09.11.2005
Ačkoliv nejsou ještě všechny body německých koaličních jednání vyjasněné, začíná se již nyní rýsovat tvrdá úsporná politika. S novou vládou zřejmě Němcům do smíchu příliš nebude.
Karnevalová sezóna začíná v Německu v pátek. Ve stejný den by mělo dojít i k podpisu velké koaliční dohody mezi CDU/CSU a SPD. Ačkoliv nejsou ještě všechny body koaličních jednání vyjasněné, začíná se již nyní rýsovat tvrdá úsporná politika. Na rozdíl od karnevalového veselí, s novou vládou Němcům do smíchu příliš nebude.
Jedním z opatření, které postihne všechny, je prakticky jisté navýšení daně z přidané hodnoty. Dosud daň činí šestnáct procent, zvyšovat by se mělo na osmnáct či dokonce až na dvacet procent. Definitivě by se na tomto kroku strany sice měly dohodnout až zcela ke konci jednání, podle německého tisku s ním lze ale již téměř jistě počítat.
Sociální demokraté se přitom ve svém volebním programu stavěli proti zvýšení daní. Za jejich „vstřícný krok“ by CDU/CSU naopak měla souhlasit se zavedením tzv. daně pro bohaté. Tuto podmínku potvrdil i dosavadní šéf sociálních demokratů Franz Müntefering. Podle odborníků je to pro stranu jediná možnost, jak obhájit svůj souhlas s navýšením DPH. „Na zvyšování daní se shodneme jen tehdy, dojde-li i k výraznějšímu daňovému zatížení vyšších příjmů. Jinak nevysvětlíme důchodcům a rodinám s dětmi, že i oni musí přispět k tomu, aby se spolková i zemské vlády dostaly z finančních potíží,“ řekl Müntefering.
Více by do rozpočtu měli platit jedinci s ročním příjmem nad 250 tisíc eur a manželské páry s ročním příjmem nad 500 000 eur. Vše, co vydělají nad tuto částku, by měli namísto 42 procent danit pětačtyřiceti procenty. Vzhledem k tomu, že takového platu dosahuje jen malý okruh lidí, nebude ale přínos pro rozpočet příliš vysoký. Ministerstvo financí počítá s plusem ve výši 1,2 miliardy eur. Někteří členové SPD proto podle deníku Handelsblatt dokonce zvažují, zda vyšší daň nezavést mnohem dříve, například od příjmu ve výši 50 000 ročně. Takový krok by rozpočtu vynesl zhruba tři miliardy eur.
Nepříliš radostné, především pro mladší generace, je také rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu ze 65 let na 67. Opatření by mělo začít platit v roce 2012, prodlužovat se ročně bude odchod o jeden měsíc. Celý proces by tak měl být dokončen do roku 2035.
Schválena byla také „matka všech reforem“, reforma federalistického systému. Jejím cílem je rozplést složité rozdělení pravomocí mezi státem a jednotlivými spolkovými zeměmi, transparentně rozdělit jejich zodpovědnost a dát jim také více možností rozhodovat. Vyjasnit se bude vláda snažit například oblast školství, kde by větší pravomoce měly dostat jednotlivé země, či správu úředníků, kteří budou mít jiné podmínky při práci pro stát a pro země.
Otevřeným tématem zůstává i oblast energetiky. Jablkem sváru je především otázka jaderné energie. Zatímco SPD trvá na dodržení časového harmonogramu snižování výkonu elektráren, CDU/CSU naopak vyžaduje jejich další provoz.
Sporná jsou i opatření na trhu práce. Unie chce jednak snížit odvody na politiku zaměstnanosti, uvolnit vazby tarifních dohod a zákonnou ochranu před výpovědí. Zatímco na snížení odvodů by se strany mohly dohodnout, je zmírnění závaznosti tarifních smluv pro SPD tabu.
