Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020

Komise se snaží bojovat s dezinformacemi spojenými s COVID-19

Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů – Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty (JOIN(2020)8)

• Komise a Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku10. 6. 2020 zhodnotili výsledky dosavadního boje proti dezinformacím kolem koronavirové pandemie a předložili sdělení o boji proti dezinformacím.

Pozadí

EU se snaží potírat šíření dezinformací od roku 2015. V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z března 2015 byla v rámci ESVČ zřízena pracovní skupina East StratCom. V roce 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, po němž v roce 2018 následovalo společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb.

Akční plán proti dezinformacím z prosince 2018 nastínil 4 pilíře boje EU proti dezinformacím: (1) zlepšení schopnosti dezinformace odhalovat a analyzovat a upozorňovat na ně; (2) posílení koordinovaných a společných reakcí, mimo jiné prostřednictvím systému včasného varování; (3) mobilizace soukromého sektoru k boji proti dezinformacím; a (4) zvyšování informovanosti a zlepšování odolnosti společnosti. V říjnu 2018 pak Facebook, Google, Twitter a Mozilla a také oborová sdružení zastupující online platformy, reklamní průmysl a zadavatele reklamy podepsaly kodex zásad boje proti dezinformacím coby samoregulační nástroj. V roce 2019 se ke kodexu připojila společnost Microsoft.

Signatáři v říjnu 2019 předložili svá vlastní hodnocení. V nadcházejících týdnech Komise zveřejní komplexní posouzení (více v příspěvku „EU posiluje opatření proti dezinformacím“, Informační společnost v prosinci 2018 a v příspěvku „Komise vyzývala signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím k jeho lepšímu prosazování“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2019).

Ve společném sdělení zveřejněném v červnu 2019 pak Komise a Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politikuuvedli, že ačkoli se v souvislosti s květnovými volbami do EP v roce 2019 zjevně nepodařilo dezinformace zcela odstranit, opatření přijatá EU pomohla omezit prostor pro cizí vměšování a koordinované kampaně manipulující veřejné mínění.

Klíčové a sporné body

Ze sdělení vyplývá, že dle Komise jsou zásadní tyto aspekty:

Pochopení: Předně je nutné rozeznat nezákonný obsah od takového, který je sice škodlivý, ale není nezákonný. Pak jsou tu nejasné hranice mezi různými formami falešného nebo zavádějícího obsahu – od dezinformací, které jsou záměrné, po chybné informace, které mohou být neúmyslné. Motivem může být cokoli od cíleného ovlivňování cizími subjekty po čistě finanční důvody.

Komunikace: EU během krize zintenzivnila svou činnost, jak pokud jde o informování občanů o rizicích dezinformací, tak o těsnější spolupráci s dalšími mezinárodními aktéry. Existují speciální stránky, na nichž Komise mýty o koronaviru vyvrací. ESVČ spolu s Komisí věnují více pozornosti strategické komunikaci a veřejné diplomacii ve vztazích se třetími zeměmi, včetně zemí sousedících s EU. Cizí subjekty a některé třetí země, zejména Rusko a Čína, podnikají cílené akce a dezinformační kampaně namířené na EU, její sousedy i další části světa.

Spolupráce: Spolupráce EP s Radou, tak mezi orgány EU a členskými státy, pomocí zavedených nástrojů, jako je systém včasného varování a integrovaná politická reakce EU na krize. Dále spolupráce s mezinárodními partnery včetně WHO, mechanismu rychlé reakce G7, NATO a dalších, která vedla k většímu sdílení informací, aktivity a osvědčené praxe. V rámci balíku „tým Evropa“ EU nabídne větší podporu a pomoc zástupcům občanské společnosti, nezávislým médiím a novinářům ve třetích zemích a bude více přispívat ke kontrole porušování svobody tisku a zasazovat se o bezpečnější mediální prostředí. V neposlední řadě pak mnoho spotřebitelů na základě zavádějících informací nakupovalo předražené, neúčinné nebo potenciálně nebezpečné výrobky. Komise má ve spolupráci s online platformami podporovat síť vnitrostátních orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, aby se těmto praktikám porušujícím předpisy o ochraně spotřebitele zabránilo.

