Životní prostředí v říjnu 2020

10.11.2020
Euroskop

Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, Komise přijala novou strategii pro chemické látky, V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro methan, Poslanci chtějí zvýšit cíl redukce emisí do roku 2030 na 60 %, Komise zveřejnila hodnocení stavu přírody v EU, Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima, Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Rada přijala přísné minimální normy jakosti vod, Přírodu sužují rekordní požáry

  • Komise plánuje zdvojnásobení míry renovací za účelem snížení emisí

  • Komise představila strategii týkající se chemických látek

  • Komise se snaží o snížení emisí methanu

  • EP chce zvýšit klimatické cíle

  • Komise hodnotila stav životního prostředí v EU

  • Členské státy se dohodly na právnímu rámci pro klima

  • Rada schválila cíle biologické rozmatitosti

  • Členské státy schválily návrh legislativy o pitné vodě

  • Komise informovala o lesních požárech

Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu

  • Záměrem renovační vlny je do roku 2030 zrenovovat 35 mil. energeticky neúsporných budov s cílem snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 % a položit základy pro dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050.

  • Očekává se, že 85–95 % budov v EU bude v provozu i v roce 2050 a jejich renovace je nezbytná pro snížení emisí a spotřeby energie.

  • Iniciativa „Nového Evropského Bauhausu“, má spojovat styl a udržitelnost a má podporovat udržitelný design a přírodní materiály.

  • Na budovy celkově připadá 40 % spotřebované energie.

  • Do roku 2030 by mohlo být zrenovováno 35 mil. budov.

  • Hlavní priority renovační vlny jsou řešení problému energetické chudoby a nejméně úsporných budov; renovace veřejných budov, např. škol, nemocnic a budov veřejné správy a dekarbonizace vytápění a chlazení.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions a Renovation Wave for Europe – greening our buildings, creating jobs, improving lives (COM(2020)662)

  • Komise 14. 10. 2020 zveřejnila strategii „renovační vlna“, která má snížit energetickou náročnost budov. Cílem Komise je v příštích 10 letech alespoň zdvojnásobit tempo renovací a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.

Pozadí

Evropské budovy jsou jedinečné a rozmanité a odrážejí kulturu našeho kontinentu, mnohé z nich jsou ale také staré a energeticky neúčinné. Více než 220 mil. budov, což je přibližně 85 % fondu budov, bylo postaveno před rokem 2001 a ve většině případů budou stát ještě v roce 2050. Na budovy připadá přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů z energie. Jejich renovace má zásadní význam pro řešení problematiky spotřeby energie a emisí a pro splnění cíle EU v oblasti snižování emisí do roku 2030, dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a rovněž ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

Renovace v současné době snižují spotřebu energie v budovách pouze o 1 % ročně. Rozsáhlé renovace, které snižují energetickou náročnost alespoň o 60 %, se provádějí ročně pouze u 0,2 % fondu budov a pouze v 1/5 případů dochází k výraznému zlepšení energetické účinnosti. Renovace domů zajišťující účinné využívání energie a zdrojů mohou snížit účty za energii a zároveň zlepšit životní podmínky.

Renovace budov kromě ekologických přínosů vytváří místní pracovní místa a podněcuje investice do hospodářství. Zpráva Mezinárodní energetické agentury o udržitelném oživení uvádí, že renovace budov je největším tvůrcem pracovních míst, přičemž s každým investovaným mil. € může vzniknout 12–18 místních pracovních míst. Komise odhaduje, že by do roku 2030 mohlo být v EU potenciálně vytvořeno dalších 160 tis. „zelených pracovních míst” ve stavebnictví.

Klíčové a sporné body

Nastartování rozsáhlé vlny renovací vyžaduje prolomení překážek v celém řetězci. Zvláštní pozornost bude věnována 3 oblastem: (1) řešení energetické chudoby a energeticky nejnáročnějších budov, (2) veřejným budovám, jako jsou vzdělávací, zdravotnická a administrativní zařízení, a (3) dekarbonizaci vytápění a chlazení.

Komise navrhuje odstranit stávající překážky v celém řetězci renovací pomocí souboru politických opatření, nástrojů financování a nástrojů technické pomoci.

