15.11.2005
Centrální banky dvanácti států Evropské měnové unie stále více utrácejí. Peníze spolykají hlavně náklady na zaměstnance. V loňském roce to centrální banky stálo 5,03 miliardy amerických dolarů. To je více než trojnásobek peněz, které vynaloží k tomuto účelu americká centrální banka Fed.
Centrální banky dvanácti států Evropské měnové unie stále více utrácejí. Peníze spolykají hlavně náklady na zaměstnance. V loňském roce to centrální banky stálo 5,03 miliardy amerických dolarů. To je více než trojnásobek peněz, které vynaloží k tomuto účelu americká centrální banka Fed. Hospodářská síla i počet obyvatelstva Spojených států ovšem ukazatele eurozóny převyšují. K těmto závěrům dospěla studie časopisu Central banking.
Pokud by se přičetly ještě náklady Evropské centrální banky (ECB) ve výši 174 miliónů dolarů, činily by personální náklady celé eurozóny 5,21 miliardy dolarů.
Náklady se liší
„Provozní náklady centrální banky snižují její zisky, které má odvádět příslušné vládě,“ píše autor studie, Paul Brione. Ve svém porovnání se přitom zaměřil na srovnání nákladů centrálních bank v členských zemích Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD).
V průměru výdaje na zaměstnance činí zhruba šedesát procent celkových provozních nákladů. Ty se nechají se odvodit z přehledu zisku a ztrát. Ne vždy se ale dá z roční uzávěrky odvodit to, co přesně v jednotlivých položkách zahrnuto, tvrdí studie.
Existují rozdíly
I mezi srovnatelně velkými národy se ale najdou velké rozdíly. V Kanadě, která má téměř stejně tolik obyvatel jako Česko, jednoho poplatníka centrální banka stojí 2,80 dolaru ročně. V tuzemsku nás přijde jeden pracovník centrální banky na 5,38 dolaru. V porovnání s novými členy unie ze střední Evropy jsme tak úplně nejlevnější. Ku příkladu – každý Slovák zaplatí na centrální banku 6,32 dolaru, Maďar 6,57 dolaru ročně. Nejdráže centrální banka vyjde naše severní sousedy v Polsku. Každému obyvateli této země vytáhne z peněženky 6,32 dolaru ročně.
Velice zajímavé je srovnání kolik stojí provoz centrálních bank daňové poplatníky jednotlivých zemí. Ty s menším počtem obyvatelstva vydávají zpravidla více než v zemích, které jsou lidnatější. Nejvíce centrální bankéři stojí Lucemburčany, a sice 43,76 dolaru, druzí jsou pak Islanďané s 31,08 dolaru.
Nejnižší náklady má naopak Velká Británie, když každý občan zaplatí na provoz centrální Bank of England 2,72 dolaru ročně.
A jak si stojí centrální banky při srovnání snižování nákladů?. Zatímco některé země, jako například Norsko či Nový Zéland se snažily náklady snížit, v jiných zemích naopak raketově vystřelily nahoru. V Irsku se náklady od roku 1999 zvýšily o sto procent, v Lucembursku to dokonce bylo o 105 procent.
V České republice stouply náklady centrální banky o 23 procent a v Polsku 32 procent.
Rakousko nešetří
Je třeba také zohlednit, že některé centrální banky plní ještě dodatečné úkoly, jako například dozor nad bankovním trhem či jako například francouzská Banque de France, provozují vlastní tiskárny peněz, upozorňuje autor zmíněné studie.
Většina centrálních bank spotřebuje na jednoho zaměstnance šedesát až sto tisíc amerických dolarů ročně. Jedničkou v této oblasti je rakouská centrální banka. Jeden pracovník zde za rok stojí v průměru 213 tisíc dolarů. Na druhém místě je Itálie se 153 tisíci dolary. Třetí příčku má ECB se 133 903 dolary.
Pokud by se srovnali údaje v nových členských zemích Evropské unie ve střední a východní Evropě, bylo by na místě prvním Polsko, kde jeden zaměstnanec vyjde na 123 314 dolarů ročně. Druhé v pořadí je Maďarsko s 68 206 dolary a na třetím místě Česká republika s 37 473 dolary za rok. Nejméně platí zaměstnance centrální banky na Slovensku – v průměru 29 105 dolarů.