Transparentnost: Komise sleduje, jak si vedou on-line platformy v kontextu kodexu zásad boje proti dezinformacím, a zjistila, že je třeba větší transparentnost i odpovědnost. Platformy by měly podávat každý měsíc zprávu, která bude obsahovat podrobnější data o tom, co dělají v zájmu. Měly by také více spolupracovat s ověřovateli faktů (ve všech členských státech a ve všech jazycích) a s výzkumnými pracovníky a otevřeněji informovat uživatele, kteří se dostávají do kontaktu s dezinformacemi, o tom, jak svou politiku uplatňují.

• Dále EU využije výsledků nově zřízeného Evropského střediska pro sledování digitálních médií a ještě vystupňuje svou podporu ověřovatelům faktů a výzkumným pracovníkům.

Zajištění svobody projevu a pluralitní demokratické diskuze: Komise má nadále sledovat, jaký vliv mají mimořádná opatření, jež členské státy přijaly v souvislosti s koronavirovou nákazou, na právo a hodnoty EU. Komise vyzývá členské státy, aby se více zasazovaly o to, aby novináři mohli vykonávat svou práci v bezpečí, a maximálně využily nástroje ekonomické reakce EU a oživení k podpoře médií těžce zasažených krizí a zároveň zachovaly jejich nezávislost.

Předpokládaný další vývoj

Navržená opatření využije EU v boji s dezinformacemi i v budoucnu, zejména při přípravě evropského akčního plánu pro demokracii a aktu o digitálních službách.

Odkazy

• Akční plán proti dezinformacím z roku 2018

• Doporučení spotřebitelům a podnikům ohledně podvodů (scamů) souvisejících s COVID-19

• EU stupňuje boj proti dezinformacím o koronaviru

• Informativní přehled

• Kodex zásad boje proti šíření dezinformací

• Projekty na podporu svobody a plurality sdělovacích prostředků spolufinancované EU

• Společné sdělení – Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty

• Zvláštní oddíl věnovaný boji proti dezinformacím během koronavirové pandemie

Komise chce více chránit oběti trestných činů

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the regions EU Strategy on victims‘ rights (2020-2025) (COM(2020)258)

• Komise 24. 6. 2020 představila první strategii týkající se práv obětí, podle které se všechny oběti trestných činů mají moci plně spolehnout na svá práva, bez ohledu na to, v kterém členském státě EU byl trestný čin spáchán.

Pozadí

V roce 2017 se přibližně 15 mil. osob stalo obětí závažných trestných činů, jako je vražda, pohlavní zneužití dětí či únosy. Rozsah násilí na základě pohlaví je alarmující. Každá 3. žena (33 %) zažila od 15 let fyzické a/nebo sexuální násilí. Na příslušné orgány se však obrátí pouze přibližně 1/3 žen, které byly (většinou svými partnery nebo blízkými příbuznými) fyzicky napadeny či sexuálně zneužity.

Omezení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 vedlo k nárůstu domácího násilí, pohlavního zneužívání dětí, kyberkriminality a trestných činů motivovaných rasovou nebo xenofobní nenávistí.

I když EU disponuje v této oblasti příslušnými předpisy, stále není plně využíván jejich potenciál. Důvodem je zejména neúplné provedení a/nebo nesprávné provádění předpisů EU ve vnitrostátních právních řádech. Komise má i nadále posuzovat dostupné nástroje EU a jejich případné nedostatky a v případě potřeby předložit do roku 2022 legislativní návrhy na rozšíření práv obětí.

Klíčové a sporné body

Představená strategie má stanovit opatření na příštích 5 let a zaměřuje se na 2 cíle: (1) dát obětem lepší možnost trestné činy oznamovat, požadovat náhradu škody a v konečném důsledku se z důsledků trestného činu zotavit a (2) spolupracovat se všemi příslušnými aktéry zabývajícími se právy obětí. Vzhledem ke krizi COVID-19 a následnému omezení volného pohybu osob je důležité, aby byl rámec pro podporu a ochranu obětí bez problémů použitelný také v krizových situacích.

