14.10.2005
Podle českého prezidenta potřebuje Evropská unie nejen volný pohyb zboží, ale i služeb, kapitálu a pracovní síly.
Evropská unie by se měla podle Václava Klause zbavit zbývajících bariér, které brání vytvoření skutečného jednotného evropského trhu a jednotného evropského prostoru. Pokud se tak nestane, obává se Klaus o problémy s jinými kontinenty a budoucnost unie. Podle českého prezidenta EU potřebuje nejen volný pohyb zboží, ale i služeb, kapitálu a pracovní síly. Uvedl to v Záhřebu, kam přijel na schůzku šestnácti evropských prezidentů.
„Pro mě a pro mnoho z nás v ČR je hlavním problémem nedostatek politické vůle dokončit jednotný evropský trh a jednotný evropský prostor,“ řekl český prezident ve svém příspěvku k evropské integraci na dvanáctém summitu hlav středoevropských zemí.
Většina „původních“ zemí EU například po loňském rozšíření brání nováčkům po přechodnou dobu až sedmi let v přístupu za prací.
Klaus rovněž míní, že budoucnost EU spočívá v „renesanci“ spolupráce národních států, které se navzájem respektují jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni, nikoli na snižování role národních států nebo na novém federalismu. EU se musí zbavit protekcionalismu států i svého sociálního modelu, soudí.
Prezident podporuje další rozšiřování unie, pogratuloval k zahájení přístupových rozhovorů s EU a ujistil Bulharsko a Rumunsko, že český parlament dokončí schvalování jejich vstupu do EU. Naznačil také, že podporuje vstup dalších balkánských zemí do bloku.
Hlavním tématem bylo rozšiřování
Názory na další směřování a vývoj Evropské unie si dnes v Záhřebu vyměňovalo 16 prezidentů ze zemí, které jsou v EU, nebo teprve na členství čekají. Hovořili o tom, že další evropská integrace je nutná. Například polský a slovinský prezident Aleksander Kwa¶niewski a Janez Drnovšek se dotkli otázky kandidatury Turecka do EU a míní, že Evropská unie by se o tuto zemi měla rozšířit.
Podle Kwa¶niewského je rozšíření EU o Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a pokud možno i Turecko žádoucí. Polský prezident soudí, že evropská integrace by byla nekompletní, pokud by se nepočítalo také s Moldavskem, Ukrajinou a Gruzií. Tyto tři země zatím ani nezahájily přístupové rozhovory, na rozdíl od Chorvatska a Turecka. Bulharsko a Rumunsko má řady EU rozšířit v roce 2007.
Drnovšek míní, že členství islámského Turecka v EU by přineslo spíš více výhod. EU by tak podle něj šla příkladem a dala světu signál, že toleruje rozdílné kultury. EU nedávno dala zelenou zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem. Není ale jasné, jak tento patrně dlouhodobý proces skončí, zda plným členstvím, nebo jen jakýmsi exkluzivním partnerstvím.
