19.09.2005
CDU/CSU 35,2 procent, SPD 34,3, liberální FDP 9,8, Zelení a Levicová strana po 8 procentech hlasů. Takové jsou výsledky německých voleb.
Němci ve včerejších volbách do Spolkového sněmu dali najevo, že se obávají razantních ekonomických reforem. Překvapivě nijak výrazně nepodpořili favorizovanou kandidátku křesťanských demokratů Angelu Merkelovou, která měla reformní agendu v plánu.
Volby těsně vyhrál opoziční blok křesťanských stran CDU/CSU, který získal 35,2 procenta hlasů. Dosud vládnoucí sociálnědemokratická strana (SPD) dostala 34,3 procenta. Ani jedna z obou velkých stran není schopna vytvořit většinovou vládu s předpokládaným partnerem. Liberální FDP dostala 9,8 procenta, Levicová strana 8,7 procenta a Zelení 8,1 procenta hlasů.
Zklamaná Merkelová
„Nedosáhli jsme svého cíle, nezískali jsme pro liberálně-pravicovou koalici parlamentní většinu,“ byla první reakce Merkelové. V jejím táboře převládalo zklamání. Mnozí straníci už zpochybňovali její budoucnost.
„Že dosáhla ještě horšího výsledku než v roce 2002, tomu se mi nechce věřit,“ řekl jeden z návštěvníků povolební party CDU.
Kancléř Schröder naopak hýřil sebevědomím. „Ti, kteří se chtěli domoci změny v kancléřském úřadě, grandiózně ztroskotali,“ prohlásil. „Cítím potvrzení, abych se postaral o to, aby v naší zemi v příštích čtyřech letech působila stabilní vláda pod mým vedením,“ dodal.
Ekonomové se domnívají, že nejednoznačný výsledek voleb tempo reforem v největší ekonomice eurozóny zbrzdí. Evropské země zatím nemohou počítat s tím, že by se slabší německá poptávka oživila. Pro Česko je přitom Německo největším obchodním partnerem, vzájemná výměna zboží tvoří třetinu českého zahraničního obchodu.
„Pro finanční trhy je to spíš negativní zpráva, není vidět řešení,“ řekl agenturám Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT.
Německo mimo jiné potřebuje změnu nepružného pracovního trhu. V zemi je bez práce pět miliónů lidí, to je poválečný rekord.
Velká koalice?
Obě největší strany úplně nevylučují vzájemnou koalici, odmítají ale přepustit soupeři její vedení. „Tím, kdo prohrál, je paní Merkelová a měla by to vzít na vědomí,“ prohlásil Schröder.
Spolupráce velkých stran je možná – už v minulých třech letech se dohodly třeba na reformě zdravotnictví a na zmrazení důchodů. Zkušenost s velkou koalicí má Německo z 60. let. Tenkrát si ji obě hlavní strany přály, nyní vůle chybí.
Méně pravděpodobnou variantou by byla koalice SPD – Zelení – FDP (zvaná „semaforová“ podle červených, zelených a žlutých stranických barev). Třetí možnost, levicovou koalici za účasti postkomunistů, SPD zatím vylučuje. I proto, že lídr Levicové strany Oskar Lafontaine je v SPD persona non grata.
Němci oplakali štědrý stát
Odhadované výsledky potvrdily názory, podle kterých si většina Němců uvědomovala nutnost změn – a přitom je považovala za nevyhnutelné zlo. Vyhlídky na reformy se teď zmenšily a němečtí podnikatelé vyjádřili zklamání.
Podle ředitele Hamburského institutu pro světovou ekonomiku Thomase Straubhaara volby posílily vliv „protireformních“ zájmových skupin, jako jsou odbory a důchodci. Silní podle něj budou i příjemci dotací, například rolníci.
Někdejší socialistický premiér Dánska Poul Nyrup Rasmussen řekl: „Nestabilní vláda v největším evropském státě není dobrou zprávou pro nikoho, ale Evropa bude alespoň ušetřena toho nejhoršího z neoliberální politiky Angely Merkelové.“
Předvolební boj byl jeden z nejkratších a nejnapínavějších v historii Německa. Poprvé kandidáti o hlasy bojovali až do uzavření volebních místností. Volit přišlo zhruba 79 procent Němců.
Horší výsledky než včera zaznamenala pravicová opozice v historii jen dvakrát – v roce 1998, kdy měla 35,1 procenta hlasů, a v roce 1949, kdy měla 31,0 procenta hlasů. K výsledku přispěli především voliči, kteří se rozmysleli na poslední chvíli. Ti podpořili většinou SPD, které dalo hlas 33 procent z nich, blok sesterských stran CDU/CSU získal zhruba 30 procent těchto hlasů. Ještě dva dny před volbami uváděla téměř třetina Němců, že nejsou rozhodnuti, koho volit. Hlasy ztratila koalice pravicových stran podle průzkumů především u mladých lidí.
Na důležitosti nabývají dodatečné volby v Drážďanech, které se budou konat 2. října, podle odborníků by ještě mohly promluvit do výsledků voleb.
K překvapivé ztrátě hlasů unie očividně přispěly nečekaně slabé výsledky v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku. V nejlidnatější spolkové zemi byla SPD daleko před CDU, v Bavorsku pak CSU získala 52 procent, což je o šest procent méně než v roce 2002.
Výsledek odráží také únavu z velkých stran: ještě nikdy nezískaly obě hlavní strany méně než 70 procent hlasů. Více spokojeni byli menší hráči.
Levice získala na východě
Levicová strana dle očekávání bodovala především na východě Německa. Zde podle prvních průzkumů zveřejněných v ARD získala kolem 25 procent hlasů.
SPD se paradoxně podle průzkumu televizní stanice WDR stala vítěznou stranou v Severním Porýní-Vestfálsku, kde získala 41,0 procenta. Přitom právě v této spolkové zemi, kde se v květnu konaly poslední zemské volby, poprvé po 40 letech ztratila vedení ve prospěch CDU.
Boj do poslední chvíle
V berlínské čtvrti Treptow-Köpenick, které tradičně dominuje SPD, neměli voliči včera lehké rozhodování. Dilema jim připravil špičkový kandidát Levicové strany Gregor Gysi, který se rozhodl sesadit ze špičky už okoukaného, ale osvědčeného kandidáta SPD Siegfrieda Schefflera.
„No, ono to není špatné mít ve Spolkovém sněmu pořádnou opozici,“ váhala zhruba padesátiletá paní. „Toho chlapíka volit nebudu. Jednoduše kvůli minulosti jeho strany,“ oponuje její manžel. „Tentokrát je to opravdu těžké,“ zoufá si i jiná důchodkyně s šátkem na hlavě. Na jednu stranu totiž Gysi umí dobře mluvit, na druhou stranu ale před třemi lety jako berlínský senátor pro hospodářství rychle utekl. „Člověk u nikoho neví, na čem je,“ zlobí se.
O tom, jak se nakonec rozhodli, v Berlíně voliči příliš rádi nemluví, své rozhodnutí si nechávají pro sebe. V panelákové čtvrti Allendeviertel SPD ještě v neděli ráno do schránek dávala letáky.
„To je vlastně velký nátlak,“ rozčilovala se jedna obyvatelka. Její dvaašedesátiletý soused, který kdysi pracoval i pro SPD, přesto „svou“ stranu volit nebude. „Jak křesťanští demokraté za vlády Kohla, tak nyní sociální demokraté ukázali, že jsou neschopní,“ říká. Proto na volebním lístku zaškrtl Gysiho a jeho Levicovou stranu. „Je dobré mít třetí moc, která vyvíjí tlak,“ dodává.
