16.09.2005
Jeho expertní skupina má sehnat důkazy, které přesvědčí členské státy EU, aby neprodlužovaly přechodné období omezující pohyb pracovních sil.
Evropský komisař Vladimír Špidla udělal první krok v tažení za uvolnění trhu pracovních sil v Evropské unii. Zřídil expertní skupinu, která má prozkoumat opodstatněnost dalších restrikcí vůči novým členským zemím, včetně Česka a Slovenska.
„Volný pohyb pracovníků je jednou ze čtyř základních svobod unie, které by se měl každý těšit,“ zdůraznil na první schůzce skupiny Špidla a opět apeloval na staré členské země, aby už od příštího května zrušily restrikce omezující pohyb nováčků.
Restrikce zavedla většina zemí
Pouze Británie, Irsko a Švédsko loni při rozšíření EU neomezily šance nováčků na svém pracovním trhu. Tucet dalších států původní „patnáctky“ naopak zavedl dvouleté přechodné období. Tyto země mají do konce dubna příštího roku rozhodnout, zda omezení zruší, anebo naopak prodlouží o další tři roky.
Předpokládá se, že přechodné období prodlouží země sousedící s nováčky jako Německo a Rakousko, kde místní politici mohou restrikcemi získat politické body u veřejnosti. Ale vzdálenější země na severu či jihu Evropy by mohly omezení zrušit. Sama EK, zasazující se za volný pohyb bez překážek, však získá výraznější slovo až při dalším rozhodování o prodloužení restrikcí v roce 2009.
Experti mají sehnat objektivní data
Rozhodnutí je výlučně v rukou států, ale komise míní lobbovat. V lednu chce Špidla předložit ministrům práce „pětadvacítky“ zprávu, s jakým výsledkem restrikce fungují. K vypracování této zprávy má přispět expertní skupina, složená ze zástupců členských a kandidátských zemí, odborů a podnikatelských svazů.
„Cílem je shromáždit přesné, objektivní a hlavně srovnatelné údaje o pohybu lidí od loňského rozšíření EU,“ vysvětlila komisařovu iniciativu jeho mluvčí Katharina von Schnurbein. „Chybějí data, která by se dala porovnávat. Některé státy hlásí počty vydaných povolení k pobytu, jiné zase pracovní povolení,“ dodala.
Špidla argumentoval, že ani v Británii se kvůli přílivu zájemců o práci z nových zemí nezhroutil sociální systém; britské úřady nezaznamenaly více než 25 žádostí o sociální podpory z řad více než 175.000 Středoevropanů. Ani se nenaplnily vize o „invazi polských instalatérů“; v Británii o práci požádalo jen 95 těchto řemeslníků z celé střední a východní Evropy. A ve Švédsku noví pracovníci nezvýšili práceschopnou populaci o více než 0,07 procenta.