EU již předpisy k zajištění práv obětí disponuje. Nicméně oběti trestných činů se stále nemohou plně spolehnout na svá práva, která pro ně z legislativy EU vyplývají. Východiskem má být lepší uplatňování předpisů EU v praxi. V případě potřeby předloží Komise do roku 2022 návrhy na jejich rozšíření.

• Představená strategie se zaměřuje na 5 priorit:

(1) Efektivní komunikace s oběťmi a zajištění bezpečného prostředí pro oběti při oznamování trestné činnosti – Příliš často se stává, že oběti neznají svá práva nebo že se bojí nahlásit trestný čin, protože mají strach z pachatele či negativních důsledků. Komise mimo jiné zahájí kampaň ke zvýšení povědomí o právech obětí a o odborné podpoře a ochraně pro oběti se zvláštními potřebami Komise bude také nadále monitorovat provádění příslušných předpisů EU, včetně ustanovení směrnice o právech obětí.

(2) Zlepšení ochrany a podpory nejzranitelnějších obětí – Všechny oběti jsou zranitelné, některé však více: např. děti, starší osoby, oběti násilí na základě pohlaví, oběti domácího násilí, oběti trestných činů motivovaných rasovou nebo homofobní nenávistí, oběti terorismu a také oběti se zdravotním postižením. Komise zváží další posílení ochrany obětí zavedením minimálních norem pro fyzickou ochranu obětí. Členské státy by měly zřídit specializované podpůrné služby pro nejzranitelnější oběti, včetně dětských domů, domů pro rodiny a bezpečných domů pro osoby LGBTI+.

(3) Usnadnění přístupu obětí k odškodnění – V mnoha členských státech je přístup obětí k odškodnění obtížný. V rámci strategie bude Komise monitorovat a posuzovat právní předpisy EU týkající se odškodnění, včetně odškodnění od státu, a rámcové rozhodnutí o vzájemném uznávání peněžitých trestů a pokut. V případě potřeby navrhne Komise opatření, která tento rámec do roku 2022 doplní.

(4) Prohloubení spolupráce a koordinace mezi aktéry zabývajícími se právy obětí – V zájmu zajištění horizontálnějšího přístupu k právům obětí na úrovni EU zřídí Komise platformu pro práva obětí, která má propojit všechny příslušné aktéry. Na vnitrostátní úrovni by členské státy měly připravit národní strategie pro práva obětí.

(5) Posílení mezinárodního aspektu práv obětí – Přijatý akční plán pro lidská práva a demokracii potvrzuje závazek EU prosazovat, chránit a naplňovat lidská práva na celém světě. EU a její členské státy budou i nadále spolupracovat s OSN a Radou Evropy, prosazovat práva obětí z EU v partnerských zemích a vyměňovat si osvědčené postupy. EU má v této oblasti i nadále spolupracovat s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi a podporovat opatření na budování kapacit pro prioritní partnerské země v souvislosti s podporou obětí terorismu.

Předpokládaný další vývoj

Provádění této strategie má být pravidelně monitorováno, např. prostřednictvím pravidelných setkání platformy pro práva obětí, která bude připravovat akce, za něž ponesou odpovědnost různé subjekty. Komise má kromě toho v plánu zhodnotit opatření strategie v polovině jejího provádění a v případě potřeby ji aktualizovat.

