30.09.2005
Zahájení tureckých vstupních rozhovorů je naplánováno na 3. října. Jaké jsou hlavní argumenty příznivců a odpůrců vstupu Turecka do EU?
Turecko se plné členství v Evropské unii uchází už čtyřicet let. Ovšem teprve v roce 1999 EU formálně uznala kandidaturu země na členství a rozhodla, že Turecko musí splnit tzv. Kodaňská kriteria.
Podle těchto kritérií musí mít kandidátská země stabilní instituce, které by garantovaly demokracii, vládu zákona a ochranu národnostních menšin. Zároveň musí v zemi fungovat tržní ekonomika a země by měla být připravena na konkurenci na volném unijním trhu. Spolu s těmito požadavky musí kandidát také respektovat politické, hospodářské a měnové cíle unie a efektivně implementovat do svého práva pravidla a nařízení unie.
V roce 2004 Evropská unie vypracovala hodnotící zprávu, ve které byla Ankara vyzvána, aby snížila svůj rozpočtový deficit, urychlila privatizaci a zatraktivnila svou ekonomiku pro zahraniční investory.
V prosinci 2004 členské státy stanovily další podmínky pro zahájení tureckých vstupních rozhovorů a zároveň stanovily jejich termín na 3. října 2005. Mezi požadavky patřilo uzákonění šesti legislativních předpisů, nezbytných pro přístupové kritéria, a podepsání protokolu o rozšíření celní unie o deset nových členských zemí. Obě tyto podmínky již Ankara splnila. Otázka Kypru, který Ankara odmítá uznat, součástí předvstupních jednání nebyla.
I přes formální schválení tureckého vstupu, vyvstává na povrch řada otázek, které si kladou odborníci i široká veřejnost. Server Euractiv se snažil tyto otazníky, vyplývající z různých politických i veřejných diskusí, zesumarizovat a nastínil následující argumenty příznivců i odpůrců tureckého vstupu:
Místo v Evropě?
Příznivci: Turecko již je součástí Evropy a mohlo by fungovat jako „most“ mezi Evropou a islámským světem a Ásií. Rostoucí populace v Turecku by se mohla stát zdrojem velmi potřebné pracovní síly.
Odpůrci: Turecko není „evropské“. Jeho vstup do EU by byl v rozporu s křesťanskou identitou a základními evropskými principy. Evropa s Tureckem by byla příliš otevřená a měla by nedostatek síly. Vstup Turecka do EU by narušil již tak křehký rozpočtový status unie.
Poskytnout Turkům pouze „privilegované členství“?
Příznivci (především Rakousko) : Pokud nebude Turecko ve stavu, který by mu umožnil plně převzít všechny závazky členství, musí být zabezpečeno jeho plné zakotvení v evropských strukturách pomocí nejsilnějších vazeb, tedy „privilegovaného partnerství.“
Odpůrci: „Privilegované partnerství“ jako takové není definováno. Ankara návrh považuje za nemorální.
Omezit turecký vstup trvalými ochrannými klauzulemi?
Příznivci: Použití klauzulí je nevyhnutelné kvůli silně odmítavé atmosféře v široké evropské veřejnosti. Omezení v oblastech, jako je volný pohyb pracovní síly, by přispělo k zmírnění obav veřejnosti. Přechodná období je také nutné definovat z důvodu velikosti Turecka.
Odpůrci: Trvalé ochranné podmínky nebyly součástí předcházejících rozšiřování, proto by nyní mohly být považovány za diskriminační.
Bude Turecko brzdou ekonomického rozvoje?
Příznivci: Turecko spotřebuje největší část regionální a zemědělské pomoci ze strany EU. Hospodářství Turecka je charakterizováno častými cyklickými výkyvy. Turecký HDP představuje 2 procenta HDP současné pětadvacítky, zatímco počet obyvatel tvoří 15,5 procenta unijní populace. EU bude mít z tureckého vstupu jen málo ekonomických výhod.
Odpůrci: Podle zprávy Evropské komise roční náklady na členství Turecka do roku 2025 nepřekročí 0,1 – 0,17 procenta společného HDP Evropské unie. Odborníci rovněž předpokládají, že se turecký produkt na hlavu během plánovaných přístupových jednání zdvojnásobí. V současné době je turecká ekonomika 21. nejvyšší na světě.
Negativní dopad na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku?
Příznivci: Turecko je známé svými silnými názory ke stanoviskům k některým citlivým mezinárodním otázkám. Proto by turecký vstup a možné spory mohly podkopat soudržnost zahraničně-bezpečnostní politiky EU. Ankara by se mohla stát „trojským koněm“ pro zájmy Spojených států.
Odpůrci: Turecko je členem NATO od roku 1952. Zapojení jeho 80-tisícové armády by posilnilo obranné schopnosti EU. Prostřednictvím svých dobrých vztahů se sousedními zeměmi Středního východu by Turecko mohlo být pozitivním příkladem pro demokratizaci celého regionu.
Právě tyto otázky budou hrát největší roli při plánované nedělní ministerské schůzce v Bruselu, která by měla určit vyjednávací rámec vstupních rozhovorů, na němž se zatím členské státy nedokázaly shodnout. Právě pouze dohoda o vyjednávacím rámci je poslední překážkou zahájení rozhovorů.
