10.11.2005
Jedním z klíčových motivů pro otevření finského trhu je podle polské agentury to, že Finsko bude v druhé polovině příštího roku předsedat Evropské unii. Otevření pracovních bariér se zabývá i Španělsko.
Finsko zvažuje otevření svého pracovního trhu pro pracovníky ze zemí „nováčků“ EU, tím že neprodlouží současné restrikce. Podle informací finského rádia Yle Radio Suomi tak Finsko zřejmě nevyužije možnost prodloužit periodu zákazu práce lidí z nových členských zemí unie bez speciálního povolení o další tři roky.
Tento zájem podporuje finský premiér Matti Vanhanen i ministr práce Tarja Filatov. Jedním z klíčových motivů pro otevření finského trhu je podle polské agentury to, že Finsko bude v druhé polovině příštího roku předsedat Evropské unii a blokování trhu práce jde proti jednomu ze základních unijních svobod – volnému pohybu pracovních sil.
V současnosti své pracovní trhy ze starých zemí EU plně pro pracovníky z exkomunistických zemí otevřely pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko. Ostatní země zavedly dvouroční uzavření trhů a o prodloužení této lhůty budou rozhodovat na konci příštího května.
Nezávisle na Finsku se k otázce otevření svého pracovního trhu vyjádřilo i Španělsko. Podle neoficiálních zdrojů může tato jihoevropská země také svůj trh otevřít. Obě země se ovšem budou z části rozhodovat také podle toho, jakou pozici k této otázce zaujmou další členské země. A výhled není pro Východoevropany příliš příznivý – například Rakousko již veřejně deklarovalo, že restrikce z důvodu vysoké nezaměstnanosti prodlouží o další roky. Podobný názor zastávají i němečtí představitelé.
Evropská komise se snaží tato rozhodnutí změnit a chystá se proto apelovat na staré členské země, aby bariéry odbouraly. Chystá proto hodnotící zprávu o dopadu rozšíření na pracovní trhy starých členských zemí, která by světlo světa měla spatřit v lednu.
V řadě starých zemí EU však trvá tlak na politiky ze strany obchodního sektoru za zachování bariér. Například ve Finsku se odbory obávají silného přílivu pracovníků z Polska a pobaltských zemí, kteří by podle nich pracovali za nižší plat, čímž by byli pro Finy „nepříjemnou konkurencí“.