Odkazy

• Strategie v oblasti práv obětí

• Časté otázky – práva obětí: nová strategie posílí postavení obětí

• Infopřehled o strategii v oblasti práv obětí: hlavní opatření

• Směrnice o právech obětí

• Odborné středisko pro oběti terorismu

• Práva obětí: nová strategie posílí postavení obětí

Krátce…

Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení

Komise 11. 6. 2020 doporučila členským státům schengenského prostoru a státům přidruženým k Schengenu, aby do 15. 6. 2020 zrušily kontroly na vnitřních hranicích a prodloužily dočasné omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, do EU do 30. 6. 2020, a stanovuje přístup k následnému postupnému zrušení tohoto omezení. Komise 16. 3. 2020 vyzvala hlavy států a předsedy vlád, aby na počáteční období v délce 30 dnů zavedli dočasné omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, do EU, které bylo následně dvakrát prodlouženo do 15. 6. 2020 (více v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020). Vzhledem k tomu, že zdravotní situace v některých třetích zemích je i nadále kritická, nenavrhuje Komise omezení cestování v této fázi obecně zrušit. Omezení by mělo být zrušeno pro země společně vybrané členskými státy na základě souboru zásad a objektivních kritérií, které se týkají mimo jiné zdravotní situace, schopnosti uplatňovat při cestování ochranná opatření a faktorů reciprocity, při zohlednění údajů z relevantních zdrojů typu ECDC a WHO. V případě zemí, vůči nimž omezení přetrvává, navrhuje Komise rozšířit kategorie povolených cestujících tak, aby zahrnovaly např. mezinárodní studenty. Komise rovněž vydává pokyny pro členské státy s cílem zajistit, aby obnovení vízového režimu v zahraničí bylo dobře koordinováno s postupným rušením cestovních omezení. Opatření na vnějších hranicích EU musí být koordinovaná a jednotná, mají-li být účinná. Vzhledem k tomu, že se cestující, kteří vstoupí do EU, mohou volně pohybovat mezi jednotlivými zeměmi, je nutné, aby členské státy svá rozhodnutí o zrušení cestovních omezení koordinovaly. Proto by se členské státy měly dohodnout na společném seznamu zemí mimo EU, u nichž lze od 1. 7. 2020 cestovní omezení zrušit, přičemž tento seznam bude pravidelně přezkoumáván. Za tímto účelem Komise navrhuje: (1) Objektivní kritéria: Rozhodnutí o zrušení omezení pro určitou zemi by mělo vycházet epidemiologické situace a reakce na koronavirus v dané zemi, z její schopnosti uplatňovat při cestování ochranná opatření a z toho, zda tato země zrušila cestovní omezení vůči EU. Omezení by měla být zrušena nejprve u zemí, jejichž epidemiologická situace je podobná průměru EU a které disponují dostatečnými kapacitami pro boj s tímto virem. V případě zemí, kde je situace horší než v EU, by měla omezení zůstat zachována. Komise navrhuje podrobný kontrolní seznam, který členským státům umožní dosáhnout společného posouzení. Rozhodnutí o zrušení cestovních omezení by se týkala státních příslušníků třetích zemí s bydlištěm v určité zemi (nikoli jejích státních příslušníků). (2) Společný a koordinovaný přístup: Komise navrhuje koordinační mechanismus, jímž by na technické úrovni podpořila členské státy a státy přidružené k Schengenu a usnadnila vypracování seznamu zemí, vůči nimž by mohla být cestovní omezení zrušena. Rozhodnutí o zrušení omezení by pak měla být připravena ve spolupráci s členskými státy v rámci integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize. Členské státy by taková rozhodnutí měly přijímat koordinovaně a zajistit jednotné uplatňování v celé EU. Půjde o dynamický proces a v rámci integrovaných opatření pro politickou reakci na krize bude nutné koordinovat další aktualizace. (3) Flexibilita: Cestovní omezení bude možné vůči určité zemi znovu zavést, pokud přestanou být dodržována příslušná kritéria. Kromě toho mohou členské státy i nadále odepřít vstup na území cestujícímu ze země mimo EU, který představuje hrozbu pro veřejné zdraví, a to i v případě, že přichází ze země, vůči níž byla omezení zrušena. V souladu s navrženým kontrolním seznamem Komise rovněž doporučuje od 1. 7. 2020 zrušit cestovní omezení vůči Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku vzhledem k tomu, že epidemiologická situace těchto zemí je podobná jako v EU nebo lepší. Koresponduje to s tím, že Komise je připravena region západního Balkánu úzce zapojit do provádění plánu rušení omezujících opatření. V případech, kdy jsou cestovní omezení i nadále uplatňována, by členské státy měly zajistit, aby se tato omezení nevztahovala na osoby, které cestují za účelem studia, ani na vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU, je-li jejich zaměstnání z ekonomického hlediska nezbytné a jejich pracovní činnost nemůže být odložena nebo vykonávána v zahraničí. Občané EU, občané zemí přidružených k Schengenu a státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU, jakož i jejich rodinní příslušníci, by měli být od omezení rovněž osvobozeni bez ohledu na to, zda se vracejí domů, či nikoli, jako tomu bylo doposud. V plánu na zrušení omezujících opatření Komise uvedla, že předtím, než bude možné v druhé fázi zmírnit omezení na vnějších hranicích, budou se muset začít postupně rušit cestovní omezení v rámci EU. Většina členských států se v rámci opatření souvisejících s koronavirem rozhodla pozastavit nebo omezit vyřizování žádostí o víza. Cestující budou muset znovu získat přístup k vízovým službám a členské státy by měly obnovu vízových režimů synchronizovat s rušením cestovních omezení. Proto dnes Komise předkládá pokyny pro postupný a koordinovaný návrat vízových operací k normálu. Harmonizovaného přístupu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím konzulátů, které současně obnoví operace na jednotlivých místech, a prostřednictvím úplného provedení vízových pravidel EU. Pokyny se vztahují i na hygienická opatření a opatření pro přijímání žadatelů o víza. Pokud členský stát požaduje zdravotní kontroly, mělo by k těmto kontrolám dojít v době cesty nebo krátce před ní, a nikoli v době vyřizování žádosti o vízum. Kontroly by se měly vztahovat na všechny cestující z daného místa bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo vízový status.

Komise finančně podpoří obranný průmysl

Komise 15. 6. 2020 oznámila, že podpoří 16 celoevropských projektů v oblasti obranného průmyslu a 3 projekty „přelomových“ technologií. Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) s rozpočtem 500 mil. € na období 2019–2020 a přípravná akce zaměřená na obranný výzkum (PADR) s rozpočtem 90 mil. € na období 2017–2019 jsou pilotní programy připravovaného Evropského obranného fondu, jenž bude podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany a přispívat ke strategické autonomii EU. Zatímco akce PADR pokrývá výzkumnou fázi obranných produktů včetně přelomových technologií, program EDIDP podporuje projekty spolupráce, jež se týkají vývoje produktů od návrhu až po prototypy. Financování ve výši 205 mil. € má být poskytnuto ze 2 předběžných programů plnohodnotného Evropského obranného fondu: přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (PADR) a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP). Výsledky jsou podle Komise pozitivní a potvrzují účelnost modelu Evropského obranného fondu. Z hodnocení vyplývá: (1) vysoká atraktivita programu: celkem na výzvy v rámci programu EDIDP reagovalo 441 subjektů, jež se podílely na 40 návrzích. Podporu z programu EDIDP pak získá 223 subjektů v rámci 16 návrhů; (2) široké zeměpisné pokrytí: projekty EDIDP zahrnují účastníky z 24 členských států; (3) velká účast malých a středních podniků: 83 zúčastněných malých a středních podniků představuje 37 % z celkového počtu subjektů, které jsou příjemci finančních prostředků z programu EDIDP. Potvrzuje se tak význam zvláštních výzev a bonusů pro malé a střední podniky; (4) pozitivní vliv na spolupráci: vybrané návrhy v rámci programu EDIDP zahrnují v průměru 14 subjektů ze 7 členských států; (5) plný soulad s dalšími iniciativami EU v oblasti obrany, zejména se stálou strukturovanou spoluprací (PESCO): 9 návrhů financovaných z programu EDIDP jsou projekty PESCO; (6) příspěvek ke strategické autonomii EU: návrhy v rámci programu EDIDP jsou v souladu s klíčovými prioritami, na nichž se na evropské úrovni dohodly členské státy v rámci plánu rozvoje schopností; (7) otevřenost vůči dceřiným společnostem kontrolovaným třetími zeměmi: z výsledků EDIDP vyplývá, že je možné zapojit dceřiné společnosti se sídlem v EU, které jsou kontrolovány třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí, za předpokladu, že splňují náležité bezpečnostní záruky schválené členskými státy. Týká se to 4 účastníků, jež kontrolují subjekty z Kanady, Japonska a USA; a (8) podpora přelomových technologií: v rámci akce PADR jsou poprvé podpořeny 3 projekty zaměřené na tyto technologie, a to prostřednictvím zvláštních výzev určených k přípravě budoucího Evropského obranného fondu, který bude na opatření v této oblasti přidělovat až 8 % svého rozpočtu. Přelomové technologie jsou důležité pro to, aby Evropa zůstala v čele technologického vývoje. Oznámené projekty mají podpořit rozvoj evropských obranných schopností, jako jsou drony a související technologie (obtížně zjistitelné a taktické drony, protikolizní systém pro vojenské drony, platformy edge computingu pro drony), kosmické technologie (šifrované přijímače systému Galileo pro vojenské účely, optické užitečné zatížení malých družic pro vojenské účely, systém dat velkého objemu pro satelitní sledování), pozemní vozidla bez posádky, vysoce přesné raketové systémy (protitankové střely BLOS), budoucí námořní platformy, prostředky pro vzdušný elektronický útok, taktické a vysoce zabezpečené sítě, nebo platformy pro situační povědomí v kyberprostoru.