Strategie má zahrnovat tato hlavní opatření:

  • přísnější předpisy a normy a detailnější informace o energetické náročnosti budov s cílem vytvořit lepší pobídky pro renovace ve veřejném a soukromém sektoru, včetně postupného zavádění povinných minimálních norem energetické náročnosti pro stávající budovy, aktualizovaných pravidel pro certifikáty energetické náročnosti a případného rozšíření požadavků na renovace budov veřejného sektoru,

  • zajištění dostupného a správně zaměřeného financování, mimo jiné prostřednictvím stěžejních iniciativ „Renovate“ a „Power Up“ v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, která je součástí nástroje Next Generation EU, zjednodušená pravidla kombinování různých zdrojů financování a četné pobídky pro soukromé financování,

  • zvýšení kapacity pro přípravu a realizaci renovačních projektů, od technické pomoci vnitrostátním a místním orgánům až po odbornou přípravu a rozvoj dovedností pracovníků v nových zelených pracovních místech,

  • rozšíření trhu s udržitelnými stavebními výrobky a službami, včetně integrace nových materiálů a řešení inspirovaných přírodou, revidované právní předpisy o uvádění stavebních výrobků na trh a cíle v oblasti využívání a opětovného využívání materiálů,

  • vytvoření tzv. nového evropského Bauhausu, interdisciplinárního projektu společně řízeného poradní komisí externích odborníků, včetně vědců, architektů, designérů, umělců, projektantů a občanské společnosti; do léta 2021 má Komise řídit rozsáhlý proces tvůrčí spolupráce, do kterého má být zapojena řada aktérů, a v roce 2022 má zřídit síť 5 zakládajících center Bauhausu v různých zemích EU,

  • rozvoj přístupů založených na sousedství v místních komunitách s cílem integrovat obnovitelná a digitální řešení a vytvořit oblasti s nulovou spotřebou energie, v nichž se spotřebitelé stanou samovýrobci, kteří prodávají energii do sítě; strategie rovněž zahrnuje iniciativu pro cenově dostupné bydlení pro 100 regionů.

Plánovaný přezkum směrnice č. 28/2009 o obnovitelných zdrojích energie v červnu 2021 má zvážit posílení cíle v oblasti vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a zavedení minimální úrovně energie z obnovitelných zdrojů v budovách. Komise by měla rovněž zvážit, jak by mohly být rozpočtové prostředky EU spolu s příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) použity k financování vnitrostátních systémů energetické účinnosti a úspor zaměřených na osoby s nižšími příjmy.

Renovační vlna by mohla zahájit rozsáhlou transformaci měst a zastavěného prostředí. Komise má iniciovat vytvoření tzv. nového evropského Bauhausu s cílem podpořit novou evropskou estetiku, která kombinuje funkčnost s invencí.

Stěžejním prvkem této iniciativy je také řešení problematiky energetické chudoby, a proto Komise předložila členským státům doporučení týkající se energetické chudoby. Cílem těchto doporučení a pokynů je usnadnit členským státům vymezení a monitorování energetické chudoby a pomoci jim šířit osvědčené postupy.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude pokračovat v naplňování Zelené dohody pro Evropu.

Odkazy

Komise přijala novou strategii pro chemické látky

  • Cílem je zakázat nejškodlivější chemické látky ve spotřebních výrobcích – umožnit jejich použití pouze tam, kde je to nezbytné.

  • Dle zjištění 84 % Evropanů je znepokojeno dopadem chemických látek přítomných ve výrobcích pro každodenní spotřebu na jejich zdraví.

  • EU chce hrát celosvětově vedoucí úlohu, tz. podporovat a prosazovat vysoké standardy a nevyvážet chemické látky, které jsou v EU zakázány.

  • Komise plánuje zvýšit investice a inovační kapacitu pro výrobu a používání chemických látek, které jsou ze své podstaty bezpečné a udržitelné po celou dobu svého životního cyklu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Chemicals Strategy for Sustainability Towards a Toxic-Free Environment (COM(2020)667)

Pozadí

V roce 2018 byla EU 2. největším výrobcem chemických látek (s 16,9 % prodeje). Chemický průmysl je 4. největším odvětvím v EU a přímo zaměstnává přibližně 1,2 mil. lidí. Očekává se, že celosvětová výroba chemických látek se do roku 2030 zdvojnásobí a již rozšířené používání chemických látek se pravděpodobně zvýší, a to i ve spotřebitelských výrobcích.

EU má právní předpisy týkající se chemických látek a podařilo se ji snížit rizika některých nebezpečných chemických látek, např. karcinogenů, pro lidi a životní prostředí.

