10.06.2020
Euroskop
Komise představila nový program EU pro zdraví, Komise zřídila humanitární letecký most, Komise dala k dispozici první várku 1,5 mil. masek, Iniciativa pro inovativní léčiva má poskytnout 117 mil. €. na rozvoj léčby a diagnostiky
|
Komise představila nový program EU pro zdraví
|
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení (COM(2020)442)
- Komise 27. 5. 2020 navrhla pro oblast zdraví na období 2021–2027 nový samostatný program EU pro zdraví jako součást nového VFR představeného Komisí.
Pozadí
Pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba posílit připravenost a schopnost EU účinně reagovat na přeshraniční zdravotní hrozby. Zejména prokázala, že EU potřebuje více koordinace mezi členskými státy během zdravotní krize; větší kapacitu na úrovni EU pro přípravu na zdravotní krize a boj proti nim a více investic do systémů zdravotní péče, aby byly připraveny na budoucí výzvy.
V rámci programu EU pro zdraví má probíhat spolupráce s členskými státy, při níž bude respektováno rozdělení pravomocí v oblasti politiky zdraví stanovené v čl. 168 SFEU, a bude se navazovat na stávající mechanismy spolupráce se zaměřením na strategické a přeshraniční aspekty. V čl. 168 SFEU se uvádí, že EU má doplňovat a podporovat politiku členských států v oblasti zdraví, podněcovat spolupráci mezi nimi a podporovat koordinaci mezi jejich programy. To vše by mělo probíhat při plném respektování odpovědnosti, kterou mají členské státy za vymezování svých politik v oblasti zdraví a za organizaci a poskytování zdravotnických služeb a lékařské péče.
Klíčové a sporné body
Program EU pro zdraví má přispět k nápravě situace po pandemii COVID-19 tím, že zlepší zdraví obyvatel EU, posílí odolnost systémů zdravotní péče a podpoří inovace v odvětví zdravotnictví. Tento nový program má rovněž odstranit nedostatky, jež odhalila krize COVID-19, a zajistit, aby byly systémy zdravotní péče v EU dostatečně odolné, a mohly tak čelit novým a budoucím zdravotním hrozbám.
Prostřednictvím nového programu EU pro zdraví má EU moci:
- investovat do vytváření rezerv zdravotnického vybavení pro případ krize,
- vytvořit rezervu zdravotnického personálu a odborníků, které lze mobilizovat za účelem prevence zdravotních krizí v celé EU nebo reakce na ně,
- školit zdravotníky pro účely jejich vyslání v rámci celé EU,
- posílit dozor nad zdravotními hrozbami a
- zvýšit odolnost systémů zdravotní péče s cílem zajistit lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny.
EU tak měla mít k dispozici více účinnějších nástrojů pro přijímání rychlých, rozhodných a koordinovaných opatření s členskými státy jak při přípravě na krize, tak při jejich řešení, a rovněž při zdokonalování fungování a výkonnosti systémů zdravotní péče v EU jako celku.
- Program EU pro zdraví má mít 3 základní cíle: (1) chránit lidi v EU před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a zlepšit kapacitu řešit krize; (2) za dostupné ceny dodávat léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a další produkty relevantní pro krize a podporovat inovace; a (3) posílit systémy zdravotní péče a pracovní sílu ve zdravotnictví, včetně investic do veřejného zdraví, např. prostřednictvím programů na podporu zdraví a prevenci nemocí a zlepšením přístupu ke zdravotní péči.
Kromě připravenosti na krize a reakce na ně má program EU pro zdraví řešit dlouhodobé výzvy, jimž systémy zdravotní péče čelí, zejména:
- nerovnosti týkající se zdravotního stavu mezi různými skupinami obyvatelstva, zeměmi a regiony a přístupu k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči dobré kvality;
- zátěž vyplývající z nepřenosných onemocnění, zejména rakoviny, duševní zdraví, vzácná onemocnění a rizika plynoucí z faktorů ovlivňujících zdraví;
- nerovnoměrné rozložení kapacity systémů zdravotní péče;
- překážky, které brání zavádění digitálních inovací v širokém měřítku a jejich co nejlepšímu využívání, jakož i jejich rozšiřování;
- rostoucí zátěž pro zdraví v důsledku zhoršování životního prostředí a znečištění, zejména zhoršování kvality ovzduší, vody a půdy, a také v důsledku demografických změn.
