23.09.2005
Prohlubování EU vzdaluje občany od jejich představitelů a institucí a zpomaluje ekonomický růst.
Evropská unie trpí podle prezidenta Václava Klause nedostatkem demokracie a liberálních principů, a proto potřebuje změnu. Klaus to řekl ve své přednášce na Harvardově univerzitě v Cambridge u Bostonu ve státě Massachusetts před nabitým sálem, v němž zasedli posluchači a učitelé této jedné z nejprestižnějších univerzit Spojených států.
„Deficit demokracie“, uvedl prezident, vzniká posunem rozhodování z národních států na nadnárodní úroveň, čímž se oslabují tradiční demokratické mechanismy. „Nemyslím, že doba národních států skončila,“ řekl. Přesun rozhodování na evropskou úroveň, která je více vzdálená jednotlivým občanům a jejich dohledu, také nepřinesl žádnou liberalizaci lidského života a lidských aktivit.
Klaus nezpochybnil existenci EU, naopak prohlásil, že „EU tu je a zůstane“. Kritizoval ale její institucionální prohlubování. Zopakoval svoji myšlenku, že unie by se měla přetvořit v uskupení, jehož členy by byly státy a nikoli jednotliví občané a kde panuje systém liberální demokracie s „autentickým občanstvím“ spojeným s loajalitou k vlastnímu národu.
Soustavné prohlubování Evropské unie podle Klause vzdaluje občany od jejich představitelů a institucí a zpomaluje ekonomický růst. Místo posilování evropských institucí se vyslovil pro rozšiřování unie, včetně například o Turecko či Ukrajinu.
Češi jsou Evropané, kteří vědí, že se chtějí a musejí podílet na evropském integračním procesu, ale současně platí, že není třeba přijímat vše, co se v něm odehrává, řekl po přednášce novinářům.
Máme mít své názory a máme říkat svá základní stanoviska, která vycházejí i z naší přecitlivělosti z komunistického režimu, uvedl. „Proto vidíme něco ostřeji než někteří jiní.“ Harvardova univerzita a její Středisko pro evropská studia, kde často hostují významní politici a státníci, je podle něho pro to ideálním místem. Sám na její půdě vystoupil už podruhé.
Publikum Klaus zaujal jak kritickými postoji vůči vývoji v Evropské unii, tak i na politika živým způsobem projevu. Při diskusi po své anglicky pronesené přednášce, při níž se držel jen písemných poznámek, čelil i několika oponentním názorům harvardský profesorů, kteří s některými jeho stanovisky nesouhlasili.
Prezident Harvardovy univerzity Lawrence Summers přivítal Václava Klause ve své pracovně se slovy, že zkušenosti České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy z ekonomické a politické transformace jsou velmi inspirativní. Ředitel Střediska pro evropská studia Peter Hall po přednášce Klausovi nabídl, že v důchodu by mohl na Harvardu vyučovat.
Klaus se v rozhovoru s novináři přiznal, že studentská atmosféra se mu líbí. Užije si ji od nadcházejícího pondělí, kdy začne přednášet na pražské Vysoké škole ekonomické. I když si na sebe „upletl bič“ v podobě přednášek v pravidelném čase, je rozhodnutý svůj závazek splnit. „Zkusím to,“ řekl.
Problematice školství se prezident věnoval i při setkání s republikánským guvernérem státu Massachusetts Mittem Romnym. Podle Klause by se české základní a střední školství „mohlo utkat s kýmkoli na světě“. Pokud jde ovšem o vysoké školy, klade si prezident otázku, zda se nároky na studenty nesnižují.
Rozdíl mezi českými a americkými univerzitami vidí v tom, že zatímco v USA je větší různorodost a odlišnost kvality, v České republice je úroveň vysokých škol vyrovnaná.
Klaus byl při návštěvě Harvardu mile překvapen, kolik českých posluchačů studuje na vysokých školách v bostonské oblasti. Jeden z nich, Jan Straka z Prahy, potkal prezidenta při procházce po univerzitním areálu na den přesně dva roky poté, kdy se náhodně setkali v Tennessee, kde mladík rok studoval na střední škole. „Prostě svět je malý a těch českých studentů je tady dost,“ řekl prezident.
