30.09.2005
Evropský parlament vyzval vlády členských zemí Evropské unie, aby zavedly bezplatná víza pro řadové občany Běloruska a naopak znemožnily cestování do EU pracovníkům tamních represivních orgánů.
Evropský parlament (EP) včera vyzval vlády členských zemí Evropské unie, aby zavedly bezplatná víza pro řadové občany Běloruska a naopak znemožnily cestování do EU pracovníkům tamních represivních orgánů. Požádal také, aby se vlády dohodly na zmrazení majetku běloruských orgánů v zahraničí.
Europarlament se tak pokusil reagovat na „nedostatek rozhodnosti a odhodlanosti“ členských států ve vztahu k Minsku. Rozhodně odsoudil jeho chování vůči demokratické opozici, nezávislým médiím a zejména vůči představitelům polské menšiny.
Návrh podnítili právě polští europoslanci, kterým se tak povedlo maximálně využít parlamentu jako prestižní platformy ve prospěch polské menšiny v Bělorusku. Rezoluce europarlamentu tohoto typu nejsou závazné, v zemích mimo unii však mají značný vliv.
„Rezoluce vyvíjí na Bělorusko nesmírný demokratizační tlak,“ řekla včera europoslankyně Jana Hybášková, členka zahraničního výboru. „Je to velice polská akce a ukazuje, že když nějaká země v parlamentu něco hodně chce, tak to prosadí.“
Europarlament si přeje, aby Evropská komise navrhla program stipendií, návštěv a pobytů pro nevládní organizace a aktivisty v oblasti lidských práv. Vítá, že komise dál podporuje nezávislé rozhlasové vysílání v Bělorusku a do Běloruska.
Poslanci v masově schváleném textu vyzvali politické strany v EP, aby se více stýkaly s běloruskou opozicí a poskytovaly jí podporu. Žádají vytvoření jednorázové vysoké delegace EU, která by jela do Běloruska zmapovat situaci a posléze informovala parlament. Komisi uložili, aby zkoumala, zda peníze EU nedostávají pseudonevládní organizace, které za tímto účelem vytvářejí režim v Minsku. Pochválili ji, že se rozhodla vyslat do Minsku stálého diplomata, který bude sledovat stav lidských práv.
Ve zdůvodnění europarlament mimo jiné uvedl, že situace v zemi se soustavně zhoršuje, sílí pronásledování nezávislých novinářů a aktivistů. Vypočítal řadu případů porušování základních práv; zvláště se pozastavil nad útlakem romské menšiny. Požádal vlády zemí EU a Evropskou komisi, aby se pokusily prosadit nápravu nejen přímo, ale také přes ruské úřady.