Politika EU v oblasti chemických látek však má být dále posílena, aby zohledňovala nejnovější vědecké poznatky a obavy občanů. Studie biologického monitorování lidí v EU ukazují na rostoucí počet různých nebezpečných chemických látek v lidské krvi a tělesné tkáni, včetně některých pesticidů, biocidů, léčiv, těžkých kovů, změkčovadel a zpomalovačů hoření. Kombinovaná prenatální expozice několika chemickým látkám vede k narušení růstu plodu a nižší porodnosti.

Stávající právní rámec EU pro chemické látky, zejména nařízení REACH (Nařízení č. 1907/2006) a nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek (CLP) (Nařízení č. 1272/2008), jsou nejpřísnější právní předpisy upravující chemické látky, které ovlivňují průmyslová odvětví na celém světě. Strategie zaměřená na chemické látky navrhuje, aby byl tento rámec posílen cílenými revizemi obou nařízení, které zajistí, že budou k dispozici dostatečné informace o chemických látkách vyráběných nebo dovážených do EU, že látky vzbuzující obavy budou rychle identifikovány a v případě potřeby postupně vyřazeny zejména ze spotřebního zboží.

Komise v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu, která má vytyčit plán opatření vedoucích ke klimatické neutralitě. Cílem je podpora účinnějšího využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění. Součástí je i omezení toxických látek (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019).

Klíčové a sporné body

Strategie má za cíl podpořit inovace v oblasti bezpečných a udržitelných chemických látek a zvýšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. Její součástí je mimo jiné zákaz používání nejškodlivějších chemických látek ve spotřebních výrobcích, jako jsou hračky, výrobky pro péči o děti, kosmetika, detergenty, materiály určené pro styk s potravinami nebo textil, pokud není jejich použití prokazatelně nutné; strategie má také zajistit bezpečnější a udržitelnější používání všech chemických látek.

Dle Komise je nutné řešit zdravotní a environmentální problémy, které způsobují nejškodlivější chemické látky. V tomto duchu strategie stanovuje konkrétní opatření, jak zajistit, aby chemické látky byly bezpečné a udržitelné již od návrhu a přinášely všechny své výhody, aniž by poškozovaly naši planetu a současné i budoucí generace. Součástí toho je i zajištění, aby chemické látky, které nejvíce poškozují lidské zdraví a životní prostředí, nebyly používány, pokud to není nezbytné, zejména ve spotřebitelských výrobcích a s ohledem na nejzranitelnější skupiny, ale také zajištění, aby všechny chemické látky byly používány bezpečnějším a udržitelnějším způsobem.

Komise plánuje několik inovačních a investičních opatření, jež mají chemickému průmyslu při této transformaci pomoci. Ve strategii jsou členské státy upozorňovány na možnost využití facility na podporu oživení a odolnosti k investicím do zelené a digitální transformace průmyslových odvětví EU, včetně chemického průmyslu.

Cílem strategie je výrazně zvýšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými chemickými látkami, se zvláštním zřetelem na zranitelné skupiny obyvatelstva. Mezi hlavní iniciativy patří:

  • postupné ukončení používání nejškodlivějších látek při výrobě spotřebních výrobků, jako jsou hračky, výrobky pro péči o děti, kosmetika, detergenty, materiály určené pro styk s potravinami nebo textilie, není-li jejich použití prokazatelně nezbytné. Mezi tyto látky patří mimo jiné endokrinní disruptory, látky, které narušují imunitní a dýchací systém, a perzistentní látky, jako jsou per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS);

  • minimalizace přítomnosti látek vzbuzujících obavy ve všech výrobcích a jejich nahrazení v maximální možné míře. Prioritou mají být kategorie výrobků s dopady na zranitelné skupiny a s největším potenciálem pro oběhové hospodářství;

  • zaměření na kombinovaný účinek chemických látek prostřednictvím lepšího zohlednění rizika, jež představuje pro lidské zdraví a životní prostředí každodenní expozice široké škále nejrůznějších chemických látek z různých zdrojů;

  • zajištění, aby výrobci a spotřebitelé měli přístup k informacím o obsahu chemických látek a bezpečném používání, prostřednictvím zavedení požadavků na uvádění informací v rámci iniciativy udržitelné výrobkové politiky.

Zvýšení bezpečnosti a udržitelnosti chemických látek je nutností a zároveň obrovskou ekonomickou příležitostí. Cílem strategie je vytvořit podmínky pro zelenou transformaci chemického průmyslu. Nové chemické látky a materiály musí být v co nejvyšší možné míře bezpečné a udržitelné již od návrhu, tj. od výroby do konce životnosti. Strategie obsahuje vizi průmyslu EU, který je schopen celosvětové konkurence v oblasti výroby a používání bezpečných a udržitelných chemických látek.

