03.10.2005
Ankara přistoupila na kompromisní návrh vyjednávací pozice EU pro přístupová jednání s Tureckem.
Ankara přistoupila na kompromisní návrh vyjednávací pozice Evropské unie pro přístupová jednání s Tureckem. V pondělí večer to v Ankaře sdělil ministr zahraničí Abdullah Gül s tím, že se chystá odletět do Lucemburku za svými protějšky z EU.
Kompromisní dohoda o tzv. mandátu EU, jehož přesný obsah není zatím znám, byla turecké vládě předána odpoledne. V případě tureckého souhlasu s textem se očekávalo, že Gül odletí ještě večer do Lucemburku, aby s ministry EU rozhovory slavnostně zahájil. Let z Ankary do Lucemburku přitom trvá asi tři hodiny.
V lucemburských kuloárech se nevylučuje, že slavnostní zahájení přístupových rozhovorů se stihne podle původního plánu ještě v pondělí.
Agentura AP poznamenala, že s Ankarou hovořila po telefonu americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, jejíž země podporuje zahájení přístupových rozhovorů. Podle všeho prý někteří představitelé diplomacie USA také jednali s Vídní, která dohodu dlouho blokovala.
„Pevně zakotvené Turecko v Evropě bude ještě mnohem solidnějším partnerem pro transatlantickou rodinu a kladnou silou v prosazování míru, prosperity a demokracie,“ řekl bez dalšího upřesnění mluvčí Riceové k jejím odděleným rozhovorům s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem a ministrem zahraničí Gülem.
Večerní jednání
Ankara přistoupila na kompromisní návrh vyjednávací pozice Evropské unie pro přístupová jednání s Tureckem a turecký ministr zahraničí Abdullah Gül míří do Lucemburku. Sdělila to agentura Reuters. Britské předsednictví EU ovšem tuto zprávu nepotvrdilo. Zástupci bristké strany sdělili médiím, že jednání pokračují a Turci se o návrhu stále radí.
Turecku bylo podle nich předloženo kompromisní vyjednávací stanovisko EU, které sestavili v bilaterálních kontaktech ministři Británie, Rakouska, Kypru a Řecka. Podle sdělení českých diplomatů zatím nebyl tento dokument představen všem ministrům „pětadvacítky“, kteří ho musí ještě schválit.
Britský zdroj podotkl, že se tak stane teprve tehdy, až se vysloví Turecko. Podle tureckých diplomatů dokument podrobně zkoumá premiér Recep Tayyip Erdogan a jeho nejbližší spolupracovníci. Budou-li s ním spokojeni, dají ministru Gülovi pokyn, aby odletěl do Lucemburku. Letadlo na ankarském letišti je prý připraveno a cesta trvá zhruba tři hodiny.
Cyril Svoboda o postoji české vlády
Podle českého ministra Cyrila Svobody by se EU měla během pondělí dohodnout na startu rozhovorů a spokojit se s usnesením, že to bude proces s otevřeným koncem.
České vládě podle něj záleží na tom, aby unie při jednání o každé z 35 kapitol důsledně prosazovala splnění všech podmínek a aby měla dost síly rozhovory přerušit, pokud by se to nedělo.
Turecko si podle něj musí být také vědomo, že si nemůže vybírat, s kým v EU jedná; musí se smířit s tím, že na protější straně stolu sedí všech 25 členů. Je třeba žádat, zdůraznil Svoboda před novináři, aby Turci respektovali pravidla celní unie s EU, tedy nebránili vstupu kyperských plavidel do tureckých přístavů.
Na otázku, zda mu jako křesťanskodemokratickému politikovi je blízká pozice rakouských lidovců, odpověděl: „Jsem zde jako člen české vlády, respektuji a prosazuji její mandát, tedy start jednání s otevřeným koncem.“
Odpolední jednání
Slavnostní zahájení rozhovorů mezi zástupci Evropské unie a Turecka, které bylo plánováno na dnešní 17. hodinu, bylo odloženo. Oznámila to s odvoláním na diplomatické zdroje agentura AP. Nový termín začátku jednání o budoucím vstupu Turecka do unie zatím nebyl stanoven.
Zatím by podle nich rozhovory mohly začít ještě dnes. Turecko podle agentury Reuters obdrželo od EU konečnou verzi návrhu rámce přístupových rozhovorů a v současné době ji turečtí představitelé studují. Turecký ministr zahraničí Gul ji předložil své straně k „politickému vyhodnocení“.
