19.11.2005
O krizi se podle předsedy Evropské komise dalo hovořit před šedesáti lety. Základní myšlenku plánu D – debatu a dialog považuje za klíčovou pro budoucnost unie.
Evropa má problémy, není v krizi, uvedl předseda Evropské komise José Barroso, který se spolu místopředsedkyní EK Margot Wallströmovou a český eurokomisařem Vladimírem Špidlou účastnil speciálního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
Politici v rámci debaty rozebrali základní problémy, týkající se současné Evropské unie, tedy nový komunikační plán Evropské komise a nízká informovanost občanů o EU, budoucnost EU bez evropské ústavy, možné odstranění přechodních bariér pracovního trhu, rozšiřování Evropské unie a budoucí rozpočet EU.
Komisaři odmítají nařčení z propagandy
Podle Barrosa se myšlenka tzv. „plánu D“, který má po dvou neúspěšných referendech o evropské ústavě ve Francii a Nizozemsku rozdmýchat debatu o budoucnosti Evropské unie a byl dnes poprvé „aplikován“ v Praze, vznikla již při tvorbě evropské ústavy jako možnost určité vedlejší varianty pro případ, že by byl dokument odmítnut. Jeho konkrétní podoba ovšem byla přijata později. Základní myšlenku plánu – debatu a dialog považuje za klíčovou pro budoucnost unie. Tuto tezi podpořila i Wallströmová, která navíc odmítla spekulace, že by byl plán pouhou propagandou nebo marketingovým plánem, který by unie nastolila v současné situaci ohledně nejisté budoucnosti EU. Důležitá je podle ní zpětná vazba – EK nemá zájem v rámci plánu pouze informovat občany, ale chce od nich získávat odpovědi na klíčové otázky, týkající se EU, a ty brát v úvahu při svém rozhodování, uvedla komisařka.
K otázce odtažitosti občanů od EU, která byla podpořena výsledky veřejného mínění (např. 2/3 Čechů si myslí, že rozhodování EU není reprezentativní), Barroso sdělil, že tento problém je mírně zveličován, ale chápe určitou „díru“ mezi Bruselem a veřejností, která by podle něj měla být zacelena lepší komunikací a zjednodušováním evropské legislativy a tvorbou nové, pomocí které by byly efektivně řešeny evropské otázky. Jako příklad uvedl zavedení tzv. evropského zatykače.
K informovanosti občanů české republiky již přispívá Informační kampaň Vlády ČR o evropských záležitostech, jež zástupci EK ocenili a zmínil ji i přítomný premiér Paroubek, který ovšem zároveň připustil, že mohla být spuštěna dříve.
Ústava prý není mrtvá
Předseda EK k tématu evropské ústavní smlouvy zopakoval svůj názor, že se EU bude muset obejít bez tohoto dokumentu. Následující 2-3 roky je podle něj nutné využít k reflexi a debatám o budoucí podobě dokumentu. Stejně jako Wallströmovou zastává názor, že nelze přehlížet 14 členských zemí, které již dokument ratifikovaly.
V neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemsku lidé podle Barrosa nehlasovali proti textu ústavní smlouvy, ale proti celému kontextu a situaci v těchto zemích. A tento negativní pohled občanů na EU by chtěl změnit zvýšením konkurenceschopnosti EU, prostřednictvím provedení důležitých reforem, například v rámci Lisabonské strategie.
V unie podle něj nebude v případě několikaleté absence dokumentu existovat legislativní vakuum, protože se EK může řídit stávající Římskou smlouvou a smlouvou z Nice. Připustil, že současný text ústavy bude nutné prodebatovat a případně ho zjednodušit. Je ovšem nutné, aby všechny klíčové otázky byly shrnuty v jednom dokumentu, proto nemá EK v plánu dokument tříštit a schvalovat ho po částech, uvedl Barroso.
Podle Paroubka je proces ratifikace ústavní smlouvy v ČR pozastaven a vláda by se k němu měla vrátit po volbách. To ovšem odmítá opoziční ODS, která slovy českého europoslance Miroslava Ouzského nehodlá po případném vítězství v červnových volbách otázku ratifikace stávajícího textu ústavní smlouvy otevřít.
Hrozí nasycení unie?
K procesu rozšiřování se EK podle Barrosa postavila jasně v minulém týdnu, kdy v hodnotících zprávách jasně popsala podmínky pro přijetí nových zemí (zejména Turecka a Chorvatska) a šance dalších budoucích kandidátů. Stranou ovšem podle představitelů EK nemůže zůstat absorpční schopnost EU, která se pomalu naplňuje. Barroso ovšem zdůraznil důležitost toho, aby i balkánské země věděly, že se mají v budoucnu šanci stát členy EU.
Možný vstup Turecka do EU, který vyvolává řadu debat a určitý odpor veřejnosti v obavách před „islamizací Evropy“, považuje Barroso za velmi vzdálený. Turecko musí podle něj nejprve splnit řadu podmínek, aby se mohlo stát plným členem EU. Turecko podle něj bude vstupovat do EU za úplně jiných podmínek, než panují v současnosti. Český eurokomisař Špidla považuje za klíčové splnění podmínky rovných příležitostí mužů a žen. Česká vláda vstup Turecka do EU podporuje, i když podle ní měla EU důkladně posoudit svou absorpční schopnost, dodal Paroubek. V otázce budoucího rozpočtu Barroso věří v dosažení dohody do konce roku, vyvíjí proto tlak na britské předsednictví EU, aby zprostředkovalo kompromis. Za klíčové považuje, aby 60 procent výdajů šlo na konkurenceschopnost.
Evropská komise se také podle Barrosa bude snažit přesvědčovat státy Evropské unie, aby zrušily dočasná omezení, která platí i pro české občany a firmy. Cílem unie je zavést rovné podmínky pro všechny členské země. EK za tímto účelem vypracuje hodnotící zprávu o dopadu pracovníků z nových členských zemí na pracovní trhy členských zemí.