Opatření mají podporovat průmyslové inovace, aby se takové chemické látky staly normou na trhu EU a kritériem v globálním měřítku. Toho má být dosaženo zejména prostřednictvím:

  • vypracování kritérií bezpečnosti a udržitelnosti již od návrhu a zajištění finanční podpory pro uvádění bezpečných a udržitelných chemických látek na trh a pro jejich používání;

  • zajištění vývoje a používání látek, materiálů a výrobků bezpečných a udržitelných již od návrhu prostřednictvím finančních a investičních nástrojů EU a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

  • výrazného zlepšení prosazování pravidel EU, jak na hranicích, tak na jednotném trhu;

  • zavedení programu EU pro výzkum a inovace v oblasti chemických látek s cílem doplnit chybějící znalosti o dopadech chemických látek, podpořit inovace a ukončit testování na zvířatech;

  • zjednodušení a konsolidace právního rámce EU – mimo jiné např. zavedením zásady „jedna látka, jedno posouzení“, posílením zákazu uvádění na trh bez údajů a zavedením cílených změn nařízení REACH a odvětvových právních předpisů.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude postupně pokračovat v plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu.

Odkazy

V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro methan

  • Aby se EU stala klimaticky neutrálním kontinentem, bude muset snížit emise všech skleníkových plynů.

  • Methan je 2. nejsilnějším skleníkovým plynem a významným zdrojem znečištění ovzduší.

  • Strategie stanovuje postup ke snížení emisí methanu v Evropě a ve světě.

  • Nová strategie pro methan sníží jeho emise ze všech odvětví, zejména z energetiky, zemědělství a odpadového hospodářství.


Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on an EU strategy to reduce methane emissions (COM(2020)663)

Pozadí

Methan je látkou, která silně znečišťuje ovzduší v místě svého vzniku a která způsobuje vážné zdravotní problémy. Pokud má EU splnit cíle, které si v oblasti klimatu vytyčila do roku 2030, a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, má redukování emisí tohoto plynu zcela zásadní význam. Řešení methanových emisí také pomůže naplnit ambici nulového znečištění.

Nová strategie má stanovit postup ke snížení emisí methanu v Evropě a ve světě. Představuje legislativní i nelegislativní opatření v energetice, zemědělství a odpadovém hospodářství, což jsou sektory, které produkují celosvětově zhruba 95 % antropogenních emisí tohoto plynu. Komise chce spolupracovat s mezinárodními partnery EU a s příslušnými odvětvími, aby se podařilo snížit emise v celém dodavatelském řetězci.

Z posouzení dopadů, které bylo vypracováno pro evropský plán dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, vyplynulo, že k ambicióznějšímu snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 je zapotřebí urychleně řešit emise methanu. EU produkuje na svém území 5 % celosvětových emisí tohoto plynu. Coby největší světový dovozce energie a s ohledem na své silné postavení v odvětví zemědělství a odpadů však bude také vybízet k opatřením na mezinárodní úrovni. Snížení celosvětových emisí methanu o 50 % během příštích 30 let by mohlo do roku 2050 zmírnit globální teplotní změnu o 0,18 °C. Jedná se o stěžejní prvek Pařížské dohody.

Klíčové a sporné body

Jednou z priorit strategie je zlepšit měření a vykazování emisí methanu. Úroveň monitorování je napříč odvětvími a členskými státy momentálně různá a rozdíly existují i po světě. Na úrovni EU mají být přijata opatření, aby se zdokonalily normy pro měření, ověřování a vykazování, a Komise bude rovněž podporovat zřízení mezinárodního střediska pro sledování emisí methanu (v partnerství s Programem OSN pro životní prostředí, koalicí pro klima a čisté ovzduší a Mezinárodní energetickou agenturou). Evropský družicový program Copernicus má zlepšit dohled a pomoci odhalit velké producenty emisí ve světě a identifikovat hlavní úniky methanu.

Aby se snížily emise methanu v odvětví energetiky, má být navržena povinnost zlepšit detekci a opravy úniků v plynárenské infrastruktuře a mají být zvažovány právní předpisy, které by zakázaly postupy flérování a odvětrávání. Komise naváže dialog se svými mezinárodními partnery. Prozkoumá možné normy, cíle nebo pobídky pro dovoz energie do EU a nástroje pro jejich prosazování.

