Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021

Krátce…

EP schválil dodatečné financování pro nejchudší osoby

EP 21. 1. 2021 hlasoval pro zpřístupnění dalších zdrojů v letech 2021 a 2022 s cílem poskytovat jídlo a základní pomoc nejchudším osobám. EP hlasoval poměrem 649:7:31 a schválil dohodu o nařízení FEAD, které bylo dosaženo s členskými státy v prosinci 2020 (více v příspěvku „Rada schválila opatření na pomoc nejchudším občanům EU”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Upravené nařízení umožňuje členským státům i nadále využívat dodatečné finanční prostředky poskytnuté na obnovu po COVID-19 v rámci iniciativy REACT-EU v letech 2021 a 2022. Členské státy mají moci rozhodnout zvýšit zdroje poskytované v nařízení FEAD pro potravinovou pomoc a další základní pomoc pro ty, kteří to nejvíce potřebují. Rada musí text schválit také formálně. Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) ve výši 3,8 mld. € byl zaveden v roce 2014 jako akce EU na zmírnění nejhorších forem chudoby a na podporu sociální soudržnosti v Evropě. Z fondu každý rok těží přibližně 13 mil. lidí, včetně přibližně 4 mil. dětí. Pandemie COVID-19 a její ekonomické důsledky zhoršily situaci u více než 20 % populace EU. Více osob je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, prohloubily se také sociální rozdíly a zvýšila se míra nezaměstnanosti a nerovnosti.

EP chce zajistit více práv pro občany EU

EP 21. 1. 2021 přijal 2 usnesení, ve kterých (1) vyzývá EU, aby uznala přístup k důstojnému a dostupnému bydlení jako vymahatelné lidské právo a prosazovala opatření k vymýcení bezdomovectví; (2) požaduje zákon EU, který pracovníkům zaručuje právo digitálně se odpojit od práce, aniž by čelili negativním dopadům. Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 352:179:152 a je v něm uvedeno, že slušné bydlení zahrnuje přístup k čisté a vysoce kvalitní pitné vodě, odpovídající hygienická a hygienická zařízení, napojení na kanalizaci a vodní sítě. Právo na přiměřené bydlení je dle EP základním lidským právem, které by mělo být zakotveno ve vnitrostátním a evropském právu, tvrdí poslanci. Dle poslanců by na úrovni EU měly být zavedeny minimální povinné požadavky na obytné domy, které zahrnují zdravou kvalitu vnitřního ovzduší a jsou v souladu s pokyny WHO, naléhají poslanci. Rovněž EP vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly snižování emisí a zvyšovaly energetickou účinnost prostřednictvím renovace domů. Poslanci rovněž vyzývají členské státy a regionální a místní úřady, aby přijaly právní předpisy na ochranu práv nájemců a vlastníků. Bydlení se považuje za dostupné, pokud zbývající rozpočet je dostatečný k pokrytí dalších nezbytných výdajů. Tato hranice je v současné době stanovena na 40 %, více než 1/4 evropských nájemců v komerčním bydlení utrácí ovšem vyšší procento svých příjmů. Poslanci poměrem hlasů 472:126:83 vyzvali Komisi, aby navrhla zákon, který umožní těm, kteří pracují digitálně, odpojit se mimo svou pracovní dobu. Rovněž by měly být stanoveny minimální požadavky na práci na dálku a vyjasněny pracovní podmínky, hodiny a doby odpočinku. Přestože práce z domova byla nástrojem, který pomáhal chránit zaměstnání a podnikání během krize COVID-19, kombinace dlouhé pracovní doby a vyšších požadavků vede k více případům úzkosti, deprese, syndromu vyhoření a dalších problémů duševního a fyzického zdraví. Poslanci odvozují právo na odpojení od základního práva, které umožňuje pracovníkům mimo pracovní dobu zdržet se pracovních úkolů – jako jsou telefonní hovory, e-maily a další digitální komunikace. Členským státům EP doporučuje, aby přijaly opatření umožňující pracovníkům toto právo využívat, mimo jiné prostřednictvím kolektivních smluv mezi sociálními partnery.

EU se zabývá tím, jak řešit důsledky stárnutí obyvatelstva

Komise 27. 1. 2021 představila Zelenou knihu o stárnutí, která zahajuje rozsáhlou politickou diskusi o problémech a příležitostech, které EU přináší stárnutí společnosti. Současná Komise zařadila demografii mezi priority politického programu EU. Zpráva Komise z června 2020 o dopadu demografických změn ukázala, že za posledních 50 let se střední délka života při narození zvýšila u mužů i žen přibližně o 10 let. Zelená kniha o stárnutí je prvním výsledkem této zprávy a zahajuje diskusi o hlavních otázkách souvisejících se stárnutím v Evropě. Po ní bude následovat dlouhodobá vize pro venkovské oblasti, která se bude rovněž zabývat otázkou vylidňování. Zelená kniha ukazuje, jak tento výrazný demografický trend ovlivní hospodářství a společnost, a vyzývá veřejnost, aby ve veřejné konzultaci vyjádřila své názory na to, jaká by měla být reakce na tento trend. Konzultace bude probíhat po dobu 12 týdnů. Zelená kniha vytváří rámec pro diskusi o stárnutí populace tím, že uvádí rychlost a rozsah demografických změn v naší společnosti, dopad, který mají tyto změny na naše politiky, a zároveň i otázky, na které je třeba se při naší reakci zaměřit. K tomu patří všechny možné aspekty od podpory zdravého životního stylu a celoživotního učení až po posílení systémů zdravotnictví a pečovatelské péče o starší obyvatele. Zelená kniha zdůrazňuje, že je nutné získat více pracovních sil, upozorňuje na příležitosti k vytváření pracovních míst a zabývá se dopadem stárnutí na naši profesní dráhu, blahobyt, důchody, sociální ochranu i produktivitu. V nadcházejících desetiletích se bude počet starších lidí v EU zvyšovat. V současné době je obyvatel starších 65 let 20 % a do roku 2070 by to mělo být 30 %. Podíl osob starších 80 let by se měl více než zdvojnásobit a do roku 2070 dosáhnout 13 %. Podobně se očekává, že počet osob, které mohou potřebovat dlouhodobou péči, vzroste z 19,5 mil. v roce 2016 na 23,6 mil. v roce 2030 a 30,5 mil. v roce 2050 (EU-27). Veřejné konzultace se mohou zúčastnit zainteresovaní občané a organizace ze všech členských států, a to i na regionální a místní úrovni. Výsledky konzultace pomohou určit, jakou podporu lidé, jejich regiony a komunity potřebují. Komise na jejich základě zváží možnou politickou reakci, kterou by posílila úsilí členských států a regionů při řešení otázek souvisejících se stárnutím obyvatelstva.

Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €

Komise 27. 1. 2021 vydala v rámci nástroje EU SURE sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. € na pomoc při ochraně pracovních míst a pracujících. Tuto emisi tvořily 2 dluhopisy, přičemž 10 mld. € je splatných v červnu 2028 a 4 mld. € v listopadu 2050. Po dluhopisech byla mezi investory vysoká poptávka, což Komisi opět umožnilo získat velmi dobré cenové podmínky. Ty se předávají přímo členským státům EU. Sedmiletý dluhopis byl oceněn se záporným výnosem –0,497 %. To znamená, že z každých 105 €, které členské státy obdrží, splatí v okamžiku splatnosti dluhopisu 100 €. Výhodná záporná úroková sazba se tedy přímo přenáší na členské státy, jimž se poskytují úvěry metodou „back-to-back“. Dluhopis s 30letou splatností byl oceněn mírně pozitivním výnosem ve výši 0,134 %, což je pro tuto splatnost vynikající výsledek. Jednalo se o 4. emisi dluhopisů v rámci programu EU SURE. Díky prvním 3 emisím z období mezi koncem října a koncem listopadu 2020 dosud obdrželo 15 členských států EU v rámci nástroje SURE téměř 40 mld. € ve formě půjček „back-to-back“. V průběhu roku 2021 bude Komise vydáním dluhopisů EU SURE usilovat o získání dalších 35 mld. €. V průběhu roku 2021 má Komise rovněž zahájit půjčování v rámci nástroje na podporu oživení NextGenerationEU ve výši 750 mld. € (v cenách roku 2018). Jeho cílem je pomoci vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu. V rámci nástroje SURE již Rada schválila finanční podporu ve výši 90,3 mld. € pro 18 členských států. Po 3 vydáních nástroje SURE Komise v roce 2020 vyplatila celkem 39,5 mld. € 15 členským státům EU: Itálii, Španělsku, Polsku, Řecku, Chorvatsku, Litvě, Kypru, Slovinsku, Maltě, Lotyšsku, Belgii, Rumunsku, Maďarsku, Portugalsku a Slovensku. Tato částka za rok 2020 byla získána ve 3 operacích provedených v říjnu 2020 a dvakrát v listopadu 2020 (více v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020 a v příspěvku „EU podnikla další pokrok v rámci nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2020). Všechny dluhopisy vydané v rámci programu SURE byly do značné míry nadhodnoceny, konkrétně 11,5x až 13x, což vedlo k velmi příznivým cenovým podmínkám. Dluhopisy, které EU vydává v rámci nástroje SURE, nesou označení „sociální dluhopisy“. To dává investorům jistotu, že mobilizované finanční prostředky budou sloužit skutečně sociálnímu cíli. Získané finanční prostředky se poskytují přijímajícím členským státům ve formě úvěrů, které jim pomohou pokrýt náklady přímo související s financováním vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření v reakci na pandemii.

