Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020

Krátce…

Rada prodloužila sankce

Rada 12. 10. 2020 rozhodla o prodloužení režimu umožňujícího EU ukládat omezující opatření vůči osobám a subjektům zapojeným do vývoje a používání chemických zbraní o 1 rok, do 16. 10. 2021. Režim sankcí byl zaveden v roce 2018 v návaznosti na závěry Evropské rady z června 2018. Jeho cílem je bojovat proti šíření a používání chemických zbraní, které představují vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Režim se měl uplatňovat do 16. 10. 2020. Na základě pravidelného ročního přezkumu bylo rozhodnuto o prodloužení omezujících opatření o další rok. V současné době se omezující opatření vztahují na 9 osob – 5 osob spojených se syrským režimem a 4 osoby zapojené do útoku v Salisbury za použití toxické nervové látky novičok – a na 1 organizaci, Středisko pro vědecká studia a výzkum (SSRC), hlavní subjekt syrského režimu pro vývoj chemických zbraní. Omezující opatření spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku v případě osob a ve zmrazení majetku v případě subjektů. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. Cílem sankčního režimu EU je podpořit globální zákaz chemických zbraní stanovený v Úmluvě o chemických zbraních v době, kdy v různých částech světa dochází k nárůstu chemických útoků.

Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku

Rada 12. 10. 2020 přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku, ve kterých zdůrazňuje, že prezidentské volby konané v srpnu 2020 nebyly svobodné ani spravedlivé a že Alexandr Lukašenko postrádá demokratickou legitimitu. Rada znovu vyjadřuje plnou podporu svrchovanosti a nezávislosti Běloruska a zdůrazňuje demokratické právo běloruského lidu zvolit si svého prezidenta prostřednictvím nových, svobodných a spravedlivých voleb bez vnějšího vměšování (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Rada důrazně odsuzuje násilí, které běloruské orgány používají vůči pokojným demonstrantům, a vyzývá k propuštění všech svévolně zadržovaných osob včetně politických vězňů. V této souvislosti závěry připomínají omezující opatření uvalená na 40 osob odpovědných za zmanipulování prezidentských voleb a násilné zákroky proti pokojným protestům a uvádějí, že EU je připravena přijmout další omezující opatření vůči subjektům a vysoce postaveným představitelům včetně Aleksandra Lukašenka. EU omezí dvoustrannou spolupráci s běloruskými orgány na centrální úrovni, zvýší podporu poskytovanou běloruskému lidu a občanské společnosti a odpovídajícím způsobem nově zaměří dvoustrannou finanční pomoc. V souladu s výše uvedeným EU okamžitě uvolnila dodatečné finanční prostředky pro oběti násilí, organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky. V závěrech se zdůrazňuje, že EU je připravena podstatně posílit svou politickou angažovanost, odvětvovou spolupráci a finanční pomoc Bělorusku za předpokladu, že jeho orgány budou dodržovat zásady demokracie, právního státu a lidských práv, zastaví represe a porušování práv, prosadí závažný, důvěryhodný a inkluzivní politický proces, který povede ke svobodným a spravedlivým volbám pod dohledem OBSE/ODIHR, a poskytne záruky dodržování lidských práv. EU v neposlední řadě vyzývá běloruské orgány, aby se zapojily do inkluzivního národního dialogu, a je připravena podpořit pokojný přechod k demokracii pomocí různých nástrojů, včetně komplexního plánu hospodářské podpory demokratického Běloruska.

Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb

Rada 13. 10. 2020 přijala doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19. Cílem tohoto doporučení je zamezit roztříštěnosti a narušení a zvýšit transparentnost a předvídatelnost pro občany a podniky. Veškerá opatření omezující volný pohyb za účelem ochrany veřejného zdraví musí být přiměřená a nediskriminační a musí být zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. Každý týden by členské státy měly Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) poskytovat dostupné údaje o těchto kritériích: (1) počet nově oznámených případů na 100 tis. obyvatel za posledních 14 dnů; (2) počet testů na 100 tis. obyvatel provedených během posledního týdne (míra testování); a (3) procentní podíl pozitivních testů provedených během posledního týdne (míra pozitivity testů). Na základě těchto údajů by ECDC mělo každý týden zveřejňovat mapu členských států EU rozdělenou podle regionů s cílem podpořit členské státy při jejich rozhodování. Jednotlivé oblasti by měly být označeny těmito barvami: (1) zelená, je-li 14denní míra hlášení nových případů nižší než 25 a míra pozitivity testů je nižší než 4 %; (2) oranžová, je-li 14denní míra hlášení nových případů nižší než 50, ale míra pozitivity testů je 4 % nebo vyšší, nebo pokud je 14denní míra hlášení nových případů mezi 25 a 150 a míra pozitivity testů je nižší než 4 %; (3) červená, je-li 14denní míra hlášení nových případů 50 nebo vyšší a míra pozitivity testů je 4 % nebo vyšší, nebo je-li 14denní míra hlášení nových případů vyšší než 150; (4) šedá, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace nebo je-li míra testování nižší než 300. Členské státy by neměly omezovat volný pohyb osob cestujících do zelených oblastí nebo z nich. Při zvažování, zda uplatnit omezení, by měly respektovat rozdíly v epidemiologické situaci mezi oranžovými a červenými oblastmi a jednat přiměřeným způsobem. Měly by rovněž zohlednit epidemiologickou situaci na svém vlastním území. Členské státy by v zásadě neměly odpírat vstup osobám cestujícím z jiných členských států. Členské státy, které považují za nezbytné zavést omezení, by mohly vyžadovat, aby osoby cestující z jiných než zelených oblastí podstoupit karanténu; po příjezdu podstoupit test na COVID-19. Členské státy mohou nabídnout možnost nahradit toto testování testem provedeným před příjezdem. Členské státy by rovněž mohly požadovat, aby osoby vstupující na jejich území předložily formuláře pro vyhledávání cestujících. Měl by být vytvořen společný evropský formulář pro vyhledávání cestujících, který by členské státy mohly společně používat. Členské státy, které hodlají uplatňovat omezení, by měly před jeho vstupem v platnost nejprve informovat dotčený členský stát, jakož i ostatní členské státy a Komisi. Informace by měly členské státy poskytnout pokud možno 48 hodin předem. Členské státy by rovněž měly veřejnosti poskytovat jasné, komplexní a včasné informace o veškerých omezeních a požadavcích. Obecně platí, že tyto informace by měly být zveřejněny 24 hodin před vstupem opatření v platnost. Rozhodování o tom, zda budou zavedena omezení volného pohybu za účelem ochrany veřejného zdraví, zůstává v pravomoci členských států, koordinace v této oblasti je však zásadní. Od března 2020 přijala Komise řadu pokynů a sdělení s cílem podpořit koordinační úsilí členských států a zajistit volný pohyb v rámci EU. Jednání o tomto tématu se rovněž uskutečnila v rámci Rady. V září 2020 předložila Komise návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států.

Lidská práva jsou všude ve světě terčem útoků

Komise 19. 10. 2020 předložila návrh nařízení o uplatňování omezujících opatření (sankcí) namířených proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv ve světě. Společný návrh nařízení Rady je jedním z právních aktů, které Rada potřebuje k tomu, aby mohla přistoupit k zavedení nového režimu horizontálních sankcí. Pokud nový globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv vstoupí v platnost, poskytne EU větší flexibilitu k tomu, aby se mohla zaměřovat na osoby odpovědné za závažné porušování a zneužívání lidských práv ve světě bez ohledu na to, kde k němu dojde nebo kdo je za ně zodpovědný. Předpokládá se, že globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv bude spočívat v opatřeních, jako je zmrazení majetku a zákaz cestování. Pokud jde o druhé z uvedených opatření, společný návrh by Komisi rovněž poprvé svěřil dohled nad prováděním zákazů cestování. Nový režim nemá nahradit stávající režimy sankcí EU, z nichž mnohé již postihují porušování a zneužívání lidských práv v konkrétní zeměpisné oblasti – např. v Sýrii, Bělorusku nebo Venezuele. Tyto návrhy demonstrují závazek EU podporovat lidská práva a zásady demokracie, právního státu a mezinárodního práva po celém světě. Reagují na politickou dohodu ministrů zahraničních věcí EU, jíž bylo dosaženo na zasedání Rady pro zahraniční věci v prosinci 2019 a jež si dala za cíl, že k zavedení takového režimu přikročí. Globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv je rovněž stěžejním cílem, který vysoký představitel spolu s Komisí navrhli v akčním plánu pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 v rámci společného sdělení přijatého v březnu 2020. Návrh nařízení Rady má být projednán členskými státy v Radě souběžně s návrhem rozhodnutí Rady. Sankce EU mají pomáhat dosahovat klíčových cílů EU, mezi něž patří zachování míru, posilování mezinárodní bezpečnosti a upevňování i podpora demokracie, mezinárodního práva a lidských práv. V současnosti je zavedeno přibližně 40 různých režimů sankcí EU. Nařízení Rady má být přímo závazné jak pro vnitrostátní správní orgány, tak pro soukromé subjekty, zatímco rozhodnutí Rady je právně závazné pro členské státy EU.

