06.09.2005
Největší finanční částky do vědy a výzkumu v přepočtu na obyvatele dávají v Evropské unii Švédsko a Finsko. Česká republika pokulhává v rámci západní Evropy, ale mezi deseti novými členy EU jí však patří druhé místo, hned za Slovinskem.
Výdaje navíc ročně rostou o vysokých deset procent a ČR tak v pomyslném žebříčku šplhá vzhůru, jak vyplývá z nové studie statistického úřadu Eurostat za rok 2003.
Sousednímu Slovensku patří v rámci unie až 20. příčka, Polsku dokonce 23. místo před Maltou a Lotyšskem, které jsou poslední. V rámci pomyslného závodu za lepšími technologiemi a inovacemi si nejlépe vedou vedle skandinávských zemí především další menší státy západní Evropy. Ty totiž ve srovnání se střední Evropou podporují své vědce několikanásobně více a vědou se tam zabývá také mnohem více lidí. Například ve Finsku tvoří vědečtí pracovníci téměř dvě procenta všech ekonomicky aktivních lidí, zatímco v ČR i na Slovensku to je podprůměrných 0,6 procenta.
České vysoké školy jsou však úspěšné v produkci vědců, matematiků a počítačových expertů. Jejich podíl na všech absolventech vysokých škol činí téměř 12 procent. Lépe jsou na tom jen v Irsku, Británii a Francii.
Naopak poměrně slabou oblastí zůstává v ČR vývoz hi-tech zboží, který dosahuje podprůměrných 12 procent. Zdaleka nejvyšší podíl přes 50 procent hlásí Malta, kterou s odstupem následuje Irsko s 30 a Lucembursko s 29 procenty. Slovensko se s podílem exportu špičkových technologií 3,4 procenta pohybuje na chvostu žebříčku.
Výdaje na inovace jsou v celé Evropské unii výrazně vyšší v sektoru průmyslu než ve službách. Zatímco do průmyslu dávají německé, dánské, kyperské nebo polské firmy 3,4 až pět procent tržeb, u služeb je to pouze 0,7 až 1,6 procenta.
České firmy si v tomto důležitém ukazateli inovační schopnosti stojí nepříliš lichotivě. Do průmyslových inovací investují 1,5 procenta tržeb a do inovací ve službách pouze půl procenta. Sousední Slovensko hlásí 2,1 procenta za průmysl a 1,8 procenta za služby.