EU bojuje proti nenávistným projevům online

Komise 22. 6. 2020 zveřejnila výsledky svého 5. hodnocení Kodexu chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online z roku 2016. Dle výsledků společnosti IT do 24 hod. zanalyzují 90 % označeného obsahu a odstraní 71 % obsahu, který je vyhodnocen jako nezákonný nenávistný projev. Platformy však mají zlepšit transparentnost a zpětnou vazbu pro uživatele. Mají rovněž zajistit, aby byl označený obsah v průběhu času soustavně hodnocen, neboť oddělená a srovnatelná hodnocení provedená v různých časových obdobích ukázala rozdílné výsledky. Z 5. hodnocení vyplývá, že: průměrně bylo platformami do 24 hodin zanalyzováno 90 % označeného obsahu, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 40 %; v průměru bylo v roce 2020 odstraněno 71 % obsahu, který byl vyhodnocen jako nezákonné nenávistné projevy, zatímco v roce 2016 bylo odstraněno pouze 28 % takového obsahu; průměrná míra odstraňování, podobná té, která byla zaznamenána během předchozích hodnocení, ukazuje, že platformy i nadále respektují svobodu projevu a vyhýbají se odstraňování obsahu, který nelze kvalifikovat jako nezákonné nenávistné projevy; platformy reagovaly a poskytly zpětnou vazbu na 67,1 % obdržených oznámení. To je více než při předchozím monitoringu (65,4 %). Nicméně pouze společnost Facebook uživatele systematicky informuje. Všechny ostatní platformy mají podniknout kroky ke zlepšení. V reakci na nárůst rasistických a xenofobních nenávistných projevů online představila Komise v květnu 2016 spolu se 4 největšími společnostmi působícími v oblasti informačních technologií (společnostmi Facebook, Microsoft, Twitter a YouTube) kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online. Od té doby se ke kodexu připojily společnosti Instagram, Google+, Snapchat, Dailymotion a Jeuxvideo.com (více v příspěvku „Kodex chování efektivně odstraňuje nezákonný obsah, hodnotí Komise“, Informační společnost v lednu 2020).

Maďarsko porušilo právo zadržováním uprchlíků

Generální advokát 25. 6. 2020 vydal stanovisko, podle kterého zadržování uprchlíků v tranzitních zónách na maďarských hranicích porušilo právní předpisy EU. Maďarsko neumožnilo běžencům efektivně žádat o azyl, jak jej zavazují unijní směrnice. Názor advokáta je právně nezávazný, nejvyšší orgán unijní justice k němu však ve většině případů přihlíží. Soud se případem zabývá na základě žaloby Komise, která ji předložila v prosinci 2018 a navrhla, aby SD určil, že Maďarsko porušuje právo EU. Komise zejména tvrdí, že Maďarsko porušilo procesní záruky týkající se žádostí o mezinárodní ochranu.