Rada přezkoumala seznam třetích zemí, pro něž by měla být omezení zrušena

Rada 22. 10. 2020 aktualizovala seznam zemí, pro něž mají být zrušena cestovní omezení. Tento seznam by měl být i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován. Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 22. 10. 2020 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Rwanda, Singapur, Jižní Korea, Thajsko, Uruguay a Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Cestovní omezení by pod podmínkou potvrzení vzájemnosti měla být postupně zrušena rovněž pro zvláštní administrativní oblasti Číny – Hongkong a Macao. Rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu by měli být pro účely uvedeného doporučení považováni za rezidenty EU. Kritéria pro určení třetích zemí, ve vztahu k nimž by mělo být současné omezení cest zrušeno, se týkají zejména epidemiologické situace a opatření proti šíření nákazy, včetně omezení fyzického kontaktu, jakož i ekonomických a sociálních hledisek. Uplatňují se kumulativně. Tohoto doporučení se rovněž účastní země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). V březnu 2020 přijala Komise sdělení, v němž doporučila dočasně na 1 měsíc omezit veškeré cesty, jež nejsou nezbytně nutné, z třetích zemí do EU. Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dohodli na zavedení tohoto omezení 17. 3. 2020. Příslušná cestovní omezení byla v dubnu 2020 a květnu 2020 prodloužena o další měsíc. V červnu 2020 přijala Komise sdělení, v němž se doporučuje omezení dále prodloužit do konce června 2020 a vymezuje se přístup k postupnému rušení omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, od 1. 7. 2020. Dne 30. 6. 2020 přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, včetně prvotního seznamu zemí, pro něž by členské státy měly začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích (více v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020 a v příspěvku „Rada upravila seznam zemí, pro které by se měla rušit cestovní omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Seznam je přezkoumáván každé 2 týdny a případně aktualizován. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Tyto orgány mohou při zachování plné transparentnosti pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem.

Členské státy porušují právní předpisy

Komise 30. 10. 2020 informovala ve svém pravidelném balíku rozhodnutí o porušení právních předpisů o tom, jaké podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise rovněž uzavřela 216 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. Komise požádala ČR, aby do vnitrostátních právních předpisů správně provedlo minimální normy způsobilosti k řízení, zejména pokud jde o kardiovaskulární onemocnění. Komise se rozhodla zaslat výzvu ČR, v níž jej žádá o poskytnutí podrobnějších informací ohledně provedení směrnice č. 1106/2016. Touto směrnicí se mění příloha 3 směrnice EU o řidičských průkazech (směrnice č. 126/2006), která stanoví minimální požadavky na tělesnou a duševní způsobilost k řízení motorového vozidla. S cílem zohlednit vývoj vědeckých poznatků o zdravotních stavech, které ovlivňují způsobilost k řízení, a s cílem zajistit větší bezpečnost silničního provozu byl oddíl týkající se kardiovaskulárních chorob nahrazen podrobnějšími ustanoveními, která jasněji stanoví, za jakých podmínek by řízení mělo být povoleno a v jakých situacích by řidičské průkazy neměly být vydávány nebo prodlužovány. Komise se domnívá, že ČR ve svém provedení popisuje kardiovaskulární onemocnění způsobem, který je příliš obecný na to, aby zajištoval jistotu a jasnost, které směrnice předpokládá. ČR má nyní 2 měsíce na to, aby na obavy Komise reagovalo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že českým orgánům zašle odůvodněné stanovisko.