04.11.2005
V hospodářském úspěchu nových členů Evropské unie se začínají objevovat trhliny. Ekonomiky oněch osmi zemí sice stále rostou o čtyři procenta ročně, ale jejich export do eurozóny – která letos vzroste jen asi o 1,2 procenta – zpomaluje.
Od doby, kdy Otto de Jager založil nedaleko Příbrami firmu Sibex, prodej jeho dřevěných postelí, stolů a židlí rostl mezi 60 a 80 procenty ročně, až na zhruba 200 tisíc kusů ročně.
Teď ale odbyt zpomaluje – od loňska roste jen o 10 procent. De Jager si stěžuje hlavně na konkurenci dalších českých dodavatelů. Trh s byty ve Velké Británii a Německu totiž přestává růst a začíná na něm být těsno i nábytkářům.
„Když je méně domů, lidé už nepotřebují tolik nábytku jako dřív,“ říká de Jager. Poptávka v západní Evropě je tak slabší než nabídka z Evropy východní.
V hospodářském úspěchu nových členů Evropské unie se začínají objevovat trhliny. Ekonomiky oněch osmi zemí sice stále rostou o čtyři procenta ročně, ale jejich export do eurozóny – která letos vzroste jen asi o 1,2 procenta – zpomaluje. Vysoké ceny ropy navíc hrozí vyvoláním inflace.
K tomu se přidává slabá domácí poptávka. A pak jsou tu křehké veřejné finance, které si vynutí odklad zavedení eura. „Jasně vidíme ztrátu dynamiky,“ říká Lorenzo Codogno, ekonom v londýnské Bank of America.
Nováčci si vedou různě
Unijní nováčci ale samozřejmě nejsou jednolitý celek. Česko, Slovensko, Slovinsko a pobaltské republiky jsou v nejlepší formě, a rostou o více než pět procent. Ale polský HDP letos stoupne o zhruba 4,3 procenta, namísto loňských 5,4. Maďarsko pak z loňských 4,2 zpomalí na asi 3,4 procenta. Problém není jen ve slabých západních trzích – slabá je i domácí poptávka.
V době, kdy Polsko vstupovalo do EU, Beata Mazur-Stamenkowicová se s manželem odhodlala k vůbec první půjčce v životě. Půjčili si 350 tisíc zlotých na byt. Teď ale dvaatřicetiletá vedoucí módního obchodu říká, že obchody nejdou tak dobře, jak doufala. „Když se podívám na svoje zákazníky, zdá se mi, jako by utráceli trochu zdrženlivěji,“ říká. Mzdy posledních devět měsíců klesají a nezdá se, že by se osmnáctiprocentní nezaměstnanost chystala klesnout.
Otazníky kolem vlád
K nedostatku spotřebitelské důvěry přispívá i politická nejistota. Poláci zvolili v září do parlamentu konzervativní strany, v říjnu si ale za prezidenta vybrali nacionalistu a euroskeptika Lecha Kaczinského namísto více prozápadního a protržního Donalda Tuska.
V Česku, na Slovensku a v Maďarsku se chytají volby do roka a půl. Pravděpodobně ponechají u moci slabé vládní koalice, které zatím nedokázaly omezit mohutné sociální státy nebo omezit růst nákladů na zdravotnictví a penze.
Napjaté veřejné finance jsou ve střední a východní Evropě běžným problémem. Schodky jsou vysoko nad třemi procenty HDP, která jsou kritériem pro přijetí eura. V Maďarsku by se deficit letos mohl vyšplhat až na sedm procent HDP. Evropská komise navíc odmítla pokus Budapešti vylepšit pokladnu jednorázovými příjmy z privatizace dálničního podniku.
„Maďarská vládá s rozpočtovými problémy nebojuje,“ konstatuje Ivailo Vesselinov, ekonom u banky Dresdner Kleinwort Wasserstein. Podle něj Maďarsko předvádí „rozpočtovou gymnastiku“. Místo původně plánovaného roku 2008 tak země přijme euro až v roce 2013, přiznává vláda.
Země u Baltu zase mají problémy s Ruskem, které zvažuje, že jim přestane na svoji ropu dávat slevu. Pokud se tak stane, ceny energií vzrostou o desetinu, nastartují inflaci a oddálí přijetí eura.
V okamžiku, kdy se do eurozóny přihlásí, musí totiž nováčci mít inflaci pod dvěma procenty. Letos se to povede pouze Česku.
„Český export je vynikající,“ přidává na chvále Jeff Gable z firmy Barclays‘ Capital. Některé firmy v konkurenci nutně neuspějí. Ale nábytkář de Jager se nehodlá vzdát.
Jak si vedou středoevropské ekonomiky?
