22.07.2005
Spokojenost. To je převažující pocit českých europoslanců po ročním působení v Bruselu a ve Štrasburku. Řada z nich získala významné funkce.
Spokojenost. To je převažující pocit českých europoslanců po ročním působení v Bruselu a ve Štrasburku. Naprostá většina z nich našla své místo v odborných výborech i politických klubech, zabrala se do té či oné problematiky. Některé je vidět více, jiné skoro nikdy, žádný by však nepřiznal, že se v EP minul posláním.
Richarda Falbra potěšilo, že se mu povedlo přispět k „pohřbení“ směrnice o pracovní době. „Podílel jsem se na přípravě pozměňovacích návrhů. Jako bývalý odborář vím, oč jde, mám o tom své přesné představy.“ Na druhé straně se nehlásí k těm, kdo v EP brojí proti jakémukoli zpružňování pracovního trhu. Podle svých slov bezmezně neobdivuje britský model, uznává ovšem, že v některých oblastech dosahuje dobrých výsledků.
Část českých europoslanců se již dokonce podílí na evropské legislativě. Milan Cabrnoch (ODS), Jiří Maštálka (KSČM) či Petr Duchoň (ODS)se totiž stali zpravodaji svých výborů pro určité výseče legislativy. Perličku mezi všemi poslanci představuje Hynek Fajmon (ODS), který proslul vysokým počtem interpelací adresovaných Evropské komisi.
Mezi poslanci proslula i místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která získala určitý věhlas rozhodným a zatím marným bojem proti otevření evropského trhu čínskému textilu. Nezanedbatelnou roli v EP hrál i jeho místopředseda Miroslav Ouzký (ODS).
Vladimír Remek (KSČM) se stal zaníceným stoupencem výstavby prvního zkušebního reaktoru na jadernou fúzi, což neodpovídá zcela stanovisku jeho politického klubu. Objížděl evropské jaderné elektrárny, zabýval se však i alternativními zdroji a usiloval o hlubší propojování evropského a ruského výzkumu vesmíru.
Do boje za lepší podmínky pro využívání fondů EU v Česku a dalších nových členských zemích se položil Oldřich Vlasák (ODS), zatímco Jan Březina (KDU-ČSL) usiloval o co nejvýhodnější znění směrnice o reformě cukerného režimu pro české pěstitele. Jan Zahradil, šéf devítičlenné skupiny poslanců ODS, pojímal své působení hlavně politicky. „Vyslovených výher z hlediska pravicově liberálního názoru jsme za ten rok moc nezaznamenali, spíše vítězila druhá strana. Je to dáno tím, že parlament je v tomto volebním období založen na velké hlasovací koalici Evropské lidové strany a socialistů.“
Josef Zieleniec (SNK), který patří do „vlastní“ rodiny ELS, si spíše pochvaluje změnu atmosféry, kterou do EP vnesli poslanci z nových zemí; promítla se i do práce jeho zahraničního výboru. „Například na Ukrajině Evropská unie výrazně zasáhla do vnitřního měření sil ve prospěch demokratické opozice. Její postup silně ovlivnil parlament, tedy zahraniční výbor.“ Sám se intenzivně angažoval ve prospěch posunu v nazírání jak na vztahy se Spojenými státy, tak s Ruskem.
V zahraničním výboru se v červenci uhnízdila i Zieleniecova kolegyně v ELS Jana Hybášková (ED); byla nemálo hrdá na to, že její přestup z méně prestižního rozvojového výboru podpořili kolegové z německé CDU. „Měla jsem štěstí, že se mi podařilo najít přesně obor, kde jsem mohla využít své profesní zkušenosti. Bezpečnost na Blízkém východě, boj s terorismem, islám, vstup Turecka do EU, to všechno jsou dnes eminentní priority, na kterých mohu pracovat,“ líčí svou radost velmi aktivní předsedkyně delegace EP ve výboru EP-Izrael.
Místopředseda výboru pro průmysl, dopravu a energetiku Miloslav Randsdorf (KSČM) se pochlubil, že to byl on, kdo rozvířil diskusi o cenách spojení mobilními telefony při cestování po Evropě (roaming); parlament přiměl nakonec Evropskou komisi, aby začala jednat s operátory o změně pravidel. „Je to odírání klientů, v rozporu se všemi principy, na kterých je EU postavena.“
Ze slov poslanců tedy vyplývá, že jsou se svou činností v EP spokoji. Přiznali by však opak?