Rada rozhodla o prodloužení misí

Rada 30. 6. 2020 rozhodla o prodloužení mandátu 3 svých civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) do 30. 6. 2021. Jedná se o Evropskou misi pro pomoc na hranicích v Libyi (EUBAM Libye), Evropskou misi pro pomoc na hranicích v hraničním přechodu Rafah (EUBAM) Rafah) a Evropskou policejní misi na palestinských územích (EUPOL COPPS). Pandemie COVID-19 pozastavila provádění některých činností předpokládaných v rámci mandátu misí. Aby bylo možné tyto činnosti provést, jsou mandáty těchto misí prodlouženy o další období 12 měsíců, a to s tím, že pokud to okolnosti dovolí, mohou být mise podrobeny strategickému přezkumu. EUBAM Libye byla zahájena v květnu 2013. Jeho úkolem je přispívat k úsilí libyjských orgánů narušit organizované zločinecké sítě zapojené do pašování migrantů, obchodování s lidmi a terorismu. Mise koordinuje a realizuje projekty s mezinárodními partnery v oblasti správy hranic, vymáhání práva a trestního soudnictví. EUBAM Rafah byla v listopadu 2005 po izraelském odpojení od Gazy. Jeho úkolem je poskytovat přítomnost třetí strany na hraničním přechodu Rafah mezi pásmem Gazy a Egyptem a přispívat k posílení hraničních kapacit Palestinské samosprávy. EUPOL COPPS byla zřízena v lednu 2006. Jejím úkolem je přispívat k úsilí Palestinské samosprávy o zavedení účinného a udržitelného policejního a širšího uspořádání trestního soudnictví ve spolupráci s ostatními programy budování institucí.

Rada chce postupně povolit cestování v rámci třetích zemí

Rada 30. 6. 2020 přijala doporučení týkající se postupného zrušení dočasných omezení pro jiné než nezbytné cesty do EU. Cestovní omezení by měla být zrušena pro země uvedené v doporučení, přičemž tento seznam by měl být revidován a případně aktualizován každé 2 týdny. Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 1. 7. 2020 začít odstraňovat cestovní omezení na vnějších hranicích pro obyvatele těchto třetích zemí: Alžírsko, Austrálie, Kanada, Gruzie, Japonsko, Černá Hora, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Srbsko, Jižní Korea, Thajsko, Tunisko, Uruguay, Čína (podléhá potvrzení reciprocity). Obyvatelé Andorry, Monaka, San Marína a Vatikánu by měli být pro účely tohoto doporučení považováni za obyvatele EU. Pokud jde o epidemiologickou situaci, měly by uvedené třetí země splňovat stanovená kritéria: počet nových případů COVID-19 za posledních 14 dní na 100 tis. obyvatel má být blízko nebo pod průměrem EU; stabilní nebo klesající trend nových případů v tomto období ve srovnání s předchozími 14 dny a celková reakce na COVID-19 s přihlédnutím k dostupným informacím, včetně testování, dohledu, sledování kontaktů, zadržování, ošetření a podávání zpráv. V zemích, kde cestovní omezení nadále platí, by se nemělo vztahovat na 3 kategorie osob – občané EU a jejich rodinní příslušníci; dlouhodobí obyvatelé EU a jejich rodinní příslušníci a cestující, kteří mají nějakou funkci a jsou uvedeni v doporučení. Na tomto doporučení se rovněž podílejí země přidružené k schengenskému prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). Doporučení Rady není právně závazné. Za provádění obsahu doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Členské státy by se neměly rozhodnout zrušit cestovní omezení pro třetí země neuvedené na seznamu dříve, než o tom bude rozhodnuto koordinovaným způsobem.