01.12.2005
ECB zdražila úvěry i přes přetrvávající obavy mnohých ekonomů a politiků o ekonomické oživení v západní Evropě.
Evropská centrální banka se dnes odhodlala k prvnímu zvýšení úrokové sazby v eurozóně po pěti letech. Chce tím zabránit budoucímu vzestupu inflace. Základní sazbu banka zvedla na 2,25 procenta, a ukončila tak dvouapůlleté období, kdy byl úrok na historickém minimu dvou procent. Úroky v zemích eurozóny jsou tak opět o čtvrt procentního bodu vyšší než v ČR.
ECB zdražila úvěry i přes přetrvávající obavy mnohých ekonomů a politiků o ekonomické oživení v západní Evropě. Ekonomika sice roste, je však podle převládajícího mínění stále příliš křehká a zvýšení úroků by mohlo oživení udusit v zárodku. Na následné tiskové konferenci tak bude muset prezident ECB Jean-Claude Trichet krok banky důkladně vysvětlovat.
ECB naposledy zvýšila sazby v říjnu 2000, kdy vrcholila předchozí globální konjunktura. Od té doby úroky snižovala, aby přísunem levných peněz zmírnila ekonomický útlum, a na dosavadní minimum je naposledy upravila v červnu 2003.
Z Trichetových slov z minulého měsíce, kdy guvernér zvýšení sazby jasně signalizoval, bylo znát, že banka má obavy z ohrožení cenové stability. Tu by mohly narušit nynější vysoké ceny ropy a a energií, pokud by na jejich růst reagovaly mzdové dohody. To by hrozilo spuštěním inflační spirály.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v listopadu snížila na 2,4 procenta z říjnových 2,5 procenta. Zůstala tak zřetelně nad cílovou dvouprocentní úrovní ECB. Nad touto hranicí je však inflace každý rok od roku 1999 a banka se spíše než o aktuální stav stará o budoucí vývoj cenové hladiny. S novým inflačním výhledem seznámí Trichet veřejnost na tiskové konferenci.
Trichet také minulý měsíc naznačil, že ECB prozatím nebude na dnešní zvýšení navazovat dalšími podobnými kroky. Jasnější výhled vývoje sazeb se od šéfa banky čeká rovněž na tiskové konferenci.
„Předpokládám, že nuance odůvodnění budou zajímavé a dají nám nějaká vodítka k tempu budoucího zvyšování sazeb,“ řekl ekonom švýcarské banky UBS Holger Fahrinkrug. Všichni z ekonomů oslovených agenturou Reuters dnešní čtvrtprocentní zvýšení sazby čekali a většina z nich předpokládá, že do září 2006 se základní sazba dostane na 2,75 procenta.
ECB rovněž zvýšila obě krajní sazby peněžního trhu. Horní zápůjční sazbu pro jednodenní úvěry změnila o čtvrt bodu na 3,25 procenta a spodní sazbu pro vklady posunula stejným tempem na 1,25 procenta. Nové sazby budou platit od 6. prosince.
Proti očekávanému zvýšení sazeb se v minulých dnech postavili mnozí evropští politici, podnikatelé i odboráři. Ti všichni se bojí, že i drobné zpřísnění měnové politiky by mohlo vykolejit pomalu oživující ekonomiku a zvláště zasáhnout spotřební poptávku. Ta zůstává nejslabším článkem především v největší evropské ekonomice, tedy v Německu.
