rámce pro oblast umělé inteligence. Návrhy v Bílé knize počítají, že by se nově vytvořený regulatorní rámec vztahoval jen na vysoce rizikové sektory a případy použití umělé inteligence s možným ohrožením života či lidských práv. Pro nerizikové aplikace je navržen dobrovolný režim s potenciálními výhodami, pakliže by zákonné požadavky dodržovaly z vlastní vůle.
Komise se zaměřila i na shromažďování a využívání biometrických údajů pro účely identifikace na dálku, což s sebou nese specifická rizika pro základní práva. Pravidla EU pro ochranu údajů již v zásadě zakazují zpracování biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, s výjimkou zvláštních podmínek. Konkrétně biometrickou identifikaci na dálku lze použít pouze z důvodů zásadního veřejného zájmu. Musí vycházet z právních předpisů EU nebo členských států, její použití musí být řádně odůvodněno, musí být přiměřené a podléhat odpovídajícím zárukám. Povolení k rozpoznávání obličeje je proto v současnosti výjimkou. Na základě bílé knihy hodlá Komise zahájit širokou diskusi o tom, které okolnosti mohou v budoucnu odůvodnit případné výjimky.
Smyslem Evropské strategie pro data je nastartovat evropskou datovou ekonomikou a podpořit výměnu a sdílení dat napříč různými odvětvím i a členskými státy. Pomocí jednotného trhu s daty má EU v úmyslu nevyužívaná data využít a umožnit jejich volný pohyb v rámci EU i napříč odvětvími ve prospěch podniků, výzkumných pracovníků i orgánů veřejné správy. V zájmu dosažení tohoto cíle chce EU zavést praktická, spravedlivá a jasná pravidla pro přístup k údajům a jejich využívání, která budou v souladu s evropskými hodnotami a právy, jako jsou ochrana osobních údajů, ochrana spotřebitele a právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Strategie pro data navrhuje přijmout opatření týkající se správy údajů, přístupu k údajům a jejich opětovného použití pro účely sdílení údajů mezi podniky a veřejnou správou; dát k dispozici ve větší míře data veřejného sektoru tím, že se v celé EU zpřístupní datové soubory s vysokou hodnotou a umožní jejich bezplatné opětovné využití, a umožnit uživatelům, aby si zachovali kontrolu nad svými daty, a to prostřednictvím investic do budování kapacit pro malé a střední podniky a digitálních dovedností.
V rámci navrhovaných programů Horizont Evropa a Digitální Evropa (2021–2027) má Komise vytvořit společný evropský datový prostor v klíčových odvětvích, jako jsou průmyslová výroba, Zelená dohoda, mobilita nebo zdraví. Požadované investice mají poskytnout program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy 2 a program Horizont Evropa. V rámci programu Horizont Evropa navrhla Komise investovat 15 mld. € do klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“, přičemž umělá inteligence má být jednou z nejdůležitějších financovaných oblastí. V rámci programu Digitální Evropa navrhla Komise investovat téměř 2,5 mld. € do zavádění datových platforem a aplikací umělé inteligence. Z těchto prostředků by mohly být 2 mld. € investovány do evropského projektu s vysokým dopadem, který se týká evropských datových prostorů, včetně důvěryhodných a energeticky účinných infrastruktur pro sdílení dat a cloudových infrastruktur. Program Digitální Evropa má rovněž podporovat orgány členských států při zpřístupňování datových souborů s vysokou hodnotou pro opětovné použití v různých společných datových prostorech.
Do 31. 5. 2020 probíhá veřejná konzultace ohledně Bílé knihy o umělé inteligenci. Komise rovněž shromažďuje zpětnou vazbu ke své strategii pro data. Na základě obdržených podnětů má Komise přijmout další opatření na podporu ekonomiky založené na datech a rozvoje důvěryhodné umělé inteligence.
Předpokládaný další vývoj
Komise má během roku 2020 předložit akt o digitálních službách, navrhnout přezkum nařízení eIDAS č. 910/2014 a posílit kybernetickou bezpečnost prostřednictvím společné kybernetické jednotky.
Odkazy