28.11.2005
Méně peněz celkově a především méně peněz pro nováčky v Evropské unii. Takový bude podle všeho návrh rozpočtové perspektivy na rok 2007 až 2013, který předloží britské předsednictví ostatním zemím pětadvacítky.
Méně peněz celkově a především méně peněz pro nováčky v Evropské unii. Takový bude podle všeho návrh rozpočtové perspektivy na rok 2007 až 2013, který předloží britské předsednictví ostatním zemím pětadvacítky. Premiér Tony Blair se koncem tohoto týdne setká s představiteli sedmi z deseti nových členských států unie, aby s nimi návrh projednal.
Británie přislíbila, že na papíře jej vlády členských států dostanou okolo 5. prosince, tedy deset dní před klíčovým summitem, kde má být rozpočet odsouhlasen. Už nyní ale začaly prosakovat zprávy, co Britové přinesou. Unijní výdaje by chtěli omezit na 1,03 procenta hrubého domácího produktu pětadvacítky, což by odpovídalo bezmála 850 miliardám eur. Komise přitom požadovala původně 1,24 procenta. Už předchozí lucemburský návrh rozpočtu však počítal jen s 1,06 procentem HDP.
„Všechna čísla jsou velmi předběžná,“ upozorňují na serveru EUobserver diplomaté v Bruselu. Nižší rozpočet by rozhodně vyhovoval čistým přispěvatelům, jako jsou Nizozemsko nebo Švédsko, kteří by výdaje nejraději „zarazili“ na jednom procentu HDP.
Utáhnout opasek si nemá podle představ Britů jen unie jako celek, ale především také nové země, tedy i Česko. Informace z londýnského Westminsteru hovoří o snížení peněz pro strukturální fondy, které mají mimo jiné vyrovnávat rozdíly mezi rozvinutějšími a méně rozvinutými regiony, o deset procent. Pro Česko by to znamenalo ztrátu až desítek miliónů eur. Dosud počítalo s průměrným příjmem sto miliard korun ročně.
Britové si s návrhem rozpočtu dávají načas. Slíbili připravit finanční perspektivu už v červnu, když přebírali předsednictví v unii. Zatím však nic nepředložili. Pozorovatelé v Bruselu předpokládají, že chtějí dostat státy do pozice, že jejich návrh bude nabídka „ber, nebo nech být“.
„Státy unie potřebují plánovat své investice na další období a potřebují k tomu znát, s kolika penězi unijní kasy mohou počítat,“ uvedla v Bruselu nová německá kancléřka Angela Merkelová. A právě to by mohlo státy donutit přijmout britský kompromis, ač by nebyl podle jejich představ. Pro unijní nováčky by totiž bylo ještě horší, kdyby se pětadvacítka nedohodla. V tom případě se totiž bude postupovat podle rozpočtu předchozího navýšeného o inflaci. Nicméně v něm nebudou zahrnuty potřeby nováčků. Mohly by se tak zpozdit dotace a hlavně nebylo by možné včas připravit projekty na jejich čerpání.
Sporným bodem v budoucím rozpočtu se stala britská sleva z příspěvku do evropské kasy. Britové totiž byli hlavními odpůrci lucemburského návrhu, který chtěl jejich slevu zastavit na současných 4,6 miliardy eur ročně. Tím pádem by Británie postupně přispívala do unijního balíku peněz procentuálně stále víc. To se jí příliš nezamlouvá, ale rabat, který si v roce 1984 vynutila premiérka Margaret Thatcherová, se při projednávání rozpočtu určitě na stůl dostane.
Pokud Británie chce opustit kompromisní balíček lucemburského předsednictví, budeme se muset bavit od začátku o všem, a tedy i o britském rabatu,“ uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda.
