08.11.2005
Poprvé od června, kdy neprošel návrh lucemburského předsednictví. Jednat se bude až do prosincového summitu unie, kde má být rozpočet přijat. Britové zřejmě budou muset obětovat svůj rabat.
Stamiliardy eur, které Evropská unie utratí v letech 2007 až 2013, zaměstnávají v těchto dnech stovky úředníků i vysoké politiky. Včera se finanční výhled na příští období dostal na stůl při jednání ministrů zahraničí v Bruselu. Poprvé od června, kdy neprošel návrh lucemburského předsednictví. Jednat se bude až do prosincového summitu unie, kde má být rozpočet přijat.
Britský rabat opět ve hře
Tony Blair, britský premiér a současný předseda unie, bude zřejmě muset obětovat dohodě o rozpočtu britskou slevu z příspěvku do evropské kasy, vybojovanou roku 1984 premiérkou Margaret Thatcherovou. Od té doby se rabat vyšplhal na 4,6 miliardy eur ročně a v budoucnu by to mohlo být až 5,5 miliardy.
„Pokud se státy nevrátí ke kompromisnímu balíčku navrženému lucemburským předsednictvím a budou vytvářet finanční perspektivu znovu, bude se muset rozhodně jednat jak o zemědělské politice, kterou chtějí upravovat Britové, tak i o britském rabatu,“ uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se včerejšího jednání zúčastnil.
Blair by rád přesunul část financí z kapitoly zemědělství, která tvoří 40 procent výdajů unijního rozpočtu, na vývoj a výzkum. I když se o britské slevě zatím nemluvilo, podle účastníků jednání Britové nejeví ochotu o svůj rabat přijít.
Sporných bodů je však více. Evropská komise před nedávným neformálním summitem v Hampton Courtu přišla s novými návrhy, jež rozdělují členské země na dva tábory.
Spor o globalizační fond
Problematický je zejména takzvaný globalizační fond. Ten by poskytoval prostředky na přeškolování pracovníků, kteří byli propuštěni v rámci restrukturalizace odvětví či firmy, vynucené globalizací ekonomiky.
Proti fondu vystupují především nové členské země. Vadí jim, že fond s ročním rozpočtem zhruba tří miliard eur by využívali především staří členové dnešní pětadvacítky.
„Český postoj je negativní, navíc na stole není konkrétní návrh, z nějž by bylo jasné, jakým způsobem by se určovalo, co je výsledkem globalizace, a co je jen běžným rozhodnutím managementu firmy,“ uvedl Svoboda.
Unijní nováčci mají v tomto bodě podporu čistých přispěvatelů do rozpočtu, jako je Švédsko, Nizozemí či Německo.
Novým členům se nezamlouvá ani další návrh komise, podle něhož by 60 procent peněz z kohezního fondu směřovalo na lisabonské cíle, tedy hlavně zaměstnanost. Nováčci se domnívají, že by si měli sami rozhodnout, na jaké projekty tyto peníze využijí.
