29.09.2005
Turecko považuje pro sebe za přijatelné pouze budoucí plné členství v EU. Země tak reagovala na snahu konzervativních členů EP přimět unii k tomu, aby Ankaře místo plného členství nabídla privilegované partnerství.
Turecko považuje pro sebe za přijatelné pouze budoucí plné členství v Evropské unii. Prohlásil to včera mluvčí tureckého ministerstva zahraničí. Jeho vyjádření bylo reakcí na snahu konzervativních členů Evropského parlamentu přimět unii k tomu, aby Ankaře místo plného členství nabídla privilegované partnerství.
Zahájení vstupních jednání s Tureckem EU plánuje na 3. října; tato jednání potrvají nejméně deset let.
Mluvčí ministerstva Namik Tan vyzval členy EU, aby splnili své sliby a zahájili vstupní rozhovory ve stanovený termín. „V klidu očekáváme, že členové EU dodrží slovo, protože jsme učinili za dost všem svým povinnostem.“
Evropská unie je hluboce rozdělena v názoru na to, zda by se Turecko mělo stát jejím členem. Názorně to ukázala debata v Evropském parlamentu o nadcházejícím startu vstupních rozhovorů, která včera vyústila v odklad ratifikace protokolu o rozšíření celní unie mezi EU a Tureckem a v přijetí nečekaně tvrdě formulované rezoluce, v níž mj. požaduje souhlas Ankary s tím, že zabití miliónu Arménců na začátku minulého století byla genocida. Odklad ratifikace protokolu v EP nemá na zahájení rozhovorů formálně žádný vliv, politicky však představuje významný signál.
Hlavní problém představuje Kyperská republika, která je členem EU od loňského května a Ankara ji odmítá uznat. Uznává jen severní Kypr, který obsadila před 31 lety.
Zatímco socialisté v EP většinově tureckému členství straní, nejsilnější frakcí Evropskou lidovou stranou-Evropskými demokraty zmítají rozpory. Němečtí křesťanští demokraté či francouzští konzervativci dělají všechno pro to, aby start rozhovorů zkomplikovali; jejich kolegové z jižní Evropy či ze Skandinávie nejsou tak kategoričtí.
Rozdělení jsou i čeští poslanci, kteří patří do tohoto klubu. „Ještě se nestalo, aby jednání o vstupu zahajovala země, která neuznává jeden z členských států. Problémy s tím spojené se mohou vyřešit během jednání, já jsem však přesvědčen, že by se o nich nemělo jednat vůbec, protože jsou to samozřejmé věci,“ řekl europoslanec Josef Zieleniec (SNK). Nejvyšší politikové unie postupují podle bývalého ministra zahraničí „velmi lehkomyslně“.
Podle představitele skupiny Evropských demokratů Jana Zahradila (ODS) je naopak „nešťastné přidávat podmínky, protože se tím vytváří dvojí standard“.
Nervozitu nepociťují snad jedině Zelení. „Dosud jsme Evropu sjednocovali. Teprve nyní, v případě Turecka, můžeme mluvit o jejím rozšíření,“ vyložil jejich předseda Daniel Cohn-Bendit.
ARGUMENTY:
PROTI VSTUPU TURECKA DO EU:
– Tato více než sedmdesátimilionová země by získala značné zastoupení v evropských institucích, a tudíž významné slovo při rozhodování o evropských otázkách, zejména při schvalování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů.
– Rozhodování v Radě ministrů a Evropském parlamentu by mohla zkomplikovat i sama kulturní odlišnost země, v níž 90 procent obyvatel vyznává islám a která je více asijská než evropská (jen tři procenta území leží v Evropě).
– Chudý, převážně zemědělský stát, jehož HDP na obyvatele činí 29 procent průměru EU, by podstatně zatížil unijní rozpočet. A to prostřednictvím strukturální politiky (zmenšování sociálních a ekonomických rozdílů) a politiky zemědělské, na něž jde přes 80 procent unijního rozpočtu.
– Obyvatelé z chudších oblastí Turecka by mohli odcházet za prací na západ. Tomu ovšem EU hodlá zabránit dlouhým přechodným obdobím na volný pohyb osob.
– Vstupem Turecka by se posunuly hranice EU k Iráku, Íránu a Sýrii, což by zvýšilo příliv ilegálních imigrantů.
– Demokracie a lidská práva jsou v Turecku stále mnohdy dodržovány jen na papíře.
PRO VSTUP TURECKA DO EU:
– Strategická poloha Turecka mezi Balkánem, Blízkým východem a střední Asií a jeho druhá největší armáda v NATO by posílila roli EU ve světové politice.
– Přijetí této muslimské země do EU by mohlo pomoci vytvořit most mezi křesťanskou a islámskou civilizací.
– Jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě (turecký HDP roste v novém století ročně o více než sedm procent) by se vstupem do EU (po aplikaci unijní legislativy) stala stabilnější úrodnou půdou pro evropské investice.
– Turecký roční přirozený růst obyvatelstva kolem 14 procent by mohl pomoci s řešením penzijní krize stárnoucího kontinentu.