„Pětadvacítka“ se sešla opět v 16 hodin SELČ a jednala jak o Turecku, tak o Chorvatsku, které rovněž usiluje o termín pro start vstupních rozhovorů.
Rakouská ministryně Ursula Plassniková podle diplomatů uvedla, že byly nalezeny kompromisní formulace ohledně většiny požadavků Vídně. Z textu stanoviska EU podle ní vyplývá, že rozhovory mohou dospět k alternativě k členství, neobjevuje se tam však termín „privilegované partnerství“, o který Rakušanům původně šlo.
V usnesení loňského prosincového summitu se EU zavázala začít s Turky jednat 3. října. Všech 25 ministrů uvedlo, že jejich vlády souhlasí s tím, aby se začalo dnes jednat. Rakousko nicméně prosazuje takovou změnu vyjednávací pozice EU, aby z ní bylo patrné, že cílem jednání může být nejen členství Turecka v unii, ale také jiná, slabší forma připojení. Turecko takové změny v mandátu EU považuje za nepřípustné a nehodlá jednat za těchto podmínek.
Ze světa mezitím během dlouhého jednání evropských ministrů zahraničí zaznívaly hlasy podporující vstup Turecka do unie. Pro zahájení tureckých vstupních rozhovorů se po dnešním setkání na Pražském hradě vyslovili prezident Václav Klaus a jeho íránský protějšek Džalál Talabání. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v telefonickém rozhovoru ujistila tureckého premiéra Erdogana, že případné odložení rozhovorů nebude mít žádnou odezvu v NATO, jejímž členem Turecko je.
Dopolední vývoj situace
Britský ministr zahraničí sdělil novinářům po tvrdém vyjednávání s rakouskou stranou, že si není jistý, zda dnes EU otevře s Tureckem vstupní rozhovory. Právě dnešní den byl určen zástupci členských zemí na loňském prosincovém Summitu EU tím startovním pro zahájení vstupních jednání.
„Nemáme žádnou jistotu,“ řekl Straw reportérům po schůzce s rakouskou ministryní zahraničí Ursulou Plassnikovou a telefonickém rozhovoru s tureckým kolegou Abdullahem Gulem. „Jsme ve složité fázi jednání a nemůžu říci, jaký bude jejich výsledek,“ uvedl dále. Jeho tvář byla při tomto vyjádření velmi zachmuřená.
Ministři se sešli dopoledne a po hodině bylo jednání opět přerušeno. Tentokrát údajně proto, že Turecko na dálku nesouhlasilo s pasáží, podle níž má přizpůsobit své postoje v mezinárodních organizacích politice EU. Diplomaté vyložili, že se Ankara obává, aby ji EU nenutila souhlasit s případným členstvím Kypru (řecky mluvící Kyperské republiky) v Severoatlantické alianci. Problémy měla především turecká armáda.
Rakousko se už delší dobu snaží, aby Turecku bylo místo plného členství nabídnuta jiná forma přidružení. Navrhuje určitou formu „privilegovaného partnerství“. Turecko ovšem neústupně trvá na plném členství.
Rakouská strana si zejména přeje, aby slovo „vstup“ z textu zcela vypadlo a bylo nahrazeno neutrálním odkazem na usnesení prosincového summitu EU, v němž se EU zavázala přístupové jednání s Ankarou zahájit. Rakouská ministryně Ursula Plassniková překvapila úporností svého osamělého odporu.
Rakušané dále žádají posílení pasáže o tom, že EU musí mít dostatečnou kapacitu, aby vstřebala zemi jako Turecko. Unie by měla podle nich už dnes vyhlásit, že náklady spojené se vstupem Turecka budou mezi členské státy spravedlivě rozloženy.
Přistoupení Turecka, které se hlásí už čtyři desetiletí, bylo pro EU vždy kontroverzní otázkou. V poslední době ji vyhrotily potíže s vlastní identitou EU, které demonstrovala neúspěšná referenda o euroústavě ve Francii a v Nizozemsku. Podle průzkumů jsou lidé unaveni z rozšiřování unie a mají strach ze sedmdesátimilionové chudé muslimské země.
Článek je průběžně aktualizován.
