10.08.2005
Rozšíření EU o nové postkomunistické státy neotevřelo bránu vysokému přílivu levné pracovní síly do zemí, které uvolnily svůj pracovní trh.
Rozšíření Evropské unie o nové postkomunistické státy v minulém roce neotevřelo bránu vysokému přílivu levné pracovní síly do bohatších zemí EU. Ukazuje to studie o lidských právech, kterou vypracovala organizace European Citizen Action Service.
Příliv pracovníků byl podle studie řízený a zemím, které svůj pracovní trh plně otevřely novým členským zemím, přinesl ekonomický prospěch. „Lidé, kteří předpokládali silný příliv levné pracovní síly ze střední a východní Evropy do bohatých zemí EU, se mýlili,“ uvedl ředitel organizace Tony Venables.
Například Velké Británii, která svůj pracovní trh plně otevřela spolu s Irskem a Švédskem, přinesli noví pracovníci ekonomice zhruba 897 milionů eur, a to vše bez zatížení sociálního systému nebo zvýšení nezaměstnanosti, uvádí se ve studii. Naopak země, které svůj pracovní trh nechaly uzavřený (Německo, Francie), podle studie riskovaly rozšíření „černého trhu“ a riziko neplacení daní nelegálními pracovníky. Studie ovšem přesné údaje o černém trhu nezveřejňuje, protože jsou tato čísla velmi těžce odhadnutelná.
Studie, která analyzovala údaje z 20 členských zemí EU, dále ukazuje, že pracovníci, jež byli nově zaměstnáni ve VB, Irsku nebo Švédsku, netvořili ani 1 procento celkové pracovní síly. Pro východoevropské imigranty je podle studie typické mládí, v nové zemi žijí bez rodiny a jen po určitou dobu, a vydělané peníze si zpravidla vezou zpět do mateřské vlasti.
Ve starých zemích EU však stále přetrvává přesvědčení, že rozšíření unie přineslo vyšší nezaměstnanost a stagnaci ekonomického růstu. „Stále přetrvává obrovský rozdíl mezi představou veřejnosti a skutečností,“ uvedl Venables. Obavy z rozšíření unie již hráli roli při neúspěšných referendech o přijetí euroústavy ve Francii a Nizozemsku.
Podle evropského práva mohou lidé z členských zemí EU pracovat v kterékoliv zemi unie. Noví členové unie však byli přinuceni přijmout opatření, která omezují volný pohyb pracovních sil některých zemích unie až po 7 let po jejich vstupu do unie. Evropská komise má v plánu příští rok navrhnout zkrácení těchto omezení, konečné rozhodnutí však bude na národních vládách.
