19.09.2005
Déle než rok bylo loni bez práce 11,8 procenta Slováků, tedy asi dvě třetiny všech tamních nezaměstnaných. Nerychleji najdou práci lidé ve Švédsku, Dánsku a Velké Británii.
Dlouhodobá nezaměstnanost trápí v Evropské unii nejvíce obyvatele Slovenska. Déle než rok bylo loni bez práce 11,8 procenta Slováků, tedy asi dvě třetiny všech tamních nezaměstnaných. V České republice hledá dlouho práci každý druhý nezaměstnaný, což je ve srovnání s průměrem EU také vysoké číslo. Vyplývá to z nové studie statistického úřadu Eurostat za rok 2004.
Nejrychleji se daří lidem najít nové zaměstnání ve Švédsku, Dánsku a Velké Británii. Na tamních úřadech práce je déle než rok registrováno jen kolem 20 procent lidí a dlouhodobá míra nezaměstnanosti se pohybuje těsně nad jedním procentem. V České republice to je 4,2 procenta a v Polsku přes deset procent.
V Evropské unii sužuje dlouhodobá nezaměstnanost 8,5 milionu lidí, a to zhruba stejně muže i ženy. Téměř 16 procentům z nich je méně než 25 let, asi milion lidí je naopak ve věku 55 až 64 let.
Experti přitom varují, že čím déle je člověk bez práce, tím hůře nějakou sežene. To potvrzuje i další varovné číslo statistiků. Dva a půl milionu obyvatel unie již na hledání nového zaměstnání rezignovalo, protože věří, že by stejně žádné nesehnali. Asi 800.000 z nich již ani žádnou práci nechce.
Evropská unie pokládá dlouhodobě nezaměstnané za velký problém a snaží se mu čelit pomocí strukturálních fondů nebo novou verzí Lisabonské strategie. Podle liberálních ekonomů by však pomohlo především omezení sociálních dávek. Právě ty bývají často hlavní příčinou, proč zdraví a práceschopní lidé zůstávají po léta doma. Mezi další příčiny patří špatná kvalifikace, nemožnost stěhovat se za prací nebo diskriminace.
