05.10.2005
Česká republika má podle zdrojů Evropské komise nadále potíže s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů. Relativně hladce naopak čerpá z Fondu soudržnosti.
Zatímco například Maďarsko už „nasmlouvalo“ všechny peníze z Fondu soudržnosti, které má do roku 2006 k dispozici, zbývá Česku ještě dohodnout využití 160 milionů eur v životním prostředí a 70 milionů v dopravě. Evropská komise však obdržela od ministerstva pro místní rozvoj (MMR) dostatek návrhů projektů, ze kterých bude možné učinit výběr ve zbývající hodnotě.
Jistou komplikaci představuje nesoulad českého zákona z roku 2001 se směrnicí o hodnocení dopadů staveb na životní prostředí. V české úpravě jsou podle názoru EK nastaveny jinak objemové limity, například pro čističky odpadních vod, při jejichž překročení se musí takové hodnocení provést. Expertní delegace ministerstva životního prostředí se minulý týden v Bruselu s komisí dohodla na náhradním postupu, který by měl tuto potíž dočasně odstranit.
Do roku 2006 však už EK nestihne schválit projekt čističky odpadních vod pro Prahu v hodnotě deseti miliard korun. Hlavní město ČR sice má projekt, dosud však nedodalo ani zmíněnou studii dopadů na životní prostředí, ani územní rozhodnutí. Podle nejmenovaných expertů bude tedy tento hodně přetřásaný záměr třeba přesunout až do dalšího finančního období; průtah podle nich způsobil jak pražský magistrát, tak MMR.
Podle údajů MMR má ČR na roky 2004 až 2006 k dispozici asi 50 miliard korun ze strukturálních fondů; z toho bylo zatím pevně určeno na konkrétní projekty 21,6 miliardy. Zatímco čeští aktéři si stěžují na administrativní průtahy v Bruselu, znalci v EK mají za to, že byrokracie je naopak přebujelá v Česku, kde se podle názoru jednoho z nich „jde mnohdy za rámec toho, co je nutné“.
S výběrovými řízeními a zadáváním zakázek se například v ČR začíná teprve poté, co jsou projekty schváleny. Spoří se tím sice peníze, ale stavební práce začínají mnohdy až dva roky po schválení projektu. „Pořád je tendence čekat, co řekne komise; naprostá většina rozhodnutí se přitom činí doma,“ uvedl nejmenovaný odborník.
Dalším českým nešvarem podle něj je i to, že se projekty rozbíhají často za domácí peníze a teprve po jejich vyčerpání se žádá o dotace unie. „Správné je žádat okamžitě po schválení projektu, v Česku se však mnohdy bezdůvodně čeká a všechno se pak protahuje,“ dodal odborník.
