12.09.2005
Českou ekonomiku podržel ve druhém čtvrtletí hlavně vývoz, slovenskou domácí spotřeba. Česko předčilo v rychlosti růstu ekonomiky Maďarsko i Polsko.
Auta a součásti vozů, motory či třeba čalounění, a jejich vývoz zajišťují rychlý růst českého hospodářství. To za poslední čtvrtletí poskočilo o 5,1 procenta.
Česko tak předčilo v rychlosti růstu ekonomiky Maďarsko i Polsko, poprvé po sedmnácti měsících srovnalo krok s tempem slovenské ekonomiky.
V porovnání s eurozónou jede Česko skoro pětkrát rychleji.
Region dále poroste
Region nadále silně poroste, z velké části stále díky autům. Výkon zvyšuje TPCA u Kolína, až se rozjede naplno, přidá k růstu HDP asi jeden procentní bod. Nový závod automobilky Kia u Žiliny by měl mít na slovenskou ekonomiku ještě větší vliv než TPCA na českou.
„Předpokládáme, že boom v automobilovém průmyslu v regionu bude pokračovat,“ prohlásil pro HN Holger Kintscher, člen představenstva společnosti Škoda Auto.
S tím ve svých plánech počítá například i americká US Steel, vlastník košických oceláren. „Spotřeba oceli ve střední Evropě vzroste během šesti let skoro o polovinu,“ předpovídá Joseph Scherrbaum, ředitel pro obchod a marketink US Steel Košice.
„Kapacity, které nyní budujeme, nejsou určeny na export, neboť Slovensko se stává centrem automobilového průmyslu,“ podotkl Scherrbaum. Dalším odběratelem ocelářských výrobků v regionu podle něj budou dodavatelé bílé techniky.
Slovenská „exportní jednička“, bratislavský Volkswagen, musela kvůli chystané obměně modelů letos přibrzdit. Ale už na podzim opět začne po náběhu nového modelu Audi opět výrazněji táhnout celou ekonomiku.
Vývozní jedničkou Maďarska je také podnik z automobilového průmyslu, firma Audi Hungaria, dcera Volkswagenu, která loni vyrobila skoro půldruhého miliónu motorů.
Chvála hlavně vývozu
Vývoz je také hlavním motorem české ekonomiky. Ve stálých cenách stoupl o 7,6 procenta, zatímco dovoz se snížil o 0,1 procenta. „Čísla hovoří jasně. Česko je mezi novými zeměmi unie vývozní šampión. Jako jediné z osmičky má v přebytku obchodní bilanci,“ komentuje Peter Havlik z Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání.
Domácí ekonomice nepochybně prospívají také nízké úrokové sazby. Zatímco v Česku je hlavní sazba 1,75 procenta, po Švédsku druhá nejnižší v unii, Maďarsko ji má naopak v celé pětadvacítce nejvyšší, a to 6,25 procenta. To neodráží jenom rozdílnou inflaci.
„Úrokové sazby do jisté míry také vyjadřují, jak investoři vnímají jednotlivé ekonomiky, nakolik jim důvěřují. Vyšší sazba signalizuje vyšší riziko,“ uvedl Radomír Jáč ze společnosti PPF Asset Management.
Díky vývozu během dubna až června zrychlilo i maďarské hospodářství, a to z 2,9 procenta v prvním čtvrtletí na 4,1 procenta ve druhém. Silnější než v Česku byla domácí spotřeba.
Pomáhá i zpracování ropy
Maďarskou ekonomiku ale silněji než v minulosti táhne ropný a plynárenský gigant MOL, kontrolující mimi jiné Slovnaft. Firmě MOL se daří rychle expandovat také do Chorvatska a Rumunska.
Polská ekonomika, největší ve střední Evropě, dosáhla nejslabšího růstu 2,8 procenta. Uvedený ukazatel ale není zcela směrodatný, neboť se porovnává s velmi vysokou úrovní předchozího roku. „Poláci měli prudký růst v loňském prvním pololetí, kdy u nich v souvislosti se vstupem do unie panovala horečná aktivita, projevující se ve vysokých výdajích domácností i firem,“ uvedl Jáč.
Polskému růstu, jehož tempo by se mělo v následujících měsících zrychlit, pomáhá ropná PKN Orlen. Kromě toho je země významným vývozcem mědi a uhlí, jejichž ceny na světových trzích rostou.
