29.08.2005
Francouzský prezident připomněl nutnost solidarity s novými členy v souvislosti s nadcházejícím jednáním o vstupu Turecka do EU.
Francouzský prezident Jacques Chirac dnes vyzdvihl význam silné Evropské unie pro stabilitu ve světě a připomněl nutnost solidarity s jejími novými členy. V souvislosti s nadcházejícím jednáním o vstupu Turecka do unie řekl, že Ankara musí vyjasnit svůj postoj ke Kypru a dát záruky respektování všech přijatých závazků. Vyzval dále Írán, aby ctil dohody v jaderné oblasti, jinak se podle něj bude muset tímto problémem zabývat Rada bezpečnosti.
Prezident řekl, že silná Evropská unie má zásadní význam pro světovou stabilitu i pro Severoatlantickou alianci. Zdůraznil, že unie nemá ambici být jen zónou volného obchodu, ale že je to politický projekt. Vyslovil přání, aby bylo do konce roku dosaženo takové dohody o rozpočtu EU na léta 2007 až 2013, která by znamenala spravedlivou dělbu nákladů na rozšíření unie. V sázce je podle něj solidarita s novými členskými státy, jimž je nutno pomoci dohnat životní úroveň partnerů.
Vyzval Turecko, s nímž má unie v říjnu zahájit jednání o vstupu, aby vyjasnilo postoj ke Kypru. Turecko nedávno potvrdilo, že Kyperskou republiku, tedy řeckou část ostrova, která je členem unie, neuznává. Učinilo tak v deklaraci, kterou připojilo k protokolu, jímž rozšiřuje svou celní unii s původní EU i na její nové členy včetně Kypru.
„Není možné zahájit jednání se zemí, která neuznává jednoho z členů unie,“ zdůraznil v sobotu nejvyšší francouzský představitel. Dnes navíc poznamenal, že zahájení jednání je jen začátek dlouhého procesu, jehož výsledek je nejistý.
Írán dnes Chirac vyzval, aby respektoval závazky přijaté v loňské dohodě z Paříže, neobnovoval citlivé jaderné aktivity a přezkoumal nabídku spolupráce, kterou mu při jednání o jeho jaderném programu předložily jménem EU Francie, Británie a Německo. Írán je přes svá opakovaná dementi podezříván, že usiluje o jadernou zbraň.
Blízký východ označil prezident za centrum nestability planety. Ocenil nedávné izraelské stažení z osad v pásmu Gazy a řekl, že teď je třeba vrátit se k plánu, který je známý pod názvem „cestovní mapa“ a jehož cíl je dosažení míru na základě existence dvou demokratických států – Izraele a Palestiny.
Podpořil požadavek Německa, Brazílie, Indie a Japonska, aby se do konce roku rozšířila Rada bezpečnosti OSN z 15 na 25 členů. Z deseti nových by přitom bylo šest stálých, ale oproti dosavadním (USA, Čína, Francie, Británie a Rusko) bez práva veta, a čtyři nestálí členové. Požadavek, proti kterému je Washington a Peking, zdůvodnil novými podmínkami a výzvami pro zajišťování kolektivní bezpečnosti, než tomu bylo po druhé světové válce, kdy RB vznikala.