Prostřednictvím programu EU pro zdraví Komise navrhuje investovat do posílení systémů zdravotní péče 9,4 mld. €. Tato částka převyšuje částku 413 mil. € stanovenou v předchozím návrhu Komise pro složku Zdraví v rámci ESF+. Finanční prostředky mají být částečně poskytnuty z rozpočtu EU (1,7 mld. €) a částečně z vnějších účelově vázaných příjmů pocházejících z výpůjčních operací EU, jak je stanoveno v návrhu nařízení o nástroji na podporu oživení (7,7 mld. €). Pro žádný z cílů uvedených v programu nemá být přidělení prostředků stanoveno předem. Rozdělení bude dohodnuto až během realizace programu EU pro zdraví.
V různých oblastech, na něž se program vztahuje, mohou být v budoucnu financovány rozličné druhy akcí. Patří mezi ně mimo jiné:
- pomoc a poradenství přizpůsobené zemím nebo skupinám zemí, které to nejvíce potřebují, formou twinningu, odborného poradenství, vzájemné podpory atd.;
- vzdělávací a výměnné programy pro lékařský a jiný zdravotnický personál;
- nové mechanismy např. pro veřejné zakázky na zboží a služby, které jsou nezbytné pro prevenci zdravotních krizí a jejich řešení;
- audity, např. zaměřené na opatření členských států v oblasti připravenosti a reakce (jako je řešení krizí, antimikrobiální rezistence, očkování) za účelem zajištění jejich účinnosti;
- klinická hodnocení za účelem urychlení vývoje, registrace a dostupnosti inovativních, bezpečných a účinných léčivých přípravků a očkovacích látek;
- přeshraniční spolupráce a partnerství, včetně přeshraničních regionů, s cílem předávat si a šířit inovativní řešení, a to i digitální, např. prostřednictvím evropských referenčních sítí (ERN);
- zřizování a koordinace referenčních laboratoří Unie a center excelence;
- investice do předběžných projektů u iniciativ s vysokou přidanou hodnotou a do kritické zdravotnické infrastruktury;
- zavádění, provoz a údržba infrastruktury digitálních služeb;
- analytické činnosti, jako jsou studie, sběr dat a referenční srovnávání.
Program EU pro zdraví mají realizovat členské státy a nevládní a mezinárodní organizace, které mohou žádat o financování z prostředků EU ve formě grantů, cen a veřejných zakázek, a také Komise a výkonné agentury EU prostřednictvím nepřímého řízení. Tyto agentury EU a dále Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) mají klíčovou úlohu při obraně EU před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a pandemií, a to jak v oblasti prevence, tak při řešení krizí. Akce programu budou činnost těchto agentur EU doplňovat a posilovat.
Předpokládaný další vývoj
Program je na začátku legislativního procesu a musí být diskutován v rámci EP i na úrovni Rady. Předpokládá se, že poté, co návrh jeho zřizovacího nařízení přijmou členské státy a EP, začnou se od ledna 2021 v rámci programu EU pro zdraví zahajovat specifické akce. V prvních letech programu má být kladen velký důraz na aktivní činnost, zejména na řešení krizí.
Odkazy
Krátce…
Komise zřídila humanitární letecký most
|
Komise 8. 5. 2020 zřídila humanitární letecký most EU, který má v rámci reakce na koronavirus sloužit k přepravě humanitárních pracovníků a nouzových dodávek do některých nejzranitelnějších oblastí na světě. První let EU, provozovaný ve spolupráci s Francií, byl vypraven z Lyonu a zajistil přepravu přibližně 60 humanitárních pracovníků z různých nevládních organizací a 13 t humanitární pomoci. Další 2 následné nákladní humanitární lety mají přepravit dalších celkem 27 t dodávek humanitární pomoci. Cestou zpět budou prostřednictvím tohoto leteckého mostu ze Středoafrické republiky repatriováni občané EU a další cestující. Další humanitární lety EU se plánují v nadcházejících týdnech, přičemž prioritu mají africké země, v nichž může pandemie zhoršit řadu stávajících humanitárních krizí. V rámci společného úsilí Komise a členských států financuje Komise lety členských států do navrhovaných destinací a z nich, pokud možno v kombinaci s repatriačními lety, jež převážejí také střídající se humanitární pracovníky. Tento most mohou využívat humanitární pracovníci z úřadů členských států, nevládních organizací nebo agentur OSN. Komise financuje 100 % nákladů na dopravu, zatímco za zadávání veřejných zakázek na humanitární materiál nadále odpovídají partneři EU.
