10.11.2005
Evropa se snaží držet krok s Amerikou ve všech oblastech. Podle svých možností také při výzkumu vesmíru.
Plné dva dny bude kroužit kolem planety Venuše sonda Venus Express, kterou včera vynesla u kazašského Bajkonuru na oběžnou dráhu kolem Země ruská raketa Sojuz.
Evropa se snaží držet krok s Amerikou ve všech oblastech. Podle svých možností také při výzkumu vesmíru.
Plné dva dny bude kroužit kolem planety Venuše sonda Venus Express, kterou včera vynesla u kazašského Bajkonuru na oběžnou dráhu kolem Země ruská raketa Sojuz. Venušin čas je ale odpočítáván v poněkud jiných dimenzích, a tak modul vážící dvanáct set čtyřicet kilogramů stráví na pracovním orbitu nad „mlžnou planetou“ pět set pozemských dní.
„Vypuštěním sondy Venus Express chceme dokázat, že podrobné studium sluneční soustavy je životně důležité pro život na Zemi. Abychom kupříkladu plně porozuměli klimatickým změnám probíhajícím u nás, nemůžeme se spokojit pouze s pozorováním naší planety,“ komentoval misi k Venuši generální ředitel Evropské vesmírné agentury (ESA) Jean Jacques Dordain.
Modul, jenž má přibližně tvar krychle o hraně půldruhého metru, bude zkoumat jak hustou atmosféru planety, tak i její povrch. Zvláštní pozornost bude věnována skleníkovému efektu a větrům dosahujícím běžně síly hurikánu.
Atmosféra Venuše je tvořena z šestadevadesáti procent oxidem uhličitým a teplota pod mraky tvořenými výpary kyseliny sírové dosahuje 450 stupňů Celsia.
Vědecké přístroje na palubě modulu mají dále zjistit, zda jsou stále aktivní sopky vyskytující se hojně na povrchu planety. Vlastní experimenty budou ovšem zahájeny až v dubnu, neboť jedenačtyřicet miliónů kilometrů, které Venuši dělí od Země, sonda urazí za sto pětapadesát dní.
Ambiciózní program
Evropská vesmírná agentura, jejíchž projektů se účastní dvě desítky zemí včetně České republiky, má při výzkumu kosmického prostoru velké plány.
V roce 2003 vyslala ESA k další ze sousedních planet modul Mars Express, který je dvojčetem sondy, jež včera po devadesátiminutovém pobytu na oběžné dráze Země zamířila k Venuši. Na rok 2013 plánuje agentura podobnou misi k Merkuru.
„ESA se svými aktivitami řadí hned za Američany a každoročně investuje do svých programů na čtyři miliardy eur,“ řekl HN ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Galileo má první družici
Pro mnohé příliš efemérní a příliš nákladné lety do vesmíru jsou v řadě případů spojeny s projekty, jež mají zcela konkrétní a navíc veskrze praktické využití na Zemi.
Evropská unie včera udělala další krok ke spuštění satelitního navigačního systému Galileo, který má konkurovat americkému GPS. V nizozemském Noordwijku byla pokřtěna jménem GIOVE první družice budoucího systému, kterou má z Bajkonuru vynést na oběžnou dráhu další raketa Sojuz ještě před koncem tohoto roku.
Od Galilea, který má stát 3,6 miliardy eur, si Evropská unie slibuje velký komerční přínos a technologickou revoluci srovnatelnou se zavedením mobilních telefonů. Systém usnadní navigaci letadel a lodí, pomůže farmářům či tvůrcům map.
Setina státního rozpočtu ČR
Česká republika má do Evropského kosmického programu, v němž budou napříště zastoupeny všechny země EU, přispívat každoročně nejméně jedním miliónem eur.
ČR svůj národní kosmický program teprve připravuje. Tematicky však bude zaměřen na aktivity z oblasti telekomunikací, meteorologie, monitorování životního prostředí, zmírňování následků katastrof a výzkumu v podmínkách ztížené gravitace.
Již dnes dává Česká republika na výzkum vesmíru téměř dva a půl miliónu eur. To je ale stále necelá setina státního rozpočtu a půl procenta všech výdajů na vědu a výzkum. Česká vesmírná kancelář by proto uvítala, pokud by se do programů celoevropské agentury, na nichž se naše země podílí, zapojily také firmy a investoři z ČR.
