18.10.2005
Včas předala svůj plán i ČR. Ten počítá mimo jiné s přípravou reforem důchodů, zdravotnictví, trhu práce, se snížením byrokracie pro podnikatele či zavedením ekologických daní.
Evropská komise podle svého mluvčího Gregora Kreuzhubera dosud obdržela národní programy reforem v rámci Lisabonské strategie jen od devíti z 25 členských států Evropské unie, včetně Česka a Slovenska.
K vypracování národních programů reforem se zavázali sami šéfové států a vlád „pětadvacítky“ na březnovém summitu EU, který se zaobíral cestami, jak oživit hospodářský růst a zvýšit zaměstnanost na starém kontinentu. „Domácí úkol“ však podle mluvčího včas splnily jen Británie, Finsko, ČR, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Španělsko, Nizozemsko a Estonsko.
Zbytek plánů komise podle mluvčího očekává „v nejbližších hodinách a dnech“, nejpozději do konce října. Výjimku dostali pouze Polsko a Německo, jež zabrzdili v tvorbě jejich národních plánů nedávné volby. Mají tedy plno starostí se sestavováním vlád.
Vlády členských zemí měly dodat do Bruselu dodat čtyřicítku až padesátku stránek konkrétních opatření. Plusy a mínusy těchto plánů má komise vyhodnotit do konce ledna a pak bude kontrolovat, jak se předsevzetí daří, či nedaří plnit. Zprávy Komise by poté měli plnit roli „dozorce“ při kontrole plnění reforem.
Národní program reforem od české vlády počítá mimo jiné s přípravou reforem důchodů, zdravotnictví, trhu práce, se snížením byrokracie pro podnikatele či zavedením ekologických daní. Téměř čtyřicetistránkový text většinou vyjmenovává již známé reformní plány. Kupříkladu od Nového roku se v ČR sníží daně pro lidi s nízkými a středními příjmy. Vláda však Bruselu slibuje i další změny v daních a dávkách „tak, aby neodrazovaly od přijímání hůře placené práce a nevytvářely kulturu závislosti na státu“.
Unie si původně v rámci Lisabonské strategie vytyčila cíl stát se během deseti let, do roku 2010, nejvýkonnější ekonomikou světa. Ale v poločase se ukázalo, že zaostávání za USA a Japonskem se nepodařilo snížit, odstup spíše vzrostl a unii šlapou na patu noví soupeři jako Čína a Indie. Evropští státníci se proto rozhodli raději seškrtat seznam ambiciózních cílů a více se věnovat domácím reformám, aby svým ekonomikám dodali nový dech.