Komise má zlepšit vykazování emisí ze zemědělství – zajistit lepší sběr dat a podporovat příležitosti ke snížení emisí s pomocí SZP. Velký důraz má být kladen na sdílení osvědčených postupů, pokud jde o inovativní technologie omezující methan, výživu zvířat a šlechtění. Pomoci má také cílený výzkum v oblasti technologií, řešení blízká přírodě a změna stravovacích návyků. Nerecyklovatelný lidský a zemědělský organický odpad a zbytkové toky je možné využít k výrobě bioplynu, biomateriálů a biochemikálií. Tímto způsobem může venkov získávat další příjmy a současně se předcházet emisím methanu.

V odvětví odpadů Komise zváží další opatření, aby se zlepšilo nakládání se skládkovým plynem – jeho možné zužitkovávání pro energetické účely by se projevilo i v nižších emisích. V roce 2024 mají být přezkoumány relevantní právní předpisy o skládkách. Má-li se zabránit vzniku methanu, je nezbytné minimalizovat skládkování biologicky rozložitelného odpadu. Komise rovněž zváží, zda navrhnout další výzkum v oblasti technologií pro přeměnu odpadů na biomethan.

Předpokládaný další vývoj

Komise přezkoumá nařízení č. 842/2018 o sdílení úsilí a zváží rozšíření působnosti směrnice o průmyslových emisích tak, aby se nově vztahovala i na odvětví produkující methan.

Odkazy

Krátce…

Poslanci chtějí zvýšit cíl redukce emisí do roku 2030 na 60 %

  • Dle EP je třeba stanovit „emisní rozpočet“, tedy zbývající množství skleníkových plynů, které smí EU vyprodukovat, pokud chce splnit cíle Pařížské dohody.

  • Nově má být zřízen nezávislý vědecký orgán pro sledování dosaženého pokroku.

  • Všechny přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva mají být ukončeny nejpozději do roku 2025.

EP 8. 10. 2020 přijal poměrem hlasů 392:161:142 svůj mandát k jednání o evropském právním rámci pro klima. Cílem tohoto právního rámce je přeměnit politické sliby o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 na závaznou právní povinnost a zajistit potřebnou předvídatelnost a transparentnost, aby se občané a podniky mohli na tuto transformaci připravit. Podle poslanců je nutné, aby EU jako celek, ale i každý členský stát jednotlivě, dosáhly klimatické neutrality do roku 2050. Poslanci také upozornili na to, že k tomu bude zapotřebí dostatečné financování. Dále EP požaduje, aby Komise předložila do konce května 2023 řádným legislativním postupem návrh konkrétního způsobu (trajektorie), jak bude uhlíkové neutrality dosaženo. Musí přitom také pracovat s „emisním rozpočtem“, tedy s celkovým zbývajícím množstvím skleníkových plynů, které EU může vyprodukovat nejpozději do roku 2050, má-li v souladu s Pařížskou dohodou omezit zvyšování teploty. Tato trajektorie má být revidována po každém hodnocení na celosvětové úrovni. Poslanci také chtějí, aby vznikla nová Evropská rada pro změnu klimatu. Jednalo by se o nezávislý vědecký orgán, který by posuzoval, jestli je politika pro změnu klimatu jednotná, a monitoroval dosažený pokrok. V současné době usiluje EU o to, aby se emise snížily do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Komise nedávno přijala pozměněný návrh evropského právního rámce pro klima, v němž navrhla zvýšit tento cíl „na alespoň 55 %“. EP tuto laťku nyní dále zvýšil a požaduje snížení emisí o 60 % s tím, že vnitrostátní cíle by se měly zvýšit nákladově efektivním a spravedlivým způsobem. EP rovněž po Komisi žádá, aby na základě posouzení dopadů navrhla průběžný cíl pro rok 2040. Díky němu bude možné ověřit, že je EU na dobré cestě k dosažení cíle, který si vytkla pro rok 2050. Poslanci dále uvádějí, že EU a její členské státy musí postupně ukončit všechny přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva, a to nejpozději do konce roku 2025. V neposlední řadě zdůrazňují, že je třeba bojovat proti energetické chudobě. V roce 2019 přijala Evropská rada rozhodnutí o tom, že EU bude usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Komise pak v březnu 2020 navrhla rámec pro dosažení klimatické neutrality, díky kterému by se z cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stal právně závazný požadavek (více v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie”, Životní prostředí v březnu 2020).

Komise zveřejnila hodnocení stavu přírody v EU

  • Zpráva o stavu přírody je nejucelenějším zdravotním posudkem přírody EU.

  • Dle zprávy 81 % chráněných stanovišť v EU je v nevyhovujícím stavu.

Komise 19. 10. 2020 zveřejnila své nejnovější hodnocení stavu přírody v EU. Je to komplexní přehled současného stavu nejzranitelnějších evropských druhů a stanovišť chráněných předpisy EU o ochraně přírody. Zhoršování stavu přírodních stanovišť a rostlinných i živočišných druhů pokračuje, přičemž příčinou je především intenzívní zemědělství, urbanizace, neudržitelné lesní hospodářství a změny sladkovodních stanovišť. Negativní dopady na ně a na celé populace živočichů má také znečištěné ovzduší, voda a půda, změna klimatu, ale i nezákonná těžba dřeva a lov a rybolov v míře, která je neobhajitelná. Pokud s tím nezačneme něco dělat, dojde nevyhnutelně k dalšímu úbytku biologické rozmanitosti, která je životně důležitá, a to i pro lidské zdraví a prosperitu. Zpráva zdůrazňuje, že pokud má mít plán obsažený v nové strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti reálnou šanci a biodiverzita se má do roku 2030 začít obnovovat, musíme situaci začít řešit. V tomto ohledu bude zcela zásadní, abychom důsledně splnili cíle, jež navrhuje nejen strategie pro biodiverzitu, ale i strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Hodnocení, které vychází z podrobnější odborné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí, ukazuje, že ačkoliv některé chráněné druhy a stanoviště se navzdory silnému ohrožení drží, většina je v celounijním měřítku v nedostatečném nebo špatném stavu a některé vykazují tendenci dále se zhoršovat. Mezi živočišnými druhy se situace stále zhoršuje u ptáků, kteří jsou úzce spojení se zemědělstvím, a největší podíl druhů ve špatném stavu z hlediska ochrany (38 %) je mezi sladkovodními rybami, což je způsobeno především změnami vodních útvarů a toků a vodními elektrárnami. Pokud jde o přírodní stanoviště, pouze 15 % z nich je v dobrém stavu. Přírodě by prospěla obnova rašelinišť a mokřadů, která by navíc významně přispěla i k řešení změny klimatu a vytvořila pracovní místa ve venkovských a okrajových oblastech. Ze zprávy také vyplývá, že cílená ochranná opatření přinášejí výsledky. Populace rysa pardálového, soba karelského či vydry, na které se takové velké ochranné projekty zaměřují, se zotavují. Pozitivní výsledky dál přinášejí i iniciativy v rámci evropského programu LIFE, agro-environmentálními programy v rámci SZP a síť Natura 2000 se svými 27 tis. lokalitami. Tuto činnost je však nutné výrazně rozšířit. Členské státy EU podávají každých 6 let zprávu o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a přírodních stanovišť chráněných směrnicemi EU. Současná zpráva za právě uplynulé období vychází z vůbec největšího a nejrozsáhlejšího sběru dat o stavu přírody v Evropě, jaký byl kdy podniknut. Obsahuje analýzu dat o stavu a trendech týkajících se všech (460) druhů volně žijících ptáků vyskytujících se v EU, 233 druhů stanovišť a téměř 1,4 tis. dalších druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů evropského zájmu.

Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima

  • EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

  • Radě se podařilo dosáhnout mezi členskými státy z velké části dohody o návrhu evropského právního rámce pro klima.
Rada 23. 10. 2020 dosáhla dohody ohledně částečného obecného přístupu k navrhovanému evropskému právnímu rámci pro klima. Cílem návrhu je stanovit v právních předpisech cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050, který v prosinci roku 2019 schválila Evropská rada (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019) . Rada ve svém postoji zdůrazňuje, že při dosahování cíle klimatické neutrality je důležité podporovat spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy i nákladovou efektivnost. Postoj Rady je částečný, protože neupřesňuje aktualizovaný cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jednání na úrovni odborníků byla zahájena v březnu 2020. Rada pozměnila tu část původního návrhu, která Komisi umožňovala stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci trajektorii pro dosažení klimatické neutrality. Namísto toho Rada Komisi žádá, aby po prvním globálním hodnocení podle Pařížské dohody navrhla průběžný cíl pro rok 2040. Rada zachovává koncepci orientační lineární trajektorie, avšak pouze jako nástroj, který má Komisi pomoci při posuzování pokroku. Aby se zajistilo, že EU bude pokračovat v dosažení svého cíle klimatické neutrality, pověřila Rada Komisi, aby do 6 měsíců od každého globálního hodnocení podle Pařížské dohody podala zprávu o fungování evropského právního rámce pro klima. Evropská rada se ve svých závěrech z prosince 2019 dohodla na cíli dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou, jakož i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o výchozí situaci. Komise v březnu 2020 přijala návrh evropského právního rámce pro klima. Návrh je součástí širšího balíku ambiciózních opatření, která Komise oznámila ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019 a v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie”, Životní prostředí v březnu 2020). V září 2020 zveřejnila Komise sdělení o plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, k němuž bylo připojeno komplexní posouzení dopadů. Dále Komise přijala návrh, kterým se její původní návrh týkající se evropského právního rámce pro klima mění tak, aby zahrnoval revidovaný cíl EU snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 % (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020). Evropská rada se rozhodla, že se k této otázce vrátí na svém zasedání v prosinci 2020 s cílem dohodnout se na novém cíli pro snížení emisí do roku 2030.

Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

  • Členské státy znepokojeny celosvětovým tempem úbytku biologické rozmanitosti.

  • Cíle v oblasti biologické rozmanitosti mají být začleněny do budoucích legislativních návrhů.
Rada 23. 10. 2020 potvrdila cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a cíle ochrany přírody a obnovy v této strategii obsažené, které mají přivést biologickou rozmanitost na cestu oživení. Dle přijatých závěrů jsou členské státy znepokojeny celosvětovým tempem úbytku biologické rozmanitosti a uznávají, že je třeba zintenzivnit úsilí řešením přímých a nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti a přírody, jako je nadměrné využívání přírodních zdrojů, změna klimatu, znečištění, invazní nepůvodní druhy a způsob využívání půdy a moří. Rada vyzdvihla skutečnost, že ochrana, zachování a obnova biologické rozmanitosti a zdravých a dobře fungujících ekosystémů přispějí k posílení naší odolnosti a k předcházení vzniku a šíření nových chorob. Závěry obsahují politické pokyny, pokud jde o provádění strategie. Rada ve svých závěrech vyzývá Komisi, aby cíle v oblasti biologické rozmanitosti začlenila do příslušných budoucích legislativních návrhů. Rovněž znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné tyto cíle plně začlenit i do dalších odvětví, jako jsou například zemědělství, rybolov a lesnictví, a zajistit v těchto oblastech soudržné provádění opatření EU. Rada vítá cíl vytvořit soudržnou síť účinně spravovaných chráněných území a chránit nejméně 30 % pevninských a 30 % mořských oblastí EU. Zdůrazňuje, že se jedná o cíl, kterého by měly členské státy dosáhnout společně, přičemž se do tohoto společného úsilí zapojí všechny členské státy a zároveň se zohlední vnitrostátní podmínky. Tato síť by měla vycházet ze soustavy Natura 2000 a měla by být doplněna vyhlášením dalších území členskými státy. Rada zdůraznila, že nový evropský rámec správy v oblasti biologické rozmanitosti musí respektovat zásadu subsidiarity a že všechny příslušné návrhy by měly být připravovány a vypracovávány ve spolupráci s členskými státy. Znovu potvrdila, že EU je odhodlána jít příkladem při řešení globální krize v oblasti biologické rozmanitosti a při vytváření ambiciózního nového celosvětového rámce OSN pro biologickou rozmanitost na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2021. Členské státy si dále přejí, aby byla významná část 30 % rozpočtu EU a výdajů EU v rámci Next Generation EU určených na opatření v oblasti klimatu investována do biologické rozmanitosti a přírodě blízkých řešení rozvíjejících biologickou rozmanitost (více v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019, v příspěvku „Rada přijala závěry na ochranu lesů”, Životní prostředí v prosinci 2019 a v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti, Životní porstředí v záčí 2020).

Rada přijala přísné minimální normy jakosti vod

  • Rada zavedla hygienické požadavky na materiály, které jsou v kontaktu s pitnou vodou.

  • EU se podařilo navrhnout aktualizaci norem jakosti vody, zavést přístup k monitorování jakosti vody založený na posouzení rizik a zlepšit informace o jakosti vody poskytované spotřebitelům.
Rada 23. 10. 2020 přijala postoj v 1. čtení k revizi návrhu směrnice o pitné vodě, a to na základě kompromisu, jehož bylo dosaženo při jednáních mezi Radou a EP (více v příspěvku „Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU”, Životní prostředí v únoru 2018). V rámci nových pravidel se aktualizují normy jakosti pro pitnou vodu a zavádí se nákladově efektivní přístup k monitorování jakosti vody založený na posouzení rizik. Rada rovněž zavedla hygienické požadavky na materiály, které jsou v kontaktu s pitnou vodou, jako je například potrubí. Cílem je zlepšit kvalitu těchto materiálů, a chránit tak lidské zdraví, jakož i předcházet kontaminaci. Práce na revizi směrnice je výsledkem vůbec první úspěšné evropské občanské iniciativy, která se týkala práva na vodu „Right2Water“. Komise přijala návrh přepracovaného znění směrnice o pitné vodě 1. 2. 2018. Rada přijala svůj postoj k návrhu v březnu 2019. V prosinci 2019 bylo mezi Radou a EP dosaženo předběžné dohody, kterou v únoru 2020 potvrdil Coreper (více v příspěvku „Rada a EP se dohodli na revizi směrnice o pitné vodě”, Životní prostředí v prosinci 2019). Postoj Rady bude předán EP, aby se o něm poté hlasovalo ve Výboru ENVI a následně jako poslední krok i na plenárním zasedání EP.

Přírodu sužují rekordní požáry

  • Údaje a poznatky o rizicích a ohniscích lesních požárů pomáhají zlepšovat prevenci a připravenost, ale také rychleji a účinněji reagovat v případě požárů.

  • Zprávy o lesních požárech v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe jsou jedinečným zdrojem informací pro subjekty odpovědné za zvládání požárů.

Společné výzkumné středisko Komise 30. 10. 2020 předložilo 20. výroční zprávu o lesních požárech v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe za rok 2019. Rok 2019 byl z hlediska lesních požárů celosvětově nejhorší v nedávné historii: v Evropě shořelo více než 400 tis. hektarů přírodního území a požáry zasáhly rekordně vysoký počet chráněných přírodních oblastí. Délku a intenzitu nebezpečí požárů v Evropě podle zprávy nadále ovlivňuje změna klimatu. Do března 2019, tedy ještě před vypuknutím „sezóny požárů“ ve většině zemí, již v EU celkem shořela větší plocha, než kolik činí roční průměr za posledních 12 let. Díky lepší připravenosti a účinnější reakci se však sezóna 2019 zařadila mezi nejlepší, pokud jde o předcházení nehodám a ztrátám na životech. Z informací od jednotlivých zemí vyplývá, že v roce 2019 zaznamenaly nejvyšší počet požárů v EU Španělsko, Portugalsko a Polsko. Zemí s největšími škodami na chráněných oblastech bylo podle Evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS) v roce 2019 Rumunsko (73 444 ha spálené plochy). Požáry silně zasáhly evropské chráněné oblasti Natura 2000: v roce 2019 shořelo v těchto zónách klíčového významu pro biologickou rozmanitost 159 585 ha, téměř 1/2 celkové spálené plochy v EU. Sezóna 2019 však byla jednou z nejlepších z hlediska předcházení nehodám a ztrátám na životech: v zemích zahrnutých do zprávy za rok 2019 došlo v důsledku lesních požárů pouze ke 3 úmrtím. Rychlé mapování v rámci služby programu Copernicus pro podporu krizového řízení bylo v roce 2019 na pomoc v boji proti lesním požárům aktivováno celkem 35x, což představuje dosud nejvíce aktivací za rok. Mechanismus civilní ochrany EU byl v roce 2019 v souvislosti s lesními požáry aktivován 5x a byl posílen kapacitami rescEU, čímž vznikla nová evropská rezerva, která zahrnuje protipožární letadla a vrtulníky. Strategie v oblasti biologické rozmanitosti navržená v květnu 2020 jako součást Zelené dohody pro Evropu obsahuje opatření, která mají zlepšit zdraví evropských lesů a posílit naši odolnost vůči lesním požárům, a zahrnuje cíl vysadit do roku 2030 nejméně 3 mld. stromů. Společné výzkumné středisko Komise významně přispívá ke snižování rizika přírodních katastrof v EU i na celém světě, a to díky rozvoji a provozu systému EFFIS a globálního informačního systému o lesních požárech (GWIS). Zprávy o lesních požárech v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe jsou jedinečným zdrojem informací pro subjekty odpovědné za zvládání požárů a tvůrce politik v EU i v sousedních zemích. Přinášejí oficiální statistiky o dopadech požárů, které každoročně předkládají požární správy v těchto zemích.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality