06.10.2005
Evropská unie hodlá radikálně změnit svou průmyslovou politiku, především ale chce skoncovat s její roztříštěností. Příčina je zřejmá: rostoucí konkurenční tlak asijských zemí.
Evropská unie hodlá radikálně změnit svou průmyslovou politiku, především ale chce skoncovat s její roztříštěností. Cestu nápravy naznačil unijní komisař pro průmysl Günter Verheugen, jenž včera předložil rámcový program posilování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Příčina je zřejmá: rostoucí konkurenční tlak asijských zemí, zejména Číny a dalších, takzvaných BRIC ekonomik (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
Verheugen navrhl celkem čtrnáct opatření pro posílení konkurenceschopnosti a podpoře strukturálních reforem. Sedm z nich má obecný charakter. Sahají od ochrany duševního vlastnictví přes zjednodušování právních předpisů a norem pro podnikání až po odbourávání překážek v obchodu se třetími státy.
Dalších sedm opaření vyjmenovává sektory a obory, ve kterých chce unie posílit potenciál. Mimo jiných Farmacie, telekomunikace, informační technologie chemický a zbrojní průmysl, strojírenství.
„Unie cítí, že se za celou dobu její existence nepodařilo spojit národní hospodářské politiky. Zůstává pouze u sumy oddělených postupů, které jdou často proti sobě, nebo deformují prostředí volné soutěže,“ řekla zpravodaji HN v Bruselu Anne Meffleová, šéfka takzvané Lisabonské rady. Sdružení ekonomů, kteří analyzují evropské hospodářství.
Komisař proto výslovně odmítl snahy některých vlád o pěstování takzvaných „národních šampiónů“ – podniků a branží, které dostávají státní podporu a jsou chráněné před konkurencí či převzetím z vnějšku.
„Stát se má starat o dobré podnikatelské prostředí, nikoli o to, co dělají jednotlivé firmy. Ty se musí orientovat podle poměrů na trhu,“ zdůraznil Verheugen.
To se týká zejména Francie, Itálie či Španělska, a do jisté míry i Německa. Vlády těchto zemí zasahují do podnikových strategií. Důsledkem je růst protekcionistických tendencí, jež brání soutěži.
Itálie například chrání své banky před převzetím cizími subjekty. Španělsko v podstatě uzavřelo svůj trh s energiemi. Francouzský premiér Dominique de Villepin pracuje na seznamu branží, které mají „národní význam“, a proto musí být chráněny před převzetím. Německo si pěstuje „národní šampióny“, především velké firmy, na což doplácejí zejména střední podniky.
„Takový postup mrzačí i princip jednotného vnitřního trhu tím, že brání vzniku celků, které si vyžaduje trh. Nebo naopak podporuje vznik kolosů ohrožujících pravidla volné soutěže,“ řekla Meffleová.
Program Komise EU předpokládá vznik pracovních skupin a fór, jež v následujících dvou letech dopracují program rekonstrukce budoucí unijní politiky pro průmysl do podrobností a do konkrétní podoby.
Unie si uvědomuje, že pokud chce evropský průmysl obstát v novém konkurenčním prostředí, musí pokračovat v restrukturalizaci. Tu ovšem musí doprovázet politická opatření. Jinak by například uzavírání neperspektivních podniků jen zvyšovalo sociální napětí. Proto se počítá se zvýšením podpory pro nezbytné strukturální změny, především v sektorech výroby oděvů a textilu, ve výrobě nábytku a automobilovém průmyslu a několika dalších branžích.
Úlohou evropské průmyslové politiky musí být včasné rozpoznávání rizik vyplývajících z globální konkurence. Příkladem může být letošní krize kolem dovozu čínského textilu do unijního prostoru. „O tom, že nás příval levného zboží čeká, jsme věděli deset let. Ale na nové poměry se připravilo jen málo podniků, a zaspala i unie,“ konstatoval Verheugen, když zdůvodňoval program.
Martin Jahn, vicepremiér české vlády pro ekonomiku, říká: „V následujících letech nás, Evropany, nečeká pouze konkurenční boj s levnou Čínou. Ale už i s kvalitní a levnou Čínou.“ Čína zvyšuje každoročně výdaje na vědu a výzkum až o 19 procent. Cíleně také podporuje perspektivní obory.
Opatření Komise EU k nové průmyslové politice unie (v závorce zveřejnění, respektive zahájení práce)
Opatření vztažená na perspektivní branže
1. Zřízení fóra pro léčiva (první zasedání r. 2006)
2. Zhodnocení dosavadní realizace postupu strategií v biotechnologiích a vědách spojených s biotechnologiemi (2006/2007)
3. Zřízení pracovních skupin na vysoké úrovni pro chemický a zbrojní průmysl (2007)
4. Evropský program kosmického výzkumu (průběžně)
5. Pracovní skupina pro konkurenceschopnost informačních a komunikačních technologií (2005/2006)
6. Dialog o utváření politiky v oboru strojírenství (2005/2006)
7. Vypracování řady studií o konkurenceschopnosti sektorů, mezi nimi v potravinářství, módě a designu (průběžně)
