31.10.2005
Nejistá situace ohledně budoucího rozpočtu evropského společenství trápí zejména deset nováčků v unii. Zřejmě nejrazantněji za ně vyjádřil obavy slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, který svým projevem neformální summit uzavíral.
Nejistá situace ohledně budoucího rozpočtu evropského společenství trápí zejména deset nováčků v unii. Zřejmě nejrazantněji za ně vyjádřil obavy slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, který svým projevem neformální summit uzavíral.
Šéf slovenské vlády vyčetl Blairovi „veliké ticho“, které panovalo poslední čtyři měsíce ohledně evropských financí.
„Cítíme jisté znepokojení z velkého ticha, které vládne okolo finanční perspektivy, která je pro Slováky i ostatní země, jež rozšířily unii, velmi důležitá. Cítíme velkou nejistotu, protože čas běží a nemáme ani obrysy budoucí dohody,“ prohlásil Dzurinda.
Blair podle něj reagoval s tím, že se tato „existenční otázka“ musí vyřešit do konce roku. Podle Dzurindy slovenská diplomacie v této věci nepostupovala v těsně naplánované shodě s jinými novými zeměmi unie či státy visegrádské „čtyřky“. Plánovaná schůzka těchto čtyř zemí v předvečer summitu odpadla. „Neměli bychom tyto schůzky vnímat jako střet lobbistických klubů,“ uvedl Dzurinda.
Připustil ale, že dlouhá léta nezažil na evropském summitu tak pozitivní atmosféru. „Nepamatuji si, kdy jsme měli množnost hovořit o výzvách společné Evropy v takovém prostředí,“ pochválil Dzurinda jednání v paláci Hampton Court. „Setkali jsme se bez administrativy, bez velvyslanců, bylo to uvolněné a příjemné.“
Státníci diskutovali témata, která by měla posouvat Evropu kupředu. „Premiér Blair nás žádal, abychom hledali věci, které nás spojují, nikoli rozdělují,“ uvedl.
Vyjádřil skepticismus ohledně fondu, který by měl vyrovnávat následky globalizace ekonomiky. „Myšlenka, že budeme hledat odpovědi na výzvy globalizace v administrativních opatřeních, není správná.“
Nabídl jiný recept. „Jemným nástrojem, jak reagovat na globální ekonomické výzvy, je prosazování užitečných strukturálních reforem či zvyšování konkurenceschopnosti.“
Dal příklad tanků T-75, které vyráběli Slováci dříve – dnes produkují automobily. „Všechny náklady zaplatili Slováci sami, politicky i fiskálně,“ zdůraznil. Připomněl, že na Slovensku bývaly regiony, kde byla 27procentní nezaměstnanost.
Evropští státníci diskutovali také o hledání společného daňového základu. „Neměli bychom se v Evropě bát spolupracovat tam, kde je to užitečné. Současně je třeba si zdravě konkurovat, daňová rozmanitost by měla být hnacím motorem,“ míní Dzurinda.