Komise dala k dispozici první várku 1,5 mil. masek
|
Komise 8. 5. 2020 informovala o tom, že v nadcházejících dnech bude 17 členským státům a VB doručeno 1,5 mil. lékařských masek na ochranu zdravotnických pracovníků před koronavirem. Tato nejnovější dodávka masek od EU pochází z nového nákupu 10 mil. masek, financovaného Komisí v rámci nástroje pro mimořádnou podporu, jenž má za cíl poskytnout přímou pomoc členským státům, aby se zmírnily bezprostřední následky pandemie a anticipovaly potřeby ve fázi ukončování mimořádných opatření a ve fázi oživení. Masky mají být do členských států a regionů dodávány každý týden v zásilkách o počtu 1,5 mil. kusů po dobu následujících 6 týdnů. Tyto dodávky probíhají nad rámec těch, které byly poskytnuty z rezervy zdravotnických prostředků mechanismu rescEU, a pomoci mobilizované prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. V dubnu 2020 se Komise rozhodla uvolnit v rámci nástroje pro mimořádnou podporu 320 mil. € na akce mimořádné podpory, z čehož 100 mil. € má být určeno na základní zdravotnické produkty, které budou pořízeny v nadcházejících měsících (více v příspěvku „Poslanci schválili 3 mld. € na podporu zdravotnictví v EU“, Veřejné zdraví v dubnu 2020).
Iniciativa pro inovativní léčiva má poskytnout 117 mil. €. na rozvoj léčby a diagnostiky
|
Komise 12. 5. 2020 oznámila, že v rámci zrychlené výzvy k podávání návrhů, kterou v březnu 2020 vypsalo partnerství veřejného a soukromého sektoru nazvané iniciativa pro inovativní léčiva (IMI), bylo vybráno 8 rozsáhlých výzkumných projektů zaměřených na vývoj léčebných a diagnostických prostředků pro boj s koronavirem. Iniciativa pro inovativní léčiva (IMI) je partnerství veřejného a soukromého sektoru, které uzavřely Komise a farmaceutické odvětví zastoupené Evropskou federací farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). Jeho cílem je zlepšovat zdraví urychlením vývoje inovativních léčiv a zajištěním přístupu pacientů k nim, zejména v oblastech, kde existují nenaplněné zdravotní nebo sociální potřeby. Aby bylo možné financovat více návrhů, zvýšila Komise svůj příspěvek na 72 mil. € (místo původně plánovaných 45 mil. €), které mají jít z programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Dalších 45 mil. € má poskytnout farmaceutický průmysl, přidružení partneři IMI a další organizace zapojené do projektů. Celková investice má dosáhnout 117 mil. €. Vybrané projekty tvoří součást společné evropské reakce na koronavirovou pandemii, kterou od počátku krize koordinuje Komise. Od ledna 2020 kromě toho Komise z programu Horizont 2020 mobilizovala již celkem 352 mil. €. Tato částka zahrnuje mimo jiné 48,2 mil. € věnovaných na 18 výzkumných projektů, které se začaly zabývat otázkami připravenosti a reakce na šíření nákazy, rychlých diagnostických vyšetření u pacienta, nových způsobů léčby a nových očkovacích látek. Z 8 projektů financovaných v rámci výzvy IMI se jich 5 má zaměřit na diagnostiku a 3 na léčbu. V rámci projektů v oblasti diagnostiky by měly vzniknout prostředky, které bude možné používat kdekoli, tedy například v lékařské ordinaci nebo u pacienta doma, a které dokáží poskytnout rychlé výsledky do 14–40 minut. Ostatní projekty, které se soustředí na vývoj léčebných postupů, se mají zaměřit především na současnou koronavirovou pandemii, avšak značné úsilí věnují také přípravě na budoucí nákazy. Celkem se na projektech podílí 94 organizací, včetně vysokých škol, výzkumných organizací, podniků a veřejných organizací. Výrazné je také zapojení MSP, které tvoří více než 20 % účastníků a obdrží 17 % rozpočtu.