Petr Kratochvíl
Nakladatel Portál 2008
Publikace nazvaná Teorie evropské integrace Petra Kratochvíla je správným krokem k popularizaci teoretického myšlení v oblasti českých evropských studií, zároveň je živým přínosem pro domácí uvažování o EU v té nejobecnější rovině.
ANOTACE
Zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů a přednášející na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Petr Kratochvíl napsal stručnou a pečlivě strukturovanou učebnici teorie evropské integrace.
Kniha je rozdělena do čtrnácti kapitol, z nichž první tři se věnují obecným problémům teoretického myšlení ve společenských vědách a vztahu teorie a historie. Následující kapitoly postupně probírají jednotlivé teorie evropské integrace nebo myšlenkové školy. Tyto kapitoly jsou řazeny chronologicky podle toho, kdy daná teorie nabyla poprvé na významu. Každá kapitola je pak ještě rozčleněna na úvodní shrnutí pojmů, klíčové termíny, vlastní popis teorie a jejího vývoje, shrnutí argumentů kritizujících danou teorii, a nakonec každé kapitoly jsou řazeny kontrolní otázky a seznam použité literatury.
Cílem publikace bylo podle autorových slov v úvodu zaplnit dvě mezery: poskytnout českým studentům společenských věd dosud chybějící přehlednou učebnici a zároveň napomoci tomu, aby se česká evropská studia více zaobírala teoretickou stránkou uvažování o EU.
Oba cíle je snad možné shrnout pod pojem zpřístupnění nebo popularizace: kniha nepřináší žádnou novou původní teorii, ale předkládá popis vývoje teoretického myšlení o evropské integraci a rozebírá díla jednotlivých teoretiků evropské integrace a jejich koncepty.
Kratochvílova kniha budí dojem dlouho promýšlené knihy, a je nejen velmi kompaktní a přehledná, ale také zábavná a srozumitelná. Možná i kvůli snaze nepřesáhnout rozsah stručné příručky nebyl ale autor úplně důsledný – chybí nejenom shrnující závěr, ale také zmínka o českých autorech, jejich knihách a článcích. Kratochvíl sice upozorňuje (na str. 14), že odkazuje pouze na nejdůležitější díla v oboru, která jsou bez výjimky od anglicky píšících autorů, ale neupozornit na články těch českých autorů, kteří se teorií zabývají nebo z jednotlivých teoretických škol vycházejí, i kdyby šlo spíše o autory z oblasti mezinárodních vztahů nebo politologie, to je velká škoda.
V jednotlivých kapitolách pojednávajících o vlastních teoriích evropské integrace se Kratochvílovi podařilo skloubit přehlednost s nutností vykládat jednotlivé teorie s přihlédnutím k jejich specifikům. Přestože je tak například federalismus možné chápat spíš jako politický program než teorii a třeba sociální konstruktivismus nebo postmodernismus jsou složité a velmi široké myšlenkové proudy zasahující do mnoha oblastí, jednotné rozdělení kapitol dokáže tyto rozdíly pojmout a autor se je nesnaží setřít, ale naopak je poctivě vysvětluje.
Zejména podkapitola „Kritika“ je velmi přínosná a u každé teorie předkládá argumenty používané jejími odpůrci, čímž nejenom problematizuje právě vysvětlené pojmy, ale hlavně zasazuje danou teorii do vztahů k ostatním školám a teoriím a tím pomáhá vytvořit celistvý pohled na vývoj oboru.
Pokud knihu srovnáme s u nás nejdostupnější anglicky psanou příručkou Bena Rosamonda (Theories of European Integration, Palgrave, New York 2000), je Kratochvílova příručka méně ambiciózní – popis teorií je méně detailní, nevěnuje se tak zevrubně vztahu teorie evropské integrace a teorie mezinárodních vztahů nebo mezinárodní politické ekonomie, nezabývá se tolik obecným problémem hodnocení teorie ve společenských vědách a také tolik nezkoumá jednotlivá teoretická díla o EU nejnovějšího data. Členění Kratochvílovy knihy také víc kopíruje jednotlivé teorie, Rosamondovo členění je spíše tématické.
Kratochvílova kniha je důležitým krokem ve snaze vnést do českého uvažování o Evropské unii více pořádku a přispět k tomu, aby znalost vlastních teoretických východisek a předpokladů byla pro české studenty a autory v oboru samozřejmostí.
Petr Kratochvíl: Teorie evropské integrace, vydání první, 224 stran, Portál 2008.
Pro Euroskop napsal Matouš Bořkovec, západoevropská studia FSV UK