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o ESF+

Rada a EP 28. 1. 2021 dosáhly politické dohody o návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), jenž je součástí rozpočtu EU na období 2021–2027 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027”, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Fond ESF+, který má k dispozici celkové finanční krytí ve výši téměř 88 mld. € (v cenách roku 2018), bude podporovat investice do vytváření pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy, jakož i sociální začleňování, přístup ke zdravotní péči a opatření pro vymýcení chudoby v EU. ESF+ má být hlavním nástrojem EU zaměřeným na investice do lidí. Jeho cílem je přispět k utváření sociálnější a inkluzivnější Evropy (více v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstanost a sociální věci v lednu 2020). Má pomoci členským státům řešit krizi způsobenou pandemií koronaviru a dosáhnout vysoké míry zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a kvalifikované a odolné pracovní síly připravené na přechod na zelenou a digitální ekonomiku. ESF+ tak finančně podporuje provádění zásad evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím opatření v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností a sociálního začleňování. V rámci politické dohody má ESF+: (1) investovat do mladých lidí, kteří byli obzvláště tvrdě zasaženi sociálně-ekonomickou krizí způsobenou pandemií koronaviru. Členské státy, v nichž podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET, ve věku 15–29 let), překračuje unijní průměr, by měly vyčlenit alespoň 12,5 % svých zdrojů z ESF+ na pomoc těmto mladým lidem při získávání kvalifikace nebo hledání kvalitního zaměstnání. Všechny ostatní členské státy musí vyčlenit odpovídající částku ze svých zdrojů z ESF+ na cílená opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Komise vyzývá členské státy, aby využily této i jiných stávajících možností financování k dalšímu navýšení investic do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí; (2) podporovat nejzranitelnější osoby, jež ztratily zaměstnání a snížil se jim příjem: členské státy budou muset přidělit alespoň 25 % svých zdrojů z ESF+ na podporu sociálního začleňování; (3) poskytovat potraviny a základní materiální pomoc nejchudším osobám: do ESF+ bude začleněn stávající Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Všechny členské státy na tento cíl vyčlení alespoň 3 % svých zdrojů z ESF+; (4) investovat do dětí, které zasáhla krize: členské státy, v nichž míra dětské chudoby překračuje unijní průměr, by měly k řešení tohoto problému využít alespoň 5 % svých zdrojů z ESF+. Všechny ostatní členské státy musí vyčlenit odpovídající částku ze svých zdrojů z ESF+ na cílená opatření zaměřených na boj proti dětské chudobě a Komise vyzývá členské státy, aby využily této i jiných stávajících možností financování k dalšímu navýšení investic do boje proti dětské chudobě; (5) přímo podporovat sociální inovace prostřednictvím své nové složky Zaměstnanost a sociální inovace, na kterou je vyčleněno 676 mil. €. V návaznosti na politickou dohodu mají EP a Rada nařízení o ESF+ formálně schválit, aby mohlo vstoupit v platnost.