Nepokoje ve Francii sílí, ohrožují už i ekonomiku

08.11.2005
Noční střety si vyžádaly první oběť. V části Paříže platí zákaz nočního vycházení, auta hořela i v Berlíně a Bruselu.

Nejhorší vlna sociálních nepokojů posledních desetiletí nutí francouzské politiky horečnatě hledat řešení. Vláda chce posílit řady policistů, tvrdě zatýkat mladé výtržníky. Sleduje i druhý cíl: snaží se nalézt plán, jak povzbudit nespokojená předměstí.
Zklidnění situace je zatím daleko. Násilí se včera šířilo lavinovitě většinou velkých měst. Rozvášnění mladíci házeli zápalné lahve a kameny po policistech, padly výstřely z brokovnic. První obětí nepokojů se stal jednašedesátiletý muž. Podlehl zraněním, která mu způsobili mladí výtržníci v pátek. Obavy z násilí už mají i další země.

Villepin hledá řešení
Nejvážnější střety se odehrávaly ve čtvrti Grigny, jižně od Paříže, kde byli dva policisté vážně zraněni. „Násilí roste,“ řekl agentuře Reuters Barnard Franio, šéf policistů v tamní oblasti Essone. Svědci hovořili o „válečné zóně“.
Město Raincy severně od Paříže jako první vyhlásilo zákaz vycházení. „Přijal jsem toto rozhodnutí, abych odvrátil drama. Školám hrozí nezanedbatelné nebezpečí,“ vysvětlil starosta Eric Raoult.
V této vyhrocené atmosféře včera zveřejnil premiér de Villepin plán, který by měl být odpovědí na vzrůstající násilí. Premiér uvedl, že bude v pravomoci prefektů vyhlásit zákaz vycházení. Povolal k policii 1500 záložníků. Vyloučil současně využití některých krajních kroků k posílení pořádku, například nasazení armády. „Tak daleko ještě nejsme,“ řekl premiér.

Střety srážejí turistiku
Důsledky násilností začínají doléhat na ekonomiku země. Sdružení francouzských podnikatelů Medef včera varovalo, že nepokoje budou mít vážné dopady především na cestovní ruch. „Obraz Francie je hluboce poznamenán,“ uvedla šéfka Medef Laurence Parisotová v rozhovoru pro stanici France 1.
Některé země už varovaly své turisty před návštěvou Paříže. Francouzský ministr cestovního ruchu Leon Bertrand se snažil tyto obavy rozptýlit. „Zahraniční média situaci přehánějí,“ tvrdil.
Zástupci největšího evropského hotelového řetězce Accor uvedli, že mnoho asijských partnerů zrušilo smluvená ubytování.
„Zaznamenali jsme úbytek zájmu,“ citovaly agentury mluvčího řetězce, který vlastní 300 hotelů v pařížské oblasti. Accor sdružující hotely Ibis, Mercure, Novotel a Formule 1 posílil vlastní ochranu svých budov.
České cestovní kanceláře ovšem stále hlásí, že zájezdy na konec roku jsou vyprodány. Podle mluvčího Čedoku Tomáše Brejchy je Paříž číslem jedna mezi městy, kde chtějí čeští turisté trávit Silvestra.
Případný ústup zájmu turistů by poškodil i navazující odvětví, od restaurací po luxusní obchody, které spoléhají na předvánoční nákupní horečku. Šest miliónů cizinců utratí ve Francii ročně 33 miliard eur. Cestovní ruch se podílí na ekonomice z 6,5 procenta.
„Pokud turisté nepřijedou, bude to velmi zlé,“ říká i John Diaz, který nabízí miniaturní modely Eiffelovky v centru Paříže.

Zbytek Evropy zpozorněl
Výbuchy násilí ve Francii přinutily evropské země k důkladnému zamyšlení nad vlastní situací. Státy s početnou přistěhovaleckou komunitou – Nizozemsko, Itálie, Německo a Velká Británie – uvažují, zda se jim může stát totéž.
Pět aut shořelo v berlínské čtvrti Moabit. „Prověřujeme spojitost s událostmi ve Francii,“ řekl policejní mluvčí. Auta vzplála v bruselské čtvrti St. Gilles, kde žijí lidé marockého a tureckého původu.
Většina evropských politiků se shoduje, že pnutí vychází především ze sociálních rozdílů. „Nejsme rozděleni na imigranty a neimigranty, rozdíly jsou v sociálním postavení,“ řekl Nadeem Elyas, představitel německých muslimů.

Sdílet tento příspěvek