17.08.2005
Nová bulharská vláda, která se své funkce ujme po sedmi týdnech vyjednávání od voleb a po včerejším schválení parlamentem, začne svoji práci úklidem.
Nová bulharská vláda, která se své funkce ujme po sedmi týdnech vyjednávání od voleb a po včerejším schválení parlamentem, začne svoji práci úklidem. A to doslova. Doba povolebního hašteření, vytváření a rušení koalic, jež nakonec vyústilo ve velkou koalici socialistů (bývalých komunistů), centristů bývalého cara Simeona a strany turecké menšiny, je téměř shodná s dobou největších záplav a dešťů, jaké Bulharsko zažilo od konce druhé světové války.
V troskách je řada železnic a silnic, které se budou opravovat několik let. Podle listu Sega je například ohrožen i začátek školního roku ve stovkách obcí a měst zasažených velkou vodou. Špatné počasí nadále trvá.
Podobně tristní je předpověď pro vstup Bulharska do EU, který se má uskutečnit v roce 2007. Bulharsko společně s Rumunskem čeká v říjnu hodnocení Evropské komise, které bude pro vstup klíčové, jinak hrozí odklad vstupu o rok. Zdlouhavá jednání o vládě a odklad reforem justice a státní správy nahrávají odložení. Na rychlé schválení čeká třicet zákonů.
„Prvním a nejdůležitějším cílem vlády musí být členství v Evropské unii. Existuje reálné nebezpečí, že bulharské členství bude o rok odloženo,“ řekl nový premiér, socialista Sergej Stanišev.
V průzkumu mezi evropskými experty, který udělala agentura Reuters začátkem srpna, dostalo Bulharsko na vstup do EU v roce 2007 sedmdesátiprocentní šanci, v květnu to bylo ještě 90 procent.
Socialisté získali v červnových volbách 31 procent hlasů především kvůli nespokojenosti Bulharů s vládou bývalého cara Simeona v sociální oblasti, i když ekonomicky to podle expertů byla nejschopnější vláda od pádu komunismu.
Osmimiliónová země je však v přepočtu na hlavu nejchudší oficiální kandidátskou zemí, vyjma Turecka. Bulhaři také vidí svoji budoucnost černěji než průměrní obyvatelé EU, jak vyplývá z červencového průzkumu Eurobarometru. Zlepšení situace v příštích dvanácti měsících očekává v průměru 34 procent obyvatel EU, zatímco jen 22 procent Bulharů.
„Nová koalice se bude muset soustředit na boj proti korupci, na reformy právního řádu včetně nového trestního zákona,“ shrnul hlavní úkoly nové vlády Gabriel Partos, analytik stanice BBC.
Bulharští pozorovatelé se obávají, zda dlouhé rozhovory a etnické napětí nezpochybnily stav demokracie. „Demokracie v Bulharsku je jen zdánlivá. Není mrtvá, ale je čistě formální,“ napsala Ljuboslava Rusevová v listu Dnevnik.
Obavy na Západě vzbudil úspěch ultranacionalistického hnutí Ataka, které získalo osm procent hlasů a při včerejší ostré debatě v parlamentu jeho předseda Volen Siderov napadl slovně prezidenta Georgi Parvanova tak, že musel být vyveden ze sálu a schůze přerušena. V Bulharsku se nyní začalo více mluvit o soužití s menšinami, především s Turky a Romy.
Devětatřicetiletému premiéru Staniševovi, který na papíře bude mít v parlamentu většinu 169 hlasů ze 240, pozorovatelé prorokují hlavně složité vztahy uvnitř postkomunistů, jejichž konzervativní křídlo je proti reformám. Čeká se, že jedním z prvních Staniševových kroků bude stažení 450 bulharských vojáků z Iráku.
