24.08.2005
Britské personální agentury nabízení stále častěji volná místa dentistům z nových členských zemí Evropské unie.
Britský zubař Paul McGlone pracuje ve své vesnické ordinaci v hrabství Kent 33 let – a stejnou dobu podle svých slov čeká, až úřady naleznou vyhovující model pro financování zubních lékařů.
McGlone se domnívá, že vláda neměla dlouhé roky zájem se problémy zabývat. Proto zubaři dědí nevyhovující systém plateb. A málo peněz na školství. Proto také stomatologů neustále ubývalo, takže dnes Britové obíhají značný počet ordinací, než se dočkají odpovídající péče. V zemi chybí asi 1850 zubních lékařů.
„Moje generace odchází do důchodu,“ řekl McGlone stanici BBC. „Přes všechny sliby nemáme dostatek absolventů.“ Problém je podle něj velmi naléhavý. Vzdělání nového zubního lékaře trvá v Británii sedm let. I když vláda okamžitě zareaguje, stejně potrvá léta, než se situace zlepší.
S podobným problémem zápolí i české ordinace. Podle odhadů opustí v příštích pěti letech v Česku svou praxi na dva tisíce lékařů, ve stejné době jich dostuduje 500, takže jich může ubýt až 1500. Česká stomatologická komora proto žádá vládu, aby vyčlenila více peněz na univerzity. To samé chtějí i zubaři v Británii.
Způsob financování je tam odlišný. „V Británii je patrný nedostatek zubních lékařů především v sektoru státem financované péče, privátní sektor posiluje,“ uvedl nedávno profesní časopis České stomatologické komory LKS.
Britský Státní zdravotní systém (NHS) získává prostředky z daní a zajišťuje veškerou základní péči. V poslední době sílí tlak, aby pacienti více přispívali z vlastních prostředků. Vláda tvrdí, že nový systém plateb bude průhlednější a přinutí rovněž pacienty k větší odpovědnosti.
To prosazuje i Česká stomatologická komora. „Cena jedné plomby se pohybuje okolo 400 korun. To rozhodně není částka, která by dělala z našich občanů chudé,“ řekl na květnovém sněmu komory její prezident Jiří Pekárek. Česká pojišťovna přitom dnes hradí lékařům nejvýše třetinu této částky.
Dnes už platí Britové asi 80 procent nákladů z vlastní kapsy, zbytek pochází z prostředků NHS. Z toho se vymyká soukromý sektor s přímými platbami, který sdružuje asi pět procent lékařů. Stále více lékařů přitom přechází do soukromého sektoru.
„Státní systém je zatížen přílišnou byrokracií, lékař pak tráví čas vyplňováním formulářů,“ tvrdí McGlone.
Navíc: péče o pacienty je stále kvalifikovanější a náročnější, pacient tráví delší dobu v křesle. A to problém prohlubuje, lékař zvládne menší počet pacientů.
Ve státním systému je tak nyní registrována jen polovina Britů. Především chudší venkovské oblasti pociťují naléhavý nedostatek zubařů. Podobný problém rezonuje i u nás: když například v čtyřtisícové Přibyslavi onemocněli oba zubaři, lidé museli jezdit za ošetřením do jiných měst.
Britská vláda doufá, že přínosem bude i jiná změna: prosazuje paušální platby za pacienty, nikoli za výkony. To by mělo podle plánů přinést zubařům více prostoru pro preventivní péči o pacienty.
„Dosud to byla schizofrenní situace,“ míní Ben Atkins, zubař z anglického Manchesteru. „Na jednu stranu se chtěl lékař co nejlépe věnovat pacientovi, s ohledem na peníze by měl ale postupovat opačně: co nejvíc odbytých pacientů.“
Samotný nedostatek zubních lékařů chce řešit Londýn i přijímáním zájemců z nových členských zemí Evropské unie. Uchazeči potřebují vedle formálního potvrzení kvalifikace ovládat plynně angličtinu, musí také doložit minimálně tři roky praxe v oboru a nalézt potenciálního zaměstnavatele. Inzeráty zprostředkovatelských agentur nabízejí roční platy 50 až 90 tisíc liber ve veřejném sektoru, o něco vyšší potom v soukromém sektoru či na univerzitách.
Jiným prostředkem, jak nahradit úbytek lékařů, je v Británii vzdělávání „vyššího středního personálu“. Do jejich kompetence budou patřit například výplně zubů či extrakce dočasných zubů. Čeští stomatologové však toto řešení rozhodně odmítají.
Jak chce britská vláda řešit krizi
