15.09.2005
Na summitu OSN, který začal včera v New Yorku, si Washington a Brusel příliš neporozumějí. Na setkání téměř dvou set vůdců z celého světa totiž politici obou mocností dorazili s odlišnými cíli.
Na summitu OSN, který začal včera v New Yorku, si Washington a Brusel příliš neporozumějí. Na setkání téměř dvou set vůdců z celého světa totiž politici obou mocností dorazili s odlišnými cíli.
Unie chce směrovat setkání spíše k jeho původnímu účelu – boji proti chudobě. O co půjde vládě ve Washingtonu ale naznačil už úvodní projev prezidenta George Bushe. „Musíme porazit teroristy na bojišti i v bitvě idejí,“ řekl. Světovou organizaci požádal, aby přijala závaznou definici terorismu.
Bush včera v New Yorku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jako první podepsal smlouvu o zabránění jadernému terorismu. Ta je považována za důležitý krok k širší konvenci o celosvětovém boji proti terorismu.
Bez podpory USA se žádné reformy neobejdou. Unie chce přesto na summitu prosazovat i cíle, které Washington odmítá – například závazné zvýšení rozvojové pomoci na 0,7 procent HDP.
„Unie je největší dárce pomoci na světě a také největší obchodní partner pro rozvojové země,“ řekl před summitem José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. Dodal, že ostatní země by měly příklad Bruselu následovat.
Průměrná země EU nyní přispívá na zahraniční pomoc 0,36 procenta svého HDP a Barroso nedávno slíbil, že do deseti let unie splní třicet let starý globální cíl a zvýší částku na 0,7 procenta. USA jsou na tom hůře – na rozvojovou pomoc směřuje pouze 0,16 procenta HDP. Velká část navíc směřuje do oblastí, spojených s „válkou proti terorismu“, tedy například do Afghánistánu, Iráku či Pákistánu.
Snahu Bruselu dostat na agendu summitu i rozvojová témata oceňují nevládní organizace. Hrozí totiž, že politická témata spojená s terorismem, šířením jaderných zbraní či reformou Rady bezpečnosti zcela zastíní původní cíl summitu – politici by měli posuzovat, nakolik svět plní tzv. rozvojové cíle milénia.
Před pěti lety, na „miléniovém summitu“ OSN v roce 2000, se na cílech dohodlo 190 politiků. Jde například o snížení počtu hladovějících do roku 2015 na polovinu či o to, aby se ve stejné době dostaly všechny děti do školy.
Vzhledem k tomu, že se státy nedokážou shodnout na politických cílech, však zůstávají ty rozvojové ještě více v pozadí. „Agendu summitu ovládla globální bezpečnost a reforma OSN. Rozhodnutí nutná k tomu, aby se milióny lidí zbavily chudoby, nedostávají prostor, který by si zasluhovaly,“ řekl agentuře IPS šéf hnutí Globální výzva k akci proti chudobě Kumi Naidoo.
„Svět zatím velmi zaostává za tím, čeho bychom měli dosáhnout,“ konstatoval Salil Shetty, ředitel Miléniového projektu OSN.
Agenda summitu se však už před několika měsíci začala podstatně měnit. „Mnoho vlivných vlád chtělo na jednání prosadit i otázky týkající se bezpečnosti a terorismu,“ uvedla stanice BBC. „Jak přesně ale došlo k tomu, že se jednání o rozvojových cílech rozšířilo o množství jiných témat, není jasné.“ Zmínky o miléniových cílech USA odmítaly nechat v závěrečné deklaraci, a nahradí je zřejmě jen obecné principy.
Kromě potlačení rozvojových témat zklamala vyslance unie i reforma OSN – zůstala jen na papíře.
V jednom z jejích klíčových témat, rozšíření Rady bezpečnosti, však ani politici z Bruselu nepřijeli do New Yorku jednotní. Dva členské státy unie, Británie a Francie, mají v radě stálé křeslo. Na začátku letošního roku zahájilo kampaň za jeho získání i Německo. Jeho aspirace však nepodpořila například Itálie.
Česká republika, která by v této radě za tři roky – jako její nestálý člen – ráda usedla, reformu hlavního rozhodovacího orgánu OSN naopak schvaluje. „Vedle podpory pro aspirace Německa a Japonska ČR plně uznává požadavky na odpovídající zastoupení rozvojových zemí,“ píše se v interním materiálu Ministerstva zahraničních věcí.
