Vnější obchodní vztahy v květnu 2020

Komise 4. 5. 2020 zveřejnila výroční zprávu, podle které opatření EU na ochranu obchodu ukázala jako účinná při omezování nekalých mezinárodních obchodních praktik. Antidumpingová nebo antisubvenční cla uložená Komisí vedou v průměru k 80% snížení nekalého dovozu. Ostatní dodávky ze zahraničí zůstávají nedotčeny. Ze zprávy vyplývá: (1) Zachování vysoké úrovně činnosti EU v oblasti ochrany obchodu: V roce 2019 zahájila Komise 16 šetření (oproti 10 šetřením v roce 2018) a uložila 12 nových opatření (oproti 6 šetřením v roce 2018). Výsledkem intenzivní činnosti zaměřené na přezkum stávajících opatření bylo uzavření 18 přezkumů před pozbytím platnosti, což je o 11 více než v roce 2018. Na konci roku 2019 měla EU zavedeno 140 opatření na ochranu obchodu, což je o 5 % více v roce předtím. Bylo mezi nimi 121 antidumpingových opatření, 16 antisubvenčních opatření a 3 ochranná opatření. Nejvyšší počet opatření EU na ochranu obchodu se týká dovozu ze zemí, jako je Čína (93 stávajících antidumpingových a antisubvenčních opatření), Rusko (10 opatření), Indie (7 opatření) a USA (6 opatření). (2) Zvýšení počtu chráněných pracovních míst v EU: Opatření přijatá v roce 2019 zvýšila počet pracovních míst, na něž se vztahuje ochrana obchodu EU, o 23 tis., čímž se celkový počet zajištěných přímých pracovních míst v EU zvýšil na 343 tis. (3) Trvalá účinnost opatření EU na ochranu obchodu při omezování nekalého dovozu: Díky průměrnému 80% snížení dovozu působícího újmu, kterého se dosáhlo díky opatřením EU na ochranu obchodu, mohou výrobci v EU pokračovat ve své činnosti a uživatelé dotčených výrobků v EU mohou nadále využívat diverzifikované zdroje dodávek. (4) Rozhodná opatření na ochranu trhu s ocelí v EU: V reakci na dovozní clo z oceli, které v roce 2018 zavedly USA, přijala Komise počátkem roku 2019 konečná ochranná opatření pro řadu výrobků z oceli všeho původu, což bylo nezbytné, aby se zabránilo dalšímu prudkému nárůstu dovozu, který by mohl zhoršit již tak křehký hospodářský stav výrobců oceli v EU. Opatření byla následně vyhodnocena s cílem zachovat tradiční obchodní toky a rozmanitost zdrojů dodávek. 1/2 nových antidumpingových a antisubvenčních šetření v roce 2019 se týkala rovněž výrobků ze železa a oceli. (5) Silný důraz na prosazování práva a boj proti obcházení předpisů: V roce 2019 vzrostl počet případů, které se týkaly obcházení uložených cel, například prostřednictvím jiných vývozců nebo jiných zemí. Komise z vlastního podnětu zahájila rekordní počet 4 šetření zaměřených proti obcházení předpisů. V důsledku dosud největšího takového šetření, které se týkalo stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny, byla rozšířena cla na dalších 30 společností. (6) Nové využití ochranných opatření: Kromě ochranných opatření týkajících se oceli zavedla Komise rovněž ochranná opatření týkající se rýže indica z Kambodže a Myanmaru. Opatření přijatá na základě pravidel všeobecného systému preferencí byla přijata na základě na žádostí, s nimiž se na Komisi obrátily členské státy EU produkující rýži. Jedná se o první ochranná opatření, která EU za dlouhou dobu aktivovala. (7) Silná ochrana vývozců z EU, kteří jsou předmětem šetření v oblasti obrany zahraničního obchodu: Počet opatření přijatých ostatními zeměmi proti dovozu z EU se v roce 2019 opět vyšplhal na vysokou úroveň, konkrétně 175. Očekává se, že tato vysoká úroveň bude zachována i v budoucnosti, a to kvůli četným případům zahájeným v roce 2019. Komise rozhodně zasahovala do zahraničních šetření, která se nespravedlivě zaměřují na vývoz z EU. Ve 2 případech – antisubvenčních opatření, která USA uložily na stolní olivy ze Španělska, a zmražených bramborových hranolků – Komise zahájila postupy pro řešení sporů v rámci WTO.

EU získává prostředky v rámci globální reakce na koronavirus

EU jednala se západním Balkánem

Rada vydala závěry k Východnímu partnerství

Rada 11. 5. 2020 schválila závěry o politice Východního partnerství po roce 2020, v nichž znovu potvrdila jeho strategický význam a společný závazek vybudovat společný prostor sdílené demokracie, prosperity a stability. Závěry Rady navazují na závěry Evropské rady přijaté v červnu 2019 u příležitosti 10. výročí vzniku Východního partnerství a na společné sdělení Politika Východního partnerství po roce 2020: Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny, jež bylo přijato v březnu 2020 (více v příspěvku „Komise navrhuje nové politické cíle v rámci Východního partnerství po roce 2020“, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Rada v závěrech vítá významné výsledky, jichž Východní partnerství doposud dosáhlo, a znovu připomíná svůj přístup založený na pobídkách a podmíněnosti jakožto prostředek, jak podpořit země Východního partnerství, aby pokračovaly v provádění reforem a aby v tomto ohledu dále zvyšovaly své úsilí. Rada potvrzuje, že stávající politický rámec, včetně souboru 20 cílů pro rok 2020, je nadále platný a přináší občanům hmatatelné výsledky a výhody. Rada rovněž zdůraznila, že je důležité, aby Východní partnerství v budoucnu bylo strategičtějším, ambicióznějším, flexibilnějším a inkluzivnějším rámcem pro spolupráci, který zúčastněným státům umožní pospolu čelit společným a globálním výzvám v celé řadě oblastí, zejména za současné bezprecedentní situace, kterou způsobila pandemie COVID-19. Závěry vyzývají k obnovení závazku ve vztahu k základům Východního partnerství, kterými jsou demokracie, lidská práva, právní stát, řádná správa věcí veřejných a úspěšné protikorupční politiky, ale také hospodářské reformy, výzvy v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky, digitální transformace a investice do lidí. V neposlední řadě pak Rada se zájmem očekává nadcházející summit Východního partnerství, který by měl přezkoumat výsledky dosažené od posledního summitu konaného v roce 2017, potvrdit dlouhodobé politické cíle, stanovit další postup pro pokračující posilování a prohlubování spolupráce, jakož i udělit mandát k práci na přípravě nadcházejícího souboru cílů pro období po roce 2020.

EU podpoří třetí země zasažené pandemií COVID-19

Rada 20. 5. 2020 přijala rozhodnutí, na jehož základě má být 10 partnerským zemím v procesu rozšíření a v rámci politiky sousedství poskytnuta makrofinanční pomoc ve výši až 3 mld. € s cílem pomoci jim vyrovnat se s ekonomickými důsledky pandemie COVID-19. Toto rozhodnutí schválil 15. 5. 2020 EP poměrem hlasů 547:93:47. Finanční pomoc bude poskytnuta ve formě půjček za výhodných podmínek a rozdělena: Albánie: 180 mil. €; Bosna a Hercegovina: 250 mil. €; Gruzie: 150 mil. €; Jordánsko: 200 mil. €; Kosovo: 100 mil. €; Moldavsko: 100 mil. €; Černá Hora: 60 mil. €; Republika Severní Makedonie: 160 mil. €; Tunisko: 600 mil. €; Ukrajina: 1 200 mil. €. Pomoc, kterou EU poskytne, má pomoci pokrýt financování, které se v důsledku šíření onemocnění COVID-19 zvýšily. Tyto finanční prostředky mají přispět spolu s podporou MMF k posílení makroekonomické stability a vytvořit prostor, který umožní směrovat zdroje na ochranu občanů a na zmírnění nepříznivých socioekonomických dopadů koronavirové pandemie. Mimo to Komise 14. 5. 2020 informovala, že EU poskytuje zemím v africkém rohu dalších 105,5 mil. €, protože pandemie koronaviru může zhoršit humanitární situaci v celém regionu, který nadále trpí ozbrojenými konflikty, vysídlením a opakujícím se suchem a záplavami. Kromě toho rozsáhlé zamoření kobylkami ohrožuje potravinovou bezpečnost a živobytí mnoha zranitelných lidí v regionu. Finanční prostředky z tohoto balíku pomoci mají směřovat na humanitární projekty v Džibutsku (500 tis. €), Etiopii (42 mil. €), Keni (15 mil. €) a Somálsku (48 mil. €